Claimer

Do banky, nebo za poradcem?

V ulicích českých měst vznikají první servisní centra pro klienty finančních poradců. Jde o významný krok ke kultivaci trhu, nebo jen o nákladný experiment? Nový trend vyvolává mezi poradci zájem, ale také nedůvěru.

Do banky, nebo za poradcem?

Drtivá většina lidí zamíří pro radu ohledně financí do „kamenné“ pobočky známého finančního ústavu. Nezávislého finančního poradce Češi sami vyhledávají spíše výjimečně. Velkou roli v tom hrají emoce. Dnes a denně je vytvářejí všudypřítomné reklamy bankovních domů. Podobnou moc mají i sítě bankovních poboček, jež mohou být podvědomě vnímány jako garance stálosti a jistoty.

„Finančně-poradenské firmy jako by dosud s klienty hrály hru na schovávanou,“ říká Petr Borkovec, který vede jeden z nejsilnějších poradenských týmů v zemi. „Poradce klientovi zavolá, přijde ve smluvený čas, a zase odejde kamsi do tmy. Jeho firma není vidět, jeho kancelář je někde ve třetím patře v zapadlé uličce. My jsme se rozhodli to změnit,“ říká.

Třebaže umístění nebo vybavení zázemí nemusí o kvalitě služeb mnoho vypovídat, není důvod dál svádět s bankami a pojišťovnami nerovný boj. Petr Borkovec proto loni v těsné blízkosti hlavního brněnského náměstí otevřel reprezentativní klientské centrum ve stylu nejmodernější bankovní pobočky.

Časy se mění. V první polovině devadesátých let obchodní zástupci po domácnostech nabízeli pár základních druhů pojištění, později také stavební spoření a penzijní připojištění. Jednání probíhala v obývacím pokoji nebo v kuchyni, častou kulisou byla zapnutá televize. O pár let později začali úspěšnější finanční poradci zřizovat vlastní kanceláře. Byly budovány s minimálními náklady, většinou dvě tři malé místnosti ve starší zástavbě.

Někteří finanční poradci ale v těchto skromných podmínkách již dokázali nabízet sofistikovanější služby než jejich kolegové v okázalých pobočkách bank a pojišťoven. Na rozdíl od nich totiž nezastupovali jediný ústav, a tak mohli svým klientům doporučit, zprostředkovat a do smysluplného portfolia poskládat finanční produkty různých pojišťoven, bank, stavebních spořitelen, penzijních fondů či investičních společností.

Osvěta a reklama.
Otevírací doba brněnského poradenského centra je v pracovní dny od desíti dopoledne do desíti večer. „Pro stávající i potenciální klienty zde budeme pořádat pravidelné vzdělávací semináře,“ plánuje Borkovec. Do výloh instaloval světelné tabule, které upozorňují na nejnovější zvýhodněné nabídky finančních ústavů. „Kdykoli jdu dovnitř nebo kolem, stojí někdo venku u výlohy a studuje jeden z panelů,“ říká.

Po prvních měsících provozu konstatuje, že pro informace se lidé „z ulice“ nehrnou. To ale není překvapení. „Hlavním cílem těchto center je servis stávajícím klientům a reklama nejen naší firmě, ale poradenství jako takovému. Dlouhodobým cílem je, aby se lidé dozvěděli, že své finanční plány mohou konzultovat s finančními poradci. Zatím většina našich potenciálních klientů automaticky zamíří do banky. My jim dokážeme poskytnout lepší, komplexnější služby. Musíme jim ale vyjít vstříc,“ říká Borkovec.

Nákladný experiment?
Mezi finančními poradci vyvolalo otevření klientského centra v Brně velký zájem. Podle Martina Nejedlého z konkurenčního Fincentra se může brněnský projekt ukázat jako příliš nákladný experiment. „Pokud se ale osvědčí, pomůže celé poradenské branži a budou ho nejspíš následovat i ostatní firmy,“ připouští Nejedlý.

Také Igor Bielik ze společnosti Moneco nachází více argumentů proti než pro zřizování otevřených klientských center. „Banky a pojišťovny se snaží o pravý opak a posilují roli poradců v terénu. Finanční centra obecně znamenají zdražení nákladů, což se zákonitě promítne do ceny nabízené služby,“ varuje Bielik.

Předseda Akademie finančních poradců Tomáš Prouza, který se dlouhodobě zabývá kultivací služeb finančních poradců a zprostředkovatelů, má ale jiný názor. „Kamenné pobočky v kombinaci s call centrem a kvalitním webem zvyšují kvalitu a naopak snižují náklady na obsluhu klientů.“ S podobným konceptem se Prouza setkal ve Spojených státech, v Evropě však na poradenská centra v ulicích měst narazíte jen výjimečně.

Důvěra pomáhá.
Zkušenost s poradenskými centry na dobrých adresách v Plzni a ve Stříbře již má Petr Hrubý z Broker Consulting. „Klienti se do poradenského centra přijdou sami nejčastěji zeptat na stavební spoření, penzijní připojištění a cestovní pojištění. To nejsou příliš zajímavé obchody. Moderní prostředí bankovního typu ale přináší nesporný efekt, když naši konzultanti do těchto center aktivně zvou své klienty,“ vysvětluje Hrubý.

O službách finančních poradců se dosud lidé dozvídali teprve v okamžiku, kdy je některý z nich oslovil a navštívil. „To je velký handicap naší profese. Lidé pasivně přijímají nebo odmítají službu a nemají zatím možnost posoudit, nakolik kvalitní práci jejich finanční poradce odvádí,“ vysvětluje Petr Borkovec. Poradci z vlastní iniciativy nastavují nový standard a laťku staví hodně vysoko. Klienti budou mít z čeho vybírat.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Jan Majer

Původní profesí novinář, od roku 2001 pracoval jako finanční poradce. V dalších letech publikoval vedle poradenské činnosti články ve finančních rubrikách novin a časopisů a vedl ekonomickou rubriku týdeníku Reflex. Vybudoval a vedl dva finanční servery. V roce 2007 spoluzakládá poradenskou firmu Partners ...více

Původní profesí novinář, od roku 2001 pracoval jako finanční poradce. V dalších letech publikoval vedle poradenské činnosti články ve finančních rubrikách novin a časopisů a vedl ekonomickou rubriku týdeníku Reflex. Vybudoval a vedl dva finanční servery. V roce 2007 spoluzakládá poradenskou firmu Partners, kde působí jako ředitel komunikace. V rámci Partners vybudoval časopis Finmag a web Finmag.cz. ...méně

Další články autora

Komentáře / zobrazeno 0 z 0 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Kam spořit na důchod (III. díl): Rozložení portfolia

Struktura portfolia by se v průběhu spoření a čerpání renty měla postupně měnit. Zpočátku můžeme vše investovat do růstových akcií, postupně bychom část kapitálu měli přesouvat do dividendových akcií, nemovitostí nebo dluhopisů. Jak na to?

Kam spořit na důchod (II. díl): Přehled slepic

Většina lidí pro dlouhodobé spoření volí produkty, v rámci kterých slouží kapitál jako půjčka s pevným úrokem ve výši maximálně 3–4 procenta. Produkty, kde slepice snáší malá vajíčka a hodnota (kupní síla) těchto vajíček ještě k tomu dlouhodobě klesá...

Kam spořit na důchod (I. díl): Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka

Současný penzijní systém je neudržitelný. Mladí lidé tudíž hledají, jak se na stáří zabezpečit vlastními prostředky. Jak na to? „Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka.“

Stavební spoření základem penze? Proč ne!

Chytrý stát podporuje věci, které fungují, a zbytečně neriskuje. Jen my opět musíme jít cestou pokusů a doufat, že omylů bude jen pár.

Když se hroutí pyramida: Šest milionů pokuty pro Institut finančního poradenství!

Studenti, matky na mateřské a lidé bez práce, kteří akutně potřebují peníze. Na ty byla stavěná pyramidová hra Institutu finančního poradenství. Stížnosti na jeho podivné metody se ozývaly několik let. Česká národní banka se nyní rozhodla jednat a sp...

Pojištění: Evropa hlídá i rovnost českých pohlaví

Konec „zvýhodňování“ žen a zvyšování cen jejich životního pojištění se neúprosně blíží. Evropské pojišťovny musí do 21. prosince 2012 u nových smluv sjednotit sazby pojištění pro ženy a muže. Jak to zahýbe s pojistným trhem?

Rostislav Trávníček: Ministerstvo financí rozmělňuje stavební spoření

Se šéfem komunikace Českomoravské stavební spořitelny o chystaných změnách ve stavebním spoření. Bude stavební spoření hrát nějakou roli v důchodovém systému? Co by znamenalo, kdyby stavební spoření mohly nabízet i běžné banky? Jde ministerstvo finan...

Teď, nebo nikdy! Na změnu penzijního fondu máte poslední dva měsíce

Příliš se o tom nemluví. Vlastně vůbec! Přitom jde klíčovou informaci, která se dotkne více než 4,5 milionu osob, jež si na důchod spoří prostřednictvím penzijního připojištění. Řeč je dvouměsíčním ultimátu na změnu penzijního fondu v rámci třetího, ...

Naše Finančné Perpetuum Mobile aneb Nechcem zľavu zadarmo

Někdo neustále vynalézá perpetuum mobile, jiný studenou fúzi... a někdo zase systém, jak bezpracně dosáhnout doživotní renty.

Finanční poradce roku 2012? Soutěž o největšího bouchače!

Plán splníme na sto dvacet procent, hlásí brigáda finančněporadenské práce z Mostecka. V prodeji životních pojistek doženeme a předeženeme imperialistickou cizinu, slyšíme od Přerova. Duch zdravého soutěžení prodchne finančněporadenský národ a ti nej...







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

viglib: A Vy jste dosel k cemu? O to byste se zase mohl podelit Vy s nami...at se pobavime :D více
Svéráz románské ekonomiky

viglib: Procento samotne nic neznamena. U nas byl zkratka nizky zaklad. Ve Spanelsku je ale pomer mezi prume... více
Svéráz románské ekonomiky

Aleš Valesek: Dobrý den Roberte, mohl byste nám zde sdělit výpočet, jakým jste dospěl k těm 190%? Rád bych se pou... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Jeřábek: Jak může deflace způsobit neschopnost dlužníků splatit závazky, když platí za zboží nižší ceny a tud... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Weinfurtner: Máte pravdu, nárůst o - to jsem si neuvědomil. Přesto je to více než ve Španělsku a o nějakém po... více
Svéráz románské ekonomiky

jm09: hovorite o trzni cene? Nebo byl nakup/privatizace v roce 2000 od mesta a prodej na trhu? více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: To jsou opravdu ty banky a jini pujcovatele tak hloupi, ze sazby neprizpusobi inflaci? Mam pocit, ze... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Raputa: Sice to není přímo o zlatu, ale budiž: Deflace zpravidla vyústí v neschopnost dlužníků splatit záva... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Robert Kubíček: Dobrý den Michale, nezlobte se na mě, ale jestli umím trošku počítat, tak nárůst ve Vašem případě j... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: V roce 2000 jsem koupil byt 2+1 za 500 000 kč a v roce 2008 jsem tentýž byt v tomtéž stavu prodal za... více
Svéráz románské ekonomiky