Investory straší daně

František Mašek, Investice, 28.09.2008

Ministerstvo chce mimo jiné zrušit šestiměsíční časový test u prodeje cenných papírů fyzickými osobami. Pokud mezi jejich nákupem a prodejem uplynulo půl roku, investor zatím neplatil ze zisku žádnou daň. Tato výjimka by podle ministerského návrhu měla přesta platit.

Jeden z totalitních vtipů říkal, že se bude zdražovat od písmene f a podraží „fšechno“. S trochou nadsázky a určitou modifikací to může platit i pro rok 2010. S jedním rozdílem - zdaní se „fšechno“.

Návrh nového daňového zákona z dílny Ministerstva financí totiž počítá se zrušením zhruba třetiny daňových výjimek, které mají velký dopad na celou společnost. Vedle silně medializovaných stravenek, jejichž zdanění již jednou neprošlo, by se měla mj. platit daň z prodeje nemovitostí, cenných papírů a úroků ze stavebního spoření. Padnout má ale třeba i zvýhodnění investičních pobídek.

Rušení výjimek je záslužné, snaha ministerstva financí nakrmit touto cestou rozpočtového Otesánka však přináší i obavy. V době, kdy daně nezřídka hrají z hlediska konkurenceschopnosti jednotlivých zemí stěžejní roli, hrozí, že nový zákon způsobí víc škody než užitku.

Zatím neznámý limit

Ministerský návrh předpokládá, že nezdaněn zůstane prodej rodinných domů a bytů včetně pozemku, v nichž prodávající bydlel nejméně dva roky. Zdůvodňuje to podporou bydlení. Z příjmů z prodeje ostatních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor by se již ale daně platit měly.

Padl by tedy pětiletý časový test, po jehož uplynutí se daň neplatí. Zisky z těchto transakcí, což je důležité, budou považovány za tzv. příjem z kapitálového majetku.

Ministerstvo chce také zrušit šestiměsíční časový test u prodeje cenných papírů fyzickými osobami, jejichž podíl je nižší než pět procent základního kapitálu či hlasovacích práv společnosti. Pokud mezi jejich nákupem a prodejem uplynulo půl roku, investor zatím neplatil ze zisku žádnou daň. To by podle ministerského návrhu přestalo platit.

Daň by se ovšem platila až po překročení minimálního ročního zisku z prodeje nemovitostí, cenných papírů, nebo obou dohromady. Zatím není známo, kolik by to mělo být.

Zdaňovány by měly být i vklady ze stavebního spoření. Podle Ministerstva financí je již zvýhodněno státním příspěvkem a není ho proto třeba podporovat i jinak.

Bez investičních pobídek

K evergreenům patří znovu navrhované zdanění stravenek. Nesouhlas lze čekat také u navrhovaného zrušení tzv. investičních pobídek pro případné budoucí investory. Šlo o daňové prázdniny pro investory, kteří ve zpracovatelském průmyslu proinvestovali určitou částku. Od loňského července jde částku o sto milionů korun.

Zavádět vyšší či další daně není populární. Většina těchto návrhů (stejně jako snaha o zrušení dalších daňových výjimek) má proto řadu oponentů. Kritici upozorňují, že by měly být snahy o vyrovnaný rozpočet v prvé řadě zaměřeny na zbytečné plýtvání a teprve pak na úspory. (Při vší úctě k české státnosti a vlasteneckému cítění, potřebuje například ČR nově nahranou verzi státní hymny?)

Soumrak investování?

Vraťme se ale k investování. Nově navrhované zdanění cenných papírů není nové. Když byl tento návrh poprvé zveřejněn letos na jaře, vzbudil značnou nevoli bank, investičních společností i obchodníků s cennými papíry.

„Chystané zrušení šestiměsíčního časového testu, které by fyzické osoby přinutilo zdaňovat transakce s cennými papíry, představuje dlouho avizovaný krok, k němuž se již řada důležitých subjektů vyjadřovala,“ řekl Finmagu generální ředitel Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Martin Hanzlík. "Nepovažujeme ho za rozumný a chceme na toto téma s ministerstvem financí rozhodně jednat," zdůrazňuje Hanzlík. S čím AKAT na ministerstvo půjde, ale neuvedl.

AKAT i další instituce, které působí na finančním trhu, se přitom obávají, že zrušení časového testu a další návrhy ministerstva mohou vážně poškodit investování v ČR.

Ministerský návrh sice hovoří o určité kompenzaci v podobě předem stanoveného ročního příjmu z tzv. kapitálového majetku (výnosy z prodeje nemovitostí a cenných papírů, jež se v daném roce sčítají), který se nebude zdaňovat. Zatím však není známo, kolik to bude. Hanzlík kdysi odhadoval, že může jít o 60 tisíc korun, přesně to však nikdo neví.

Hrozí i daně z fondů

V praxi by to znamenalo, že by si museli občané vést evidenci, kolik za rok celkově vydělali třeba ve fondech (ale i při dalších investicích), nebo tuto službu (nejspíš ne zadarmo) požadovat po správcích fondů či majetku.

To by bylo podle Hanzlíka administrativně náročné a řadu občanů může podobný krok od investování odradit. Pokud ministerstvo financí navíc v důvodové zprávě k chystanému daňovému zákonu označilo za jednu z priorit podporu spoření či investování na penzi, mělo by to u dlouhodobých investic nějak zohlednit. Bez ohledu na to, zda půjde o nové výjimky.

Hanzlík sice odmítl říci, jaké návrhy AKAT chystá, v úvahu nicméně podle něj přicházejí různé alternativy, například prodloužení šestiměsíčního časového testu (v Německu je roční).

Otázkou zůstává i výše minimálního ročního zisku z investic do cenných papírů, která by byla osvobozena od daně. „Naším cílem je najít řešení, které by investory nepoškodilo a nebylo administrativně náročné,“uvedl Hanzlík.

Za zamyšlení stojí další jeho slova. Upozorňuje, že na Ministerstvu financí stále převažuje snaha látat díry, které slouží k úniku peněz do zahraničí. Cílem Evropské unie je ale volný pohyb zboží, peněz a kapitálu. Při soupeření jednotlivých států hrají důležitou roli právě daně. Z tohoto pohledu mohou být navrhované změny kontraproduktivní a mohou vést v případě firem nebo třeba developerů k tomu, že budou ve stále větší míře přesouvat své sídlo jinam. Český stát tak na dobře míněných snahách o větší výběr nevydělá, ale naopak definitivně přijde o daně, které zde dosud firmy platí. Podobné cestičky mohou samozřejmě hledat i investoři.

Vzhledem ke složité vnitropolitické situaci a výhradám vůči této právní normě je na místě otázka, zda se přijetí nového daňového zákona neposune. A pokud ano, jakou bude mít podobu. Případně, zda nebude tato právní norma po dalších volbách zcela smetena se stolu.

Se změnami daní se bude ovšem muset dříve nebo později vyrovnat každá vláda, třeba i složená z dnešní opozice. Stejně jako s problémem, jak do Česka kapitál spíše lákat a ne ho zbytečnými obstrukcemi odrazovat. A je otázka, jak se s tím vyrovná. Což platí i v případě investování. Zejména dlouhodobého, určeného na důchody.

Foto: Profimedia.cz