Claimer

Připojte se k penězům

Chcete vydělat na webu a nechcete se lopotit s pracným a nejistým internetovým obchodem? Vydělávejte pasivně. Netěšte se, že to bude znamenat balík peněz, který vám bez práce spadne do klína; o tom, jak hloupý je výraz „pasivní příjmy“, si ostatně brzo řekneme v jiném článku. S trochou kliky ale můžete za jeden den práce v měsíci vydělat na citelné vylepšení vašeho životního standardu, a to dokonce něčím, co vás baví.

Připojte se k penězům

V posledních dvou letech jsem si hrál se třemi rozšířenými způsoby, jak na internetu vydělat peníze - první dva dokonce nemusejí vyžadovat jiné investice, než je váš čas. Považuju za fér zmínit, že jsem si kvůli svému lajdáctví těmito modely svůj životní standard nijak citelně nezlepšil, znám ale desítky cílevědomějších lidí, kterým se to podařilo.

Pro peníze - do fotobanky

Jen málokterá profese prošla s nástupem internetu takovou revolucí jako fotografování. Jako první dokázal potenciálu digitálních zrcadlovek, nízkých honorářů a webového rozhraní využít Američan Bruce Livingstone.

Když v roce 2000 zakládal první "mikrofotobanku" iStockPhoto, chtěl nabízet fotky zdarma. Pak mu to ale došlo: spousta fotografů fotí stejně dobře jako profesionálové, a přitom by je nenapadlo říkat si o stodolarové honoráře. Za rok už se tak za nabízené fotografie platilo. Sice málo, ale platilo. Spokojení byli všichni zainteresovaní: redakce ušetří, amatéři vydělají sice malé ale ve velkém objemu docela zajímavé sumy a „něco málo“ zbylo i pro tvůrce projektu. Jediní, kdo dostal za uši, byli profesionální fotografové, kterým Livingstone udělal pořádnou čáru přes rozpočet. Řada z nich musela výrazně změnit svůj přístup k práci a zaměřit se na náročnější, více autorskou tvorbu.

Dnes jsou mikrofotobank desítky. Většina z nich navíc od svých fotografů nevyžaduje exkluzivitu. Prosadit se jako fotograf je ale paradoxně obtížnější než dříve. Zlatá éra už skončila - klišé v podobě štěňátek, známých turistických destinací a dalších "lifestylových" výcvaků už severy nepřijímají, jsou jich totiž plné. Můžete se ale zaměřit na tržní niky - když jsem před lety šéfredaktoroval časopis o životním stylu, bylo pro mě utrpení najít nápadité fotografie rekreačních sportovců. Určitě jsem nebyl sám a jistě to také není jediné nedostatkové zboží (s podobným problémem se neustále potýká Finmag – dobrých a originálních fotek na téma „krize“, „hypotéka“ „dluh“ či „podvod“ je jako šafránu, pozn. redakce).

Ze všech zde zmíněných pasivních příjmů je tenhle nejméně pasivní - jednak vyžaduje poměrně nákladnou počáteční investici do zrcadlovky a nejnutnějších doplňků, zadruhé dá fotografování práci. Výhodou ale je, že jakmile si vytvoříte portfolio, můžete podle jeho velikosti počítat po nějakou dobu se stovkami či tisíci korun, které bez další lopoty každý měsíc připlují na váš účet.

Pozor: velká část fotobank se nachází v jiných zemích EU, což pro českého živnostníka znamená nutnost stát se plátcem DPH - jinými slovy: složitější účetnictví a v některých případech i vyšší odvody státu.

Odkazy

  • Petr Václavek - blog jednoho z nejznámějších českých přispěvovatelů do fotobank s řadou tipů.

  • Fotografie: zaostřeno na prodej - weblog věnující se hlavně provoznímu a právnímu pozadí fotografování pro banky i klienty. Některé rady jsou neocenitelné.

Prozraďte ostatním to, co jste před nedávnem sami potřebovali vědět

Velmi pravděpodobně víte o něčem víc než ostatní lidé. O úrokových sazbách. O finančním poradenství. O stříhání psů. O nezvyklých sexuálních polohách. Pokud jste se doteď o své vědomosti dělili jen na Wikipedii a v diskusních fórech, nebo si je dokonce nechávali úplně pro sebe, možná je čas začít myslet trochu na sebe.

