Jak investovat: Traxler versus Dvořák

František Mašek, Investice, 03.08.2010

Opatrnější investoři by se měli držet telekomunikací, farmaceutických firem, pojišťoven, utilit a těžařů ropy, říká v „dvojinterview“ ředitel FINEZ Investment Management Jan Traxler. Jan Dvořák ze společnosti Silverum zase zvolna přesouvá investice směrem k zemědělství.

* Zatímco správci velkých investičních a penzijních fondů i nadací ve zvýšené míře investují do akcií a jsou vcelku optimističtí, individuální investoři jsou nyní naopak velmi pesimističtí. Na čí stranu se přikláníte a proč?

Jan Traxler: Ohledně akcií jsem velmi optimistický už od konce roku 2008. Po nedávné dvouměsíční korekci v období květen-červen máme s klienty aktivní správy dokoupeno a držíme dnes v portfoliu jen akcie a komodity.

Jan Dvořák: Rozdílu mezi individuálními investory a profesionály bych zatím nepřikládal velkou váhu, pokud se nepotvrdí i v několika dalších týdnech. Ve výzkumu individuálních investorů došlo k velkému skoku oproti předchozímu týdnu, kdy téměř 20 % respondentů zastávajících před týdnem býčí názor přešlo během týdne z býčího do medvědího tábora. Takových výkyvů (i větších) bylo v historii víc a nezřídka byly následující týden vymazány. Sám jsem na straně pesimistů.

* Existují zajímavé investiční příležitosti na českém akciovém trhu, respektive jiných trzích?

JT: Na českém trhu jsou zajímavé dividendové tituly, tedy akcie, které nedržíte jako spekulaci na růst ceny na burze, ale abyste inkasoval každý rok dividendu. Třeba akcie ČEZ nebo Telefoniky O2 jsou vynikající pro rentiéry, kteří chtějí žít z pravidelných pasivních příjmů ze svých investic. Na růst ceny bych spekuloval jedině u akcií NWR, jejichž hodnota se do značné míry odvíjí od ceny uhlí. Jinak na českém trhu žádné zajímavé příležitosti nevidím.

JD: České akcie bohužel vůbec nesleduji. Výstřel naslepo by napáchal více škody než užitku, proto se zdržím komentáře. Investiční příležitosti na globální úrovni se najdou vždy. Akciové investice v zahraničí vybírám mezi menšími a středními firmami.

* Které regiony tedy pokládáte za nejzajímavější a proč?

JT: Z dlouhodobého hlediska jihovýchodní Asii, Latinskou Ameriku a Afriku, a to zejména z demografických důvodů. Obrovský potenciál mají Indonésie, Malajsie, Vietnam, Bangladéš, Filipíny, nebo také Nigérie, Ghana či Keňa. Ale i klasické BRIC investice jsou nadále dobrou volbou. Krátkodobě mám v hledáčku čínské small caps, mezi kterými se dají najít velmi podhodnocené růstové akcie.

JD: Region, neregion, globální ekonomika spadne v roce 2011 do druhé vlny celosvětové recese. Při relativním hodnocení bych vypíchl Jižní Ameriku, z ní pak Brazílii. Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor přes uzákoněný přebytkový státní rozpočet až po ústavu zakazující quantitative easing (růst množství oběživa). Rizikem může být výrazné ochlazení čínské ekonomiky a s ní spojený pokles poptávky po komoditách, které Čína z velké části odebírá právě z Brazílie.

* Jaká odvětví či obory považujete za atraktivní a kterým má dát investor raději vale?

JT: Z dividendových investic zůstávají zajímavé telekomunikace, farmaceutika, pojišťovny, utility a těžaři ropy. Těchto oborů by se měli držet opatrnější investoři. Pro vyšší výnosy je nutné vyhledávat menší růstové akcie, například z oboru nanotechnologií a biotechnologií. Zajímavé investiční příležitosti se ale dají najít v každém oboru. Já mám třeba aktuálně v portfoliu mimo jiné akcie dvou rejdařů a dvou producentů ovoce a zeleniny.

JD: Za atraktivní odvětví dál pokládám na jedné straně energetiku a drahé kovy, na straně druhé i zemědělství či biotechnologie. Vždy preferuji střední firmy, ideálně ty, jejichž vývoj prioritně neurčuje vývoj akciových trhů či ekonomiky, ale hlavně fundamenty těchto firem.

Stále ještě nevěřím finančnímu sektoru. Zatím proběhlo první kolo ztrát, další je před námi. Podle mě poběží podle následujícího scénáře: další stamiliardové odpisy --> krach --> znárodnění --> očištění --> následná privatizace. Akcie těchto „nových“ bank budou s velkou pravděpodobností představovat atraktivní investiční příležitosti.

* Jak velké riziko představuje v tomto a příštím roce inflace?

JT: Jak pro koho. Riziko představuje zejména pro ty, kteří drží dlouhodobější dluhopisy, ti možná budou v příštích letech dost skřípat zuby. Z mého pohledu investoři inflaci zatím podceňují. Myslím, že může přijít takřka nepozorovaně a ustálit se na mnoho let na dost vysokých číslech. Klidně ještě v tomto roce.

JD: Inflace versus deflace to je nekonečná diskuse. Krátkodobě nás