Zaměstnanci platí za práci. Překlep? Realita!

Tereza Holanová, Finanční poradenství, 24.05.2010

Společností, ve kterých nezískáte práci zadarmo, přibývá. Namísto znalostí a zkušeností hraje roli, zda je uchazeč schopen za nové místo zaplatit. Některé firmy si přímo říkají o vysoký vstupní poplatek. Jiné spolupráci podmiňují uzavřením dlouhodobé smlouvy na finanční produkt, ze kterého získá zaměstnavatel vysoké provize.

Pro poplatky mají firmy své zdůvodnění. Částka podle nich představuje cenu za zprostředkování práce, jindy se ohánějí počtem služeb a výhod, ke kterým zájemce získá přístup. V takovém případě společnost trvá na tom, že spolupracovník neplatil za místo, nýbrž za benefity. Co když ale uchazeč o slevy a podobné dárečky nestojí a chce pouze pracovat?

Nigerijské zlaté doly

Některé případy, kdy si nechal zaměstnavatel za budoucí výdělek zaplatit, patří do kategorie takzvaných nigerijských podvodů: Zájemci žádnou práci nezískají a navíc přijdou počáteční „vklad“. Nigerijské se podfukům, při kterých se z důvěřivých hejlů tahají platby předem na nikdy nezrealizované kontrakty, říká podle dopisů a mailů, které neúnavně kolují světem už od osmdesátých let. Tradičně v nich dříve vysoce postavený muž z africké země žádá o pomoc s převodem značné sumy peněz, získaných z ropy, zlata nebo jinak. Od vás potřebuje jen drobnou investici, aby se ke svým penězům dostal, pak se vám mnohonásobně odvděčí. Není to nic nového, mnohem dřív existoval třeba podfuk se španělským vězněm – když mu pošlete peníze na podplacení bachařů, rozdělí se s vámi o poklad, který se mu podařilo ukrýt před zatčením.

Nigerijský podvod v podobě klasické pracovní nabídky je ale v Česku poměrně novinkou. Na serveru Jobs.cz se například objevily inzeráty na pozici zahraničního inženýra technika. Za zprostředkování místa zaplatil každý uchazeč desítky tisíc korun. Provozovatel pracovního portálu falešnou nabídku sice zablokoval, objevují se však další, podobně „seriózní“. Nejčastěji se jedná o práci z domova nebo aktivní prodej.

Existují poměrně jasné indicie, které před podvodem varují už na první pohled. Rozhodně neškodí si je zapamatovat.

• Namísto zástupců firmy například inzerují jedinci, kteří v ní nemají žádnou konkrétní funkci. Používají e-mail, který není vytvořen na firemní doméně, ale na některém z freemailů.

• „Významná mezinárodní společnost“ má rovněž vždycky název a adresu, používá je a nestydí se za ně. Pokud chybí tyto údaje, není potřeba číst dál.

• A v neposlední řadě – podezřelá je každá nabídka práce, která nabízí nadstandardní výdělky a kde nezáleží na vzdělání a zkušenostech, ale pouze na komunikativních schopnostech a nasazení.

Kozel zahradníkem

Ukázkový případ z „decentnější“ kategorie podfuku – platící uchazeč o práci přece jen získává nějakou, i když spornou protihodnotu – pochází z nedávné doby a pracovního portálu Jobs.cz. Spolupracovník firmy EF CZ Filip Hetzl tu nabízel místo konzultanta ve finančním poradenství. Pokud se zájemce už při odpovědi na inzerát divil, že po něm nikdo nechce ekonomické vzdělání, přehled o finančním trhu nebo praxi v oboru, na pracovním pohovoru pochopil. Ti, kteří ho měli přijímat, se v problematice sami pořádně neorientovali. Potvrzuje to i Petr Procházka ze společnosti LMC, která provozuje Jobs.cz. Inzerát jim nepřipadal košer, a tak se spolu se svým kolegou makléřem pohovoru jako falešný uchazeč sám zúčastnil. „Kdykoliv jsme se na něco zeptali, vyhýbali se odpovědi a odkazovali nás na produktového manažera,“ tvrdí Procházka.

Samotná inzerovaná práce, v tomto případě poradenství se dostává tak trochu na vedlejší kolej. Důležitější je zaplatit a později nahánět další zájemce o práci, za které firma opět získá peníze. EF CZ vybírá od nových spolupracovníků dvacet tři tisíc korun. Zdůvodňuje, že se jedná o cenu výhod, které zájemci získají. Ať už se jedná o školení, kurz obchodního zástupce, výhodný tarif u operátora T-Mobile, slevu na noviny a software a v neposlední řadě benefitní kartu, která umožní další výhodné nákupy. Podle právníka Sdružení obrany spotřebitelů Jiřího Žůrka cena kvalitě produktu neodpovídá. Většina firem navíc obvykle poskytuje školení a konzultace zdarma.

Spořící modla IŽP

Jiným způsobem, jak získat od uchazeče peníze, je nechat ho uzavřít smlouvu na dlouhodobý finanční produkt. Vraťme se k EF CZ. Komu se nechce platit za balíček výhod, dostane možnost uzavřít investiční životní pojištění (IŽP). Ti, kteří lapají nové ptáčky, je prezentují jako velmi výhodný finanční produkt.

S tím však lze polemizovat. IŽP má dvě složky, rizikovou a spořicí. První část slouží k levnému krytí rizik, jeho funkce a výhodnost je stejná jako v případě rizikového životního pojištění. Spořit prostřednictvím IŽP se ale nevyplatí. Levněji a výhodněji se dá investovat například do podílových fondů, kam navíc vkládáte peníze pouze tehdy, pokud jimi disponujete.

Podle finančního experta Vladimíra Fichtnera je vhodnější uzavřít dvě smlouvy na různé produkty, které si sami vyberete. „Pokud se jedná o IŽP, kombinace je málo průhledná, máte méně volnosti a dostává se vám horšího zacházení,“ komentuje Fichtner. Z jakého důvodu horší kvalita? Všechny služby si předplatíte hned na začátku. Poradce své provize získá během několika let, proč by měl tedy mít motivaci starat se o vás v následujících desetiletích tak, jako kdybyste mu platili postupně? Předplatili byste si na dvacet let například tarif u mobilního operátora?

Nejdřív nůž, pak svíčková

Zástupci pracovních portálů se od nabídek práce, které tahají uchazečům z kapes různé vstupní poplatky, distancují. Podle zástupců serveru Workline nesmí žádná firma chtít po uchazeči dopředu peníze. „Každý poctivý zaměstnavatel pracovníky hledá a za jejich práci jim platí,“ zdůrazňují na svém serveru. „Jediným poplatkem, který si musí zletilý uchazeč uhradit sám, může být poplatek za vstupní lékařskou prohlídku,“ uvádí na serveru Jobs.cz Romana Kaletová z advokátní kanceláře Randl Partners. Proti podobným praktikám se staví také vysokoškolští profesoři. Podle Iva Koubka z Institutu ekonomických studií na Karlově univerzitě se jedná o oportunistické chování se vším všudy. „Lidé musí platit, aby měli práci. To je jako když chcete svíčkovou a v obchodě vás prvně přinutí koupit si nůž,“ říká Koubek.

Foto: profimedia.cz