Nečasova penzijní reforma ve slovenském zrcadle

Luboš Palata, Finanční poradenství, 18.02.2009

I finanční a ekonomická krize může být k něčemu dobrá. Pro slovenského premiéra Roberta Fica je vhodnou záminkou ke stupňování vládních útoků na penzijní reformu předchozí vlády Mikuláše Dzurindy.

Robert Fico pojetí této reformy, které výrazně staví na zásluhovosti a opírá se o penzijní fondy, na Slovensku přejmenované na Důchodcovské správcovské společnosti, neboli pro všechny Slováky už několik let DSS, odmítá. Pro Fica je jejich existence a nezpochybnitelný ekonomický vliv, jenž stojí na téměř 1,5 milionech Slováků, kteří si v DSS spoří na penzi, problémem hned z několika důvodů.

Tím prvním a zřejmě zásadním je, že sama filozofie slovenské penzijní reformy odporuje jeho etatistickému chápání světa, protože ruší dosavadní téměř rovnostářský důchodový systém a mění ho směrem „kolik odvedeš na penzi, takový budeš mít důchod“.

Druhým problémem jsou komplikace v Sociální pojišťovně, která vyplácí penze podle starého systému. Nečekaný úspěch penzijní reformy, která k DSSpřilákala statisíce klientů, již mohli zůstat pohodlně ve starém systému, je pro Sociální pojišťovnu (a státní rozpočet), kterou využívají především nízkopříjmové skupiny penzijních pojištěnců, velkým finančním problémem.

Třetím důvodem, proč Ficovi DSS a jejich současná síla vadí, je fakt, že vláda na tyto peníze jednoduše nedosáhne, což opět socialisticky zaměřenému slovenskému premiérovi ze své podstaty nevyhovuje. To je navíc podpořeno tím, že většina ze slovenských Důchodcovských správcovských společností je ovládána významnými globálními společnostmi.

Proto byly od voleb před necelými třemi roky DSS a celá penzijní reforma vystaveny několika zásadním útokům ze strany vlády a téměř neustále jsou terčem informační, lépe řečeno dezinformační kampaně. Premiér je v minulosti přirovnal například k pyramidovým hrám a varoval slovenské pojištěnce, že v nich mohou přijít o peníze určené na klidné a spokojené stáří.

Finanční krize Slováky nezviklala

Vláda zatím nepodnikla kroky, které by reformu zásadně znehodnotily, snaží se však řešit pro ni nepříznivou situaci úpravou prostředí ve prospěch Sociální pojišťovny. Od listopadu je už podruhé otevřen „druhý pilíř“ spoření v Důchodcovských správcovských společnostech, což má umožnit části klientů, kteří jsou v novém penzijním systému dobrovolně, aby přešli zpět k Sociální pojišťovně.

První podobná kampaň v první polovině minulého roku zůstala za očekáváním vládních strůjců – od DSS odešlo ke „státu“ méně než osm procent, tedy asi sto tisíc z 1,5 miliónu Slováků, kteří své důchody svěřili Důchodcovským správcovským společnostem.

Pro druhou vlnu útoku pomohla Robertu Ficovi a jeho vládě finanční krize. Problémy a krachy penzijních fondů v USA nebo na Islandu, které připravily střadatele o úspory na důchod, posloužily jako dobrá záminka pro nové otevření druhého pilíře.

Premiér také mohl poukázat na loňskou velice slabou výkonnost fondů správcovských společností, které v lepším případě u konzervativních fondů zůstaly pod úrovní slovenské inflace, a zvyšování důchodů vyplácených Sociální pojišťovnou. V horším případě „růstových fondů“ se propadla do minusu, což platí hlavně u třetího pilíře dobrovolného penzijního připojištění. Nic lepšího si Robert Fico, od počátku poukazující na nebezpečí znehodnocení úspor na penzi, snad ani nemohl přát.

Vážná situace nutí slovenskou Asociaci důchodcovských správcovských společnost (ADSS) k informační ofenzívě. Zatímco při prvním vládním pokusu odlákat z DSS větší část klientů se ADSS omezily jen na vyvracení nepravd a zavádějících informací v reklamní kampani Ministerstva práce a sociálních věcí, teď hodlá asociace pravidelně informovat klienty o vývoji jejich účtů a dopadu finanční a ekonomické krize na jejich zhodnocení.

Přestože to nebude vzhledem k minusovému výkonu většiny fondů veselé čtení, chtějí správcovské společnosti, aby se klienti rozhodovali o případném návratu pod křídla státu a průběžného systému na základě detailních a nezavádějících informací.

Zatím to vypadá, že nové otevření druhého pilíře bude pro vládu přes pro její záměry velice výhodnou situaci propadákem. Počty klientů DSS, kteří možnosti využili, se zatím počítá na tisíce. Naplňují se tak prognózy analytiků, podle nichž ti, kteří z druhého pilíře chtěli odejít, tak už učinili během prvního otevření. Slovenští pojištěnci ještě stále viditelně věří v lepší časy a v soukromé instituce spíše než státu, který jim v minulých dvaceti letech dával nejnuznější důchody v celé střední Evropě.

Stovky miliard v DSS však jsou pro populisticko-nacionalistickou slovenskou vládní koalici pokušením ještě z jiného úhlu pohledu a totiž jako prostředky na zmírnění dopadů finanční a ekonomické krize, která na Slovensko „euro-neeuro“ dopadá stejně tvrdě jako na Česko a jiné středoevropské země. Zatím však jde jen o výroky jednotlivých politiků, byť argentinský model, tedy znárodnění penzijních fondů čili DSS, není v případě dramatického vývoje krize ani na Slovensku vyloučen.

ČR: Jaká reforma?

Nálady slovenské veřejnosti jsou nadějí pro nástin české důchodové reformy z pera ministra Petra Nečase, která je navíc ve své podstatě typickou topolánkovskou poloreformou. „Petr Nečas si zvolil kompromis mezi radikální změnou, kterou v podobě paušálního důchodu (kdysi, pozn. autora) razila jeho domovská ODS, a prakticky nicneděláním, jak ho vyzývala ČSSD a komunisté,“ charakterizoval Nečasův v pondělí zveřejněný záměr slovenský týdeník Trend.

Možnost uložit si část odvodů na penzi do soukromých penzijních fondů a přidat k tomu část svých peněz (4 procenta z dnešních 28 procent, plus dvě procenta navíc) je při pohledu zpoza hranic jen takovým „rizikem v mezích zákona“. Zajímavýmpředevším pro bohatší část Čechů, ostatně stejně jako většina dosavadních reforem Topolánkova týmu.

Zvláště ve srovnání se Slovenskem to žádnou revoluci nepřinese, je to jen mírná kosmetická změna, u níž děsí především tvrdý a zásadní odpor sociálně demokratické opozice. Ta už předem oznamuje zrušení těchto kroků nebo spíše krůčků.

Jako předvolební krok, který má ukázat činnost a motivovat střední vrstvy k tomu, aby ještě jednou daly ODS důvěru, je však Nečasova reforma dobrá. Stejně jako vybuzení zájmu bohatší části Čechů o zajištění si lepší penze. Až se přežene ekonomická a finanční krize a budou sečteny ztráty, bude se třeba v Česku k penzijní reformě vrátit.

(Autor je redaktorem Lidových novin). Foto: Profimedia.cz