Nikdy jsem nepochopil odporný patvar "kontentové weby" - jako by snad nějaký obsah neměly všechny stránky. Buď jak buď, říká se jim tak - a recept na stabilní a v podstatě pasivní vedlejší příjem vypadá následovně:

  • Vyberte si téma, kterému se chcete věnovat. Ideální je, pokud máte znalosti, které jste sami dřív zoufale hledali, a zároveň je pořád mnoho dalších lidí nemá kde získat.

  • Zaregistrujte si pěknou doménu, a objednejte si hostování webu. Vyjde vás to na pár stovek ročně.

  • Nainstalujte si redakční systém - hostingy to umí dnes zařídit jedním klepnutím myši. Osobně doporučuju WordPress, práce s ním je intuitivní i pro člověka bez zkušeností s publikováním na webu.

  • Pište články, návody, novinky. Můžete-li, foťte a natáčejte videa.

Váš web si časem bude získávat čtenáře. Bude-li dobře zacílený a populární, můžete vydělat peníze hned několika způsoby:

  • Prodej kontextové reklamy. Je to jednoduché a pohodlné, prostě jen do stránky vložíte kód od agentury. Moc takhle ale nevyděláte.

  • Partnerské programy. "Affiliate marketing" bohužel v Česku není zvlášť rozvinutý, ale například cestovky, banky a řada e-shopů s elektronikou nabízí zajímavé několikaprocentní provize z nákupů uskutečněných lidmi, kteří na komerční web přejdou skrz odkaz z vaší stránky.

  • Přímý prodej inzerce. Pokud budete opravdu dobří, někteří potenciální inzerenti se vám začnou ozývat sami.

Odkazy

Webtrh - diskusní server pro online podnikatele. Trochu džungle, najdete tu v diskusích naivní 15leté kluky i zkušené majitele projektů a firem.

Fandor.cz - blog, kde kromě informací ze zákulisí doménových spekulací najdete i rady, jak vydělávat pomocí obsahových webů.

404m - zpravodajství ze světa reklamních systémů a dalších způsobů "monetizace" obsahu.

Parkování domén: zkuste to ve velkém

Pokud jste líní psát vlastní obsah, pořád ještě můžete zkusit jeden zajímavý obor: investici do domén a jejich následné zaparkování. Zjednodušeně řečeno na doméně místo redakčního systému s normálním obsahem běží pouze reklamní služba, která zobrazuje stránky plné sponzorovaných odkazů. Pokaždé, když na ně zbloudilý návštěvník klepne, se s vámi poskytovatel služby podělí o několikacentový obnos od inzerenta.

Problém je s tím, že se výnosy z jednotlivých doménových jmen liší o několik řádů a návratnost investice se dá odhadnout jen těžko. Záleží na tom, jestli v minulosti běžel na adrese nějaký web, zdali není doména penalizovaná u vyhledávačů atd. Řešení? Registrovat či kupovat velká portfolia s vědomím, že některé kousky nevrátí ani korunu, zatímco jiné mohou každý měsíc vydělat stovky nebo tisíce. Tak jak tak jde už o velký byznys, kde kromě času riskujete i peníze - desítky či stovky tisíc korun - a bez dobré znalosti online obchodování se do něj raději nepouštějte.

Odkazy

Rozhovor s Janem Bártou, jedním z největších českých (ne-li středoevropských) domainerů

Weblog Jana Bárty, s odkazy na další zdroje (anglicky)

Foto: profimedia.cz

Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Michal Kašpárek

Provozuje weby BrnoNow.com a PoznejBrno.cz. Na ZitBrno.cz si spolu s kolegy utahuje z vedení moravské metropole. Na Finmagu a Peníze.cz se snaží přijít na to, čím jsme bohatí. Tvoří, překládá, propaguje, hraje si a kibicuje. Rád o sobě mluví jako o testovacím jezdci: metodou pokus-omyl zkouší, které nápad ...více

Provozuje weby BrnoNow.com a PoznejBrno.cz. Na ZitBrno.cz si spolu s kolegy utahuje z vedení moravské metropole. Na Finmagu a Peníze.cz se snaží přijít na to, čím jsme bohatí. Tvoří, překládá, propaguje, hraje si a kibicuje. Rád o sobě mluví jako o testovacím jezdci: metodou pokus-omyl zkouší, které nápady, projekty a názory jsou smysluplné, a které pitomé. Pod ruce mu můžete koukat na Twitteru a Google+.Foto Ondřej Surý ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 2 z 2 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Richard Siuda: Češi se dlouhodobého investování bojí jako čert kříže. A je to velká chyba

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích...

