Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Dojná kráva penzijní reformy

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza
29. 3. 2011

Ministerstvo financí minulý týden tiše a nenápadně zveřejnilo návrh na výši poplatků penzijních fondů a mezi řádky naznačilo i několik dalších zajímavých detailů. Právě poplatky rozhodnou o tom, jak výhodný či nevýhodný bude přestup lidí z průběžného systému do soukromých fondů. Je proto velmi zvláštní, že takto klíčový materiál byl pouze nenápadně umístěn na web ministerstva a jeho zveřejnění nedoprovázela žádná tisková zpráva.

Dojná kráva penzijní reformy

I když vlastně se není čemu divit, protože přílišné upozorňování na tento pozoruhodný materiál by jistě vyvolalo bouři nevole. Navržené varianty poplatkové struktury jsou zajímavé – ale pouze pro budoucí penzijní fondy. V materiálu, který najdete na webu ministerstva financí v sekci finanční trh, jsou nastíněny čtyři varianty účtování poplatků, ale chybí odpověď na zásadní otázku – jak k těmto číslům ministerstvo vlastně došlo?

Zadání: nechejte fondy napapat

Pohled na jednotlivé navržené varianty naznačuje, že zadání bylo poměrně jednoduché: nechte penzijní fondy pořádně vydělat. Jak jinak si vysvětlit, že například u konzervativního penzijního fondu, který se dá poměrně dobře přirovnat ke klasickému konzervativnímu dluhopisovému podílovému fondu, jsou navržené poplatky vyšší, než jaké dnes požadují podílové fondy na trhu? A jak vůbec došli ministerští úředníci k poplatkům u fondu státních dluhopisů, který nevyžaduje žádný supersofistikovaný portfolio management – a přesto u něj ministerstvo navrhuje poplatek z objemu aktiv ve výši 0,9 procenta?

Proč mají být navíc poplatky v prvních pěti letech vyšší než od šestého roku reformy? Z pohledu penzijního fondu a jeho akcionářů je to výborná zpráva, protože vstupní náklady se fondu vrátí dříve a je hezké jít do nového byznysu s vědomím, že díky vysokým poplatkům získám zajímavé příjmy na desítky let – a náklady budu mít zpátky během prvních pár let. Konzultační materiál ministerstva financí bohužel nevysvětluje, proč mají být poplatky v prvních pěti letech právě o tolik vyšší. Na základě jakého modelu ministerští úředníci spočítali právě taková čísla? Proč je „reformní přirážka“ v prvních pěti letech stanovena právě na dvě desetiny procenta z objemu spravovaných aktiv? A s jakými vstupními náklady penzijních fondů vůbec ministerstvo financí počítalo?

Jistoty a prosperita: pro majitele fondů

Pokud by do systému vstoupilo třeba 1,5 milionu lidí s průměrnou mzdou, přinesli by během prvních pěti let do systému přes 100 miliard korun. A ony dvě desetiny poplatku navíc znamenají hezký bonus 200 milionů korun pro penzijní společnosti. Pokud by tady bylo nových penzijních společností deset, opravdu budou mít průměrné zřizovací náklady 20 milionů korun? Vzhledem k tomu, že systém bude výhodný především pro vysokopříjmové zaměstnance, může být bonus pro penzijní společnosti ještě vyšší.

Je dobře, že ministerstvo financí vůbec našlo odvahu materiál zveřejnit. Jen je škoda, že jde jen o pár tabulek bez vysvětlení, jak k daným číslům úředníci došli – a bez propočtů, jaký dopad budou mít navržené poplatky na výnos klientů. Kdyby navíc v materiálu bylo i srovnání s podílovými fondy a propočet výnosů, bylo by jasně vidět, jak vysoko jsou poplatky nastaveny.

Psáno pro Lidové noviny


Píšeme Kalouskovi

Ministerský materiál najdete na webu ministerstva financí pod názvem Veřejná konzultace č. IV/2011 - téma FT: Limity poplatků ve 2. pilíři penzijního systému.

Ministerstvo, které bylo kritizováno za to, že k podobě
penzijní reformy nevede dostatečnou veřejnou debatu, nabízí tento matriál k „veřejné konzultaci“. Nabízí tedy veřejnosti k okomentování čtyři varianty struktury poplatků budoucích penzijních fondů druhého pilíře. Ani u jedné však neuvádí, jak se k ní dopočítalo. Máme to chápat jako jakousi „demokratickou volbu“ ze čtyř špatných možností?

Ekonomka
Markéta Šichtařová se ve svém včerejším článku Debata o penzijní reformě: Diskutujte si o poplatcích, do podstatných věcí nestrkejte nos! ptá, zda tato „veřejná debata“ nemá za účel, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, a zda není jen kouřovou clonou, za níž se v tichosti, tedy opět bez diskuse s odbornou i neodbornou veřejností, připravují jiné, neméně důležité součásti penzijní reformy, například budoucí podoba průběžného systému.

Pracovníci ministerstva vyzývají veřejnost k okomentování svého návrhu e-mailem do 5. dubna
. Poté prý bude „tato veřejná konzultace vyhodnocena a vzata v úvahu při pracích na konečné podobě důchodové reformy“. Zasíláme tedy na uvedený e-mail i tento článek a těšíme se, že bude skutečně vzat v úvahu. Zkontrolujeme si to.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku... Více

Související témata

důchodová reformadůchodymarkéta šichtařováministerstvo financípenzepenzijní fondypenzijní reformapodílové fondyprůměrná mzdareforma penzítomáš prouza
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo