Claimer

Bude krize? Zeptejte se Twitteru!

Kolem sociálních sítí v posledních letech vyrostl vědecký ekosystém s přesahy do všech koutů lidské činnosti. Jeden z nejmladších oborů – sociální predikce – umožňuje na základě uživatelských dat odhadovat blízkou budoucnost. Čerstvá, ještě křupavá studie dvou prestižních světových univerzit ukazuje, jak tlachání v sociálních sítích využít k odhadu vývoje trhu.

Bude krize? Zeptejte se Twitteru!

Sociální predikce využívá poznatků ze dvou rychle se rozvíjejících oblastí: dataminingu a analýzy dat. Z obrovských souborů uživatelských dat (běžně statisíce až miliony updatů nebo tvítů) se pomocí statistické analýzy dají získat jedinečné informace. Typicky „nálada“ určité skupiny uživatelů. V praxi se dnes využívá třeba k odhadu zisků filmu s fantastickou přesností – na miliony dolarů.

K odhadům se nejčastěji využívají dvě nejpopulárnější sociální sítě, Facebook a Twitter. Třetí variantou jsou statistiky vyhledávání v Googlu nebo Yahoo. Metody dobývání dat se proto hodně liší – od prostého sčítání počtu fanoušků na Facebooku (třeba k určení výsledků voleb) po složité matematické analýzy (například studie, jak souvisí vyhledávání a obrat vyhledávaného). Jediným kritériem je spolehlivost předpovědi. Obzvlášť lákavou oblastí predikce je burza. Lze pravidla sociální predikce aplikovat i na ni?

Jak se dnes cítíš, národe?

„Behaviorální ekonomika tvrdí, že emoce zásadně ovlivňují individuální chování a rozhodování. Může tento předpoklad platit pro větší celky? Může mít celá společnost (society) náladu, která ovlivňuje kolektivní rozhodování? Pokud taková nálada existuje, koreluje s ekonomickými indikátory? Může je i předvídat?“

Tak zní výzkumná otázka studie, kterou před měsícem publikovali Johan Bollen a Huina Mao z univerzity v americké Indianě a Brit Xiao-Jun Zeng z univerzity v Manchesteru. Důležitost odpovědi na uvedenou otázku musí být zřejmá i neekonomům: pokud dovedete „spočítat“ náladu společnosti a z ní předpovědět chování trhu, máte k dispozici nesmírně efektivní nástroj, který vám pomůže investovat. Svatý grál burzy.

Trojice vědců proto není zdaleka první, kdo se pokouší data o náladě společnosti získat. Může stavět na ramenou pionýrů, kteří by se nejspíš dali označit cimrmanovským termínem „průkopníci slepých uliček“. Ti se pokoušeli náladu společnosti a budoucí vývoj na burze určovat třeba z počasí nebo výsledků fotbalových utkání.

Autoři nové studie jsou ale jedni z prvních, kdo se ve svém pátrání opírají o sociální sítě. A zřejmě jako úplně první přinášejí bezpodmínečnou odpověď na výše uvedenou otázku. „Ano, celá společnost má nálady, umíme je měřit a řekneme vám, jak se projeví na vašich akciích.“

Ozubená kolečka emocí

Pro pochopení odpovědi je dobré ponořit se do studie a ukázat si její logiku. Půjde o příjemný intelektuální výlet. Z okýnka přitom můžete zahlédnout kontury světa sociální predikce.

Původní úvaha je poměrně přímočará, má ale dost neznámých: Nejprve je třeba na Twitteru vybrat uživatele, kteří jsou součástí sledované společnosti. Jejich zprávy (tvíty) se nasypou do profesionálních nástrojů pro monitoring sociálních sítí. Tam se z nich automaticky vyberou ty, které obsahují pocitové sloveso, a určí se jejich nálada – šťastná, klidná, vystrašená a podobně. Tenhle mechanismus sice nezachází s významy v rukavičkách, ale statisticky to funguje.

Na řadu přichází nejnáročnější část: vysledovat, jak se různé nálady projevují na finančních trzích. Je pro obchodování na burze důležitější klid nebo strach? Hraje roli štěstí? Nebo je úplně nejpřesnější sledovat nějakou kombinaci ukazatelů, třeba strachu a energie?

Na závěr je třeba navrhnout systém, který bude umět odhadnout chování finančních trhů na základě změn nálady. Tuto část má na starost matematický model pod názvem „samoorganizující se neuronová síť s fuzzy logikou“. Komplikovaný název neříká nic jiného, než že výpočty jsou malinko rozevláté (fuzzy), hlavně ale to, že model není statický, umí se učit. Na základě svých úspěchů a chyb dokáže postupně zpřesňovat odhady.

Buďte v klidu, vaše akcie porostou

K ověření své úvahy vědci shromáždili téměř 10 miliónů anglických tvítů z roku 2008. Nálady, které se v tvítech projevily, pak testovali proti skutečnému ukazateli vývoje ekonomiky, Dow Jones Industrial Average (DJIA). Podle teoretického modelu se křivka výkyvů v některé náladě měla přiblížit křivce indexu DJIA. Taková nálada se skutečně objevila. Pocit, který určuje chování trhu, je... chvíle napětí... klid. Buďte v klidu a vaše akcie porostou. Statisticky to funguje.

Neuronová síť napumpovaná statistickými daty o míře rozrušení a klidu ve společnosti umí podle autorů studie předvídat výkyvy trhu na dva až pět dní dopředu. Směr výkyvu trhu dokáže správně odhadnout v 86,7 procenta případů.

Dívejte se, ale nesahejte na to. Můžete to rozbít

Co by tenhle nástroj, pokud by se dostal do praxe, znamenal pro finančníky? Dost možná nic než starost navíc. Predikce ze sociálních sítí je totiž nesmírně křehký mechanismus. Aby si zachoval svoje vlastnosti, musí zůstat oddělený od zpětné vazby. Dokud budou finanční makléři Twitter pouze pozorovat, nic se neděje. Problém nastane, když sami začnou systému podsouvat fakta a měnit jeho nálady. Tím se panenský systém naruší a na cokoliv se jej zeptáte, dostanete kontaminovanou odpověď.

Další problém je na straně samotných finančních trhů. Pokud se analýza nálady ukáže jako účinný nástroj, budou ji chtít využívat úplně všichni. Všichni budou mít stejné informace a chovat se stejným způsobem. Takže i efekt je v důsledku stejný – nevyděláte nic.

Začněte hned teď

U obou argumentů ale existuje počáteční fáze, kdy budou analýzu nálad využívat jen nadšení pionýři. V této fázi bude potřeba do nástroje investovat dost času a úsilí s rizikem, že se ho nepodaří optimalizovat (na lokální prostředí, na daný trh, na propojení s konkrétním analytickým nástrojem...). Pokud se ale predikce osvědčí, velmi rychle přitáhne další, kteří svou masivní zpětnou vazbou celou hračku pokazí.

Je tedy možné, že na analýze nálad na Twitteru hodně vydělají ti, kdo nástroj dostanou do rukou a naučí se ho využívat mezi prvními. Pokud se sami chcete zařadit mezi early adopters a zkusit na věštění z Twitteru vydělat, začněte trend sledovat hned teď. Projděte si zmíněnou studii i další originální studii na podobné téma. Vyzkoušejte si současné nástroje, které si hrají s vazbou mezi Twitterem a trhy, Finif a Opfine. A – samozřejmě – nezapomeňte se ptát autorů studie (Bollen, Mao) přímo na Twitteru.

Autor je blogger, zabývá se sociálními sítěmi.

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Jan Boček

Autor je publicista na volné noze a blogger k tomu. Nejraději píše o social media, autorském právu, světě indie her a rebeliích ve veřejném prostoru. Tvoří nejčastěji v brněnských kavárnách. Publikoval v týdeníku Respekt a pravidelně přispívá do médií zaměřených na IT: časopis Computer a web Živě ...více

Autor je publicista na volné noze a blogger k tomu. Nejraději píše o social media, autorském právu, světě indie her a rebeliích ve veřejném prostoru. Tvoří nejčastěji v brněnských kavárnách. Publikoval v týdeníku Respekt a pravidelně přispívá do médií zaměřených na IT: časopis Computer a web Živě. Na webu ho potkáte jako @chlebovo. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Po sérii znárodnění v Bolívii a Argentině berou investoři nohy na ramena. Má smysl investovat v latinské Americe? Není to příliš rizikové?

Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Pro velký úspěch podzimní emise spořicích státních dluhopisů přišlo ministerstvo financí s novou várkou. Jak výhodné je to tentokrát?

Investiční certifikát: nízkonákladové investování

Ač se Češi rádi řadí mezi vyspělé západní národy, jejich ekonomická mentalita tomu příliš neodpovídá. Stále se příliš spoléhají na ochrannou ruku státu a o tržní ekonomice a investicích do cenných papírů mají minimum znalostí, natož aby s nimi měli š...

Kdyby to Jobs viděl...! Apple pracuje na sebezničení

Pohřbí Apple sám sebe? Několik měsíců po smrti spoluzakladatele Jobse činí firma Apple kroky, které ji podle expertů mohou přivést až do záhuby. Což byl přesně ten důvod, proč se jich Jobs vyvaroval.

Pavel Kohout: Kdo má prospěch z inflace

I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství. Chudé zajímá, jak zbohatnout nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, a...

Apple: skvělá společnost, špatná investice

Apple vyrostl během pár let tolik, že se správci investic stydí nemít ho v portfoliu. Je Apple bublina? A pokud ano, dá se odhadnout, jak dlouho se dá před prasknutím ještě přifukovat?

Fejsbúk a další aj-pí-ou: Lajkovat, nebo nelajkovat?

Facebook nedávno za nemalé mediální pozornosti oznámil, že uvede svoje akcie na burzu. Když vám zavolá makléř a bude vás přesvědčovat, abyste tuto jedinečnou příležitost využili, je dobrý nápad ho poslechnout?

Buffette, sklapni!

Warren Buffett se protřele stylizuje coby hotový Mirek Dušín, lidumil, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Streetu ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to baští.

Tomáš Packa: Investujeme bez emocí

„Snažíme se omezit vliv lidského rozhodování, nepodléhat stádním náladám, kterým propadají individuální investoři,“ říká Tomáš Packa, portfoliomanažer investiční společnosti C-QUADRAT KAG. Ve správě má téměř 600 milionů euro.

ETF a contango: pořádný tanec s vašimi penězi

Mantra posledních let zněla „investuj do komodit, investuj do komodit, investuj do komodit“. A protože ne každý si může zaparkovat na zahradním jezírku tanker s ropou, hledali jsme pomocníky. S fondy ETF je to jednoduché. Aspoň na první pohled.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: 3% rocni narust CPI da za 8 let celkovy narust o 26,7 %. Pochybuji, ze vas kolega mel na mysli 3 % z... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nikoli za 8 let, ty 3% jsem myslel roční inflaci, tak se inflace obvykle uvádí. No nepamatuju si, že... více
Svéráz románské ekonomiky

Robert Kubíček: dekuji, uz jsem si pripadal ponekud pritrouble. nemel jsem silu to vysvetlovat. více
Svéráz románské ekonomiky

Jaroslav Krátký: Bohužel, stát když bude chtít, obere každého, neexistuje obrana. Někdo preferuje nemovitosti - stát... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Josef Tětek: Dobrý den pane Altmane, chtěl bych s Vámi navázat spolupráci při vytváření obsahu na stránkách www.m... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Kocourek: Inflace 3% za 8 let?! I když už vezmu v úvahu "inflaci" dle ČSÚ, tak od roku 2000 do roku 2008 (včet... více
Svéráz románské ekonomiky