Banky, fondy, bazény

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Tomáš Matoušek: Stát se nám příliš plete do života

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozho...

O poplatek banky ještě zabojují. Petr Němec: Za úvěrové účty inkasují 1 200 000 000 ročně

Když německý soud rozhodl, že poplatek za vedení úvěrového účtu, který vybírají některé tamější banky, je nezákonný, řekl si právník Petr Němec o peníze zpátky ve své české bance. Logika byla jednoduchá: německé a české zákony mají společný vzor, evr...

Petr Kučera: Náš registr finančních poradců rozhýbe trh a označí nepoctivce

Podle oficiálního registru národní banky působí v Česku na 140 tisíc finančních poradců. Jak mezi nimi ale poznat toho kvalitního? Řešení chce nabídnout registr finančních poradců ELIXIR, spuštěný před několika měsíci. Nejen o něm, ale také o kultiva...

Klady a zápory třetího pilíře nového penzijního systému

Prvním lednem roku 2013 vejdou v platnost změny třetího pilíře penzijního systému, dosud tvořeného penzijním připojištěním. To se nyní zakonzervovalo a má dožít vedle nového doplňkového penzijního spoření. Zprostředkovatelé brzy začnou vypočítávat kl...

Martin Žáček: Nejvíc mě trápí regulace z Bruselu

Když nedávno šéfové českých pojišťoven vybírali ze svého středu Pojišťováka roku 2012, nejvíc hlasů dostal Martin Žáček, předseda představenstva a generální ředitel UNIQA pojišťovny.

Daniel Martínek: Učíme se naslouchat klientům

„Když si objednáte zboží po internetu, hned vás bombardují informacemi, v jaké fázi objednávka je, že se zboží expeduje, kdy k vám dorazí, kdo je doručí. Pojišťovny tento ‚proklientský‘ přístup zatím moc neuplatňují. A to je špatně.“ říká v první čás...

2013: Penzijní připojištění a jeho pokračování

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření? Mapujeme blížící se změny v takzvaném třetím p...

Penzijní fondy 2012: inflaci zdolaly čtyři

Všechny penzijní fondy již ohlásily výši zhodnocení, kterého dosáhly v loňském roce. Jeho průměrná výše činila 1,7 procenta. Inflace byla 1,9 procenta, takže reálné zhodnocení je v průměru záporné. Pouze čtyři penzijní fondy dokázaly inflaci překonat...







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Jan Capouch: Promiňte, ale nesouhlasím s Vámi. Odhlédněme od osobností zúčastněných v tomto poněkud malichern... více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Petr Síla: Na tu konzervativní část pravice to sedí. Ale co ta liberální? Ta která je pro volný obchod atd. více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Petr Síla: I sebesvobodnější cesta bude nalinkována mantinely. Bez nich to nejde. Minimálním mantinelem bude za... více
Klaus věcný, poplašný i rozpolcený

Honza Moudrý: Já (a nejen já) jsem si vždycky představoval pravici jako stranu silného autoritativního státu. Jako... více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Honza Moudrý: A chcete tu nějakou mít? Hodláte ji založit? Jaký by byl zhruba program? Jakou podporu byste očekáva... více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Honza Moudrý: Podle mě mluvíte úplně nekonkrétně, zmateně a nesrozumitelně. Jak to souvisí s tím, co píši? Ale hla... více
Klaus věcný, poplašný i rozpolcený

Honza Moudrý: V důsledku je mně osobně jedno, zda moji svobodu dřív omezoval víc státní aparát nebo společenské no... více
Klaus věcný, poplašný i rozpolcený

Michal Jeřábek: Aby bylo možné označit nějakou (minimálně vládní) stranu za pravicovou, musela by posouvat systém do... více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Karel Frauknecht: Nevím, pravicovou stranu tady fakt nevidím. Jinak s ostatním jasný souhlas. více
Dnes vadí buzeranti, příště eurohujeři

Adam Čabla: Ad 1.) Jako statistik se castecne zivim, takze do problematiky vyhodnoceni trochu vidim. A neni to r... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?