Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Akciové trhy a řádící páka

Vlad Ender
Vlad Ender
30. 8. 2011

„Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí,“ pravil prý kdysi ve starověku Archimédés. Nikdo mu ovšem pevný bod ve vesmíru nedal, a tak nemohl prokázat, jestli by páka – jejíž princip popsal a vysvětlil – na hýbání světem opravdu stačila. Světem investování však páka hýbe spolehlivě.

Akciové trhy a řádící páka

Páku, respektive pákový efekt, používají investoři už drahnou dobu – určitě stovky, možná dokonce i tisíce let. Princip je velice jednoduchý – proti nějaké jistině si půjčíte další peníze, kterými navýšíte svou investici. Věřte nevěřte, tajů pákového efektu využíváte, i když o tom možná vůbec nevíte. Máte hypotéku? Ano? Tak v tom případě máte i „páku“ – počáteční vklad je vaše „jistina“, investicí je pak nemovitost, kterou jste si pořídili. A jak celé to pákování funguje?

Řekněme, že si koupíte dům za pět milionů, s počátečním vkladem ve výši jednoho milionu (20 procent ceny nemovitosti). Cena domu poté vzroste na šest milionů. Ze svého původně investovaného milionu jste pomocí hypoteční páky „vydělali“ další milion minus úroky. „Téměř“ stoprocentní zisk! Paráda.

Jenže pokud se cena nemovitosti nebude vyvíjet tak, jak jste plánovali, může být rázem všechno úplně jinak. Spadne-li například cena vaší nemovitosti na čtyři miliony (snížení o 20 procent), přišli jste o celý svůj počáteční milion a máte zničehonic sto procent ztrátu. To už tak příjemné není, že?

Stejný princip se dá použít při investování do prakticky čehokoli. Od akcií přes dluhopisy až po private equity. Pro čtenáře Finmagu bude asi nejzajímavější – tedy kromě připomínky, že hypotéka je taky páková investice – uplatnění pákového efektu na akciových trzích. Už proto, že i kdybyste nikdy pákování nepoužili, jeho pochopení vám pomůže porozumět tomu, proč se trhy občas chovají právě tak podivně, jak se chovají…

Jak z mála udělat víc...

Při obchodování s akciemi jde, zjednodušeně řečeno, pákovat dvěma způsoby. Buď se koupí akcie na margin, nebo přes deriváty.

  • Koupě „na margin“ spočívá v tom, že si na nákup akcií půjčíte proti jistině. Jistina může být v podstatě cokoli – hotovost (i v jiné měně než akcie, které kupujete), jiné akcie, dluhopisy nebo třeba váš dům. Kolik si můžete půjčit, závisí na mnoha faktorech – vašem klientském statusu, typu jistiny a tak dále. Pokud je vaší jistinou hotovost ve stejné měně, není ani pro „obyčejného“ investora neobvyklé dosáhnout na půjčku až čtyřikrát vyšší. Samozřejmě ale musíte vzít v potaz, že za nákup za peníze půjčené „na margin“ platíte úrok.
  • Přes deriváty se můžete „napákovat“ ještě více. Každý derivát je už ze své podstaty napákován. Jistinu, kterou potřebujete, pak určuje burza, na níž se obchoduje, dle typu derivátu apod.

Vraťme se ale ke koupi „na margin“. Takové pákování je pro investory zajímavé z několika důvodů. V první řadě, i investice s celkem malým výnosem se přes napákování může změnit ve velice zajímavou. 

Řekněme, že máte akcii, které věříte, že příští rok vynese pět procent. Nic moc výnos, ale nejspíše s sebou ponese relativně malé riziko.

Pokud můžete zainvestovat deset tisíc dolarů, získali byste roční výnos pět procent z deseti tisíc. Pokud si ale můžete půjčit dalších třicet tisíc na řekněme 1,5 procenta ročního úroku, máte roční výnos podstatně větší. Váš pětiprocentní výnos ze čtyřiceti tisíc dolarů bude dva tisíce. Na úrocích sice zaplatíte 450 babek, i tak ale dosáhnete na čistý zisk 1 550 dolarů. A to je výnos 15,5 procenta z původní desetitisícové investice. Vyděláte tak víc než třikrát tolik, než kdybyste se rozhodli páku nepoužít.

I z malého prodělku větší

Pokud ale místo růstu vaše investice o pět procent spadne, vaše ztráty budou také znásobené – celková ztráta bude 2 450 dolarů (pět procent z 40 000 je 2 000 + úrok na půjčených 30 000 dolarů) – téměř 25 procent vaší původní investice! Navíc s největší pravděpodobností dostanete tzv.  „margin call“ – neboli váš broker bude požadovat doplnění jistiny na původní úroveň, takže budete muset přihodit 1 500 dolarů z vlastního (hodnota vaší jistiny klesla o 2 000 dolarů, takže je teď na 8 000, a 25 procent z 38 000 je  9 500).

Zpětná vazba

I kdybyste pákování nikdy nechtěli použít, rozumět mu je důležité, protože je ve financích mechanismem pozitivní zpětné vazby.

Když jdou ceny akcií (nebo aktiv, která byla zakoupena přes napákování) nahoru, vaše páka je v poměru k vaší jistině menší a vy můžete koupit více. Prostě se napakovat. Koupí ale ženete ceny nahoru, což zmenší vaši páku, což vám umožní nakoupit více, což zvýší ceny, což...

A máte hezkou pozitivní zpětnou vazbu, v tomto případě vytvářející bublinu (nejen akciovou, ale třeba i realitní). Zajímavé – alespoň pro mě – je, že na tuto zpětnou vazbu si nikdo nestěžuje.

Když jdou ceny akcií dolů, vaše páka roste a vy nejspíše dostáváte jeden margin call za druhým. Což znamená, že musíte prodat buď nějaké napákované investice, nebo něco jiného, abyste doplnil „margin“. Nejenže klesají ceny vašich investic, ale většinou i cena jistiny, kterou jste zastavili (velcí investoři většinou zastavují další cenné papíry, hotovost jen velice zřídka). Samozřejmě, velké prodeje sníží cenu akcií, což zvětší vaši páku, což vás donutí prodat, což sníží ceny... Tato pozitivní zpětná vazba se většině lidí líbí o hodně méně než ta předcházející, a to přesto, že jedna bez druhé nemůže existovat. A pak že jsou lidé racionální...

Tomuto procesu se v angličtině říká deleverage (odpákování). Odpákování bylo jedním ze zásadních důvodů velkých pádů v letech 2008 a 2009. Hedgeové fondy, které jsou velice často napákované, musely prodávat o sto šest, neboť půjčující protistrany snížily ohodnocení velké části oblíbených jistin (u syntetických dluhopisů až o 90 procent). Velké pády na burze koncem 20. let 20. století byly také způsobeny oblibou koupě „na margin“ mezi malými investory (a pády bank v té době způsobeny ochotou bank poskytovat tyto margin úvěry, které, když burza padla, byly nesplatitelné).

Někteří lidé na trzích se domívají, že šestiprocentní pád v letošním srpnu byl zčásti způsoben odpákováním Paulsonova hedgeového fondu, který sázel na velkou a rychlou obnovu americké ekonomiky. Pozitivní zprávou je, že často odpákování značí konec propadu, protože lidé, kteří na trhy vstoupí a kupují, už nekupují na margin (v branži se jim říká „real money investors“). V tomto případě bych ale byl opatrný – odpákování jednoho, i když velkého hedgeového fondu ještě až tak moc neznamená.

Co z toho plyne pro menší investory? Páka je dobrý sluha, ale zlý pán. Pokud ji chcete používat, tak jen velice opatrně. Ale i když ji nepoužíváte, sledovat, jak ji používají jiní, vám může pomoci porozumět fungování trhu.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Vlad Ender

Vlad Ender

Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, MBA získal na London Business School. Od roku 2005 pracuje v Londýně, kde mimo jiné pomáhal klientům se strukturováním komplexních derivátů.... Více

Související témata

brokerdeleveragederivátyfinanční trhyhedge fondyhypotékyinvesticeJohn Paulsonkoupě na marginkrizeleveragemargin callodpákovánípákapákový efektprivate equityVlad ender
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo