Bězděkova reforma II: Více práce, méně státu!
Martin Vlnas, Finanční poradenství, 09.06.2010
Poradní expertní sbor (PES) dnes představil na odborném semináři v Senátu svůj návrh na reformu českého důchodového systému. Ten je ve stávající podobně neudržitelný – pokud se nezmění, dosáhne kolem roku 2050 deficitu čtyř procent HDP ročně – a navíc, jak potvrdil i ústavní soud, i extrémně solidární. S tím se v závěrečné zprávě ztotožňují i členové PSA. Navíc varují, že takové nastavení „je dlouhodobě riskantní jak pro stát, tak i z pohledu jednotlivce.“ Razantní jsou i ostatní prezentované návrhy. S čím tedy lidé vedení Vladimírem Bezděkem přicházejí?
Úvod závěrečné zprávy (ke stažení s dalšími materiály zde) nepotěší hlavně mladou generaci: Parametrické úpravy budou a musejí pokračovat. Poměrně i absolutně budou „mládežníci“ pracovat mnohém déle, než jejich rodiče. Stárnutí populace je zkrátka fakt. Na druhou stranu, o tom, že vědra s vodou, která naplní důchodový bazén, budou muset tahat všechny generace od dnešních třicátníků níže, se ví už dlouho. Argument pro zvyšování a sjednocování hranice odchodu do penze pro obě pohlaví se může zdát mezigeneračně nespravedlivý. Autoři však tvrdí, že mladí o svou „dobu klidu“ nepřijdou: „Stejně jako se bude zvyšovat hranice pro odchod do penze, poroste i naděje na dožití.“ Ukazuje to i graf níže.
Graf: Střední délka života při dosažení důchodového věku
Zdroj: Závěrečná zpráva PES
Muži narození v roce 2018 by tak měli mít stejnou šanci strávit v důchodu 19 let, jako mají muži narození po druhé světové válce. Ženy na tom však budou při srovnání stejných ročníků mnohem hůře. Jejich zvýhodněnou pozici ve stávajícím systému považují experti za neopodstatněnou. Například žena narozená v roce 1948 stráví v penzi téměř o sedm let více, než žena narozená v roce 2018. I tak na tom však ženy budou, díky vyšší střední délce života, lépe než muži.
Reformy systému PAYG
Zásadní částí návrhu je návrh na snížení sazby u sociálního pojištění (dnes 28 %) o pět procent na 23 procent kompenzované fiskálně sjednocením sazeb DPH na úrovni 19 %. „Tento krok bude mít pozitivní dopad na trh práce a na ekonomický růst. Současně sníží hrozící mezigenerační nespravedlnost i rozdíly v postavení OSVČ a zaměstnanců při placení pojistného a omezí motivace k vyhýbání se placení pojistného,“ dočteme se v zprávě. Na druhou stranu dojde ke zdražení potravin a léku, které se těší zvýhodněné 10% sazbě.
PES zároveň doporučuje snížit strop pojistného ze současného šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy, zakázat budoucím vládám zvyšovat důchody rychleji, než nařizuje zákon, tedy o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy, a také zrušit doživotní výplaty vdovských a vdoveckých důchodů. „Původní koncept tohoto nároku se přežil, nenaplňuje žádný opodstatněný účel a je fiskálně značně nákladný,“ konstatuje zpráva.
Tvrdě by se pak mělo postupovat proti lidem, kteří budou chtít systém obejít neodůvodněným invalidním důchodem. Sama definice invalidity by proto měla být pravidelně aktualizována (zpřísňována) s pokračujícími pokroky v medicíně. PES navíc doporučuje vyplácení invalidního důchodu pouze do věkové hranice pro získání starobního důchodu a nepřiznávat invalidní důchod vůbec, pokud již vznikl nárok na předčasný starobní důchod.
Bez vlastního spoření to nepůjde
Stejně jasné se do budoucna neobjedeme bez zvyšování hranice odchodu do penze, nemine nás ani vytvoření druhého pilíře: bez vlastního spoření to nepůjde. „Každý, kdo tak neučiní, bude riskovat značný pokles životní úrovně po odchodu do penze,“ dočteme se zprávě.
I když se „psí experti“ jednomyslně shodli, že vytvoření fondového pilíře „je nezbytné pro dosažení větší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku“, najít konsensus o tom, jak by mělo individuální spoření vypadat, se nepodařilo. Vznikly proto dvě varianty.
První varianta, k níž se přiklonila většina komise, počítá s tím, že se PAYG postupně rozdělí na dva samostatné důchodové pilíře.
- I. pilíř bude tvořit současný PAYG, do kterého poplyne dvacet procent z 23% sazby pojistného.
- Do II. fondového pilíře pak poputují zbylá tři procenta ze sazby pojistného. Účast v obou pilířích bude povinná pro všechny osoby mladší 40 let (v roce startu reformy) s tím, že důchod z prvního pilíře se těmto osobám úměrně zkrátí. Osoby starší 40 let v okamžiku startu reformy zůstávají plně v PAYG.
- III. pilíř bude tvořit vedle životního pojištění reformované dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem.
„Investiční správu důchodových úspor v rámci druhého pilíře budou provádět reformované penzijní fondy, investiční společnosti nebo jiní asset manažeři, dle výběru účastníka. V případě explicitně formulovaného přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů, čímž – z ekonomického hlediska – dojde k ručení za investiční bezpečnost prostředků úvěrovou kredibilitou českého státu. Naspořené prostředky v II. pilíři budou povinně vypláceny pouze formou doživotní anuity, v případě úmrtí pojištěnce před vznikem nároku na anuitu budou převedeny na penzijní účet oprávněné osoby,“ navrhuje zpráva.
Druhá varianta, pro kterou se vyslovila menší část poradního sboru, pak předpokládá, že:
- I. pilíř bude tvořit současný PAYG upravovaný parametricky dle výše uvedených návrhů. Pojistná sazba (23 %) se nijak měnit nebude.
- II. pilíř budou provozovat reformované penzijní fondy. Přímá podpora státu dosáhne tří procent z pojistného za předpokladu, že bude účastník spořit minimálně stejnou částku. Na tuto státní podporu se aplikuje stejný strop jako v PAYG pilíři, tzn. do výše trojnásobku průměrné mzdy.
Vstup do II. pilíře bude dobrovolný, ale jakmile do něj jednou vstoupíte, stanou se účast a odvádění pojistného povinností. Investiční správu důchodových úspor v rámci II. pilíře budou provádět reformované penzijní fondy, které nabídnou účastníkům více penzijních plánů s rozdílnou investiční strategií, včetně zaměstnaneckých plánů pro zaměstnance pracující v rizikových a fyzicky namáhavých profesích. Stávající penzijní fondy pak povedou penzijní plány pro ty účastníky penzijního připojištění, kteří se nestanou účastníky II. pilíře, a to za současných podmínek.
Na následujících grafech je uvedeno základní vyznění klíčových veličin pro obě varianty, včetně srovnání se základní variantou.
Graf: Saldo PAYG v % HDP 
Zdroj: Závěrečná zpráva PES
Graf: Celkový náhradový poměr důchodového systému v % průměrné mzdy
Zdroj: Závěrečná zpráva PES
Graf: Aktiva fondového pilíře (Varianta 1, Varianta 2) v % HDP
Zdroj: Závěrečná zpráva PES
Jak se vám návrh reformy líbí? Preferujete první či druhou variantu? A myslíte, že má návrh šanci na schválení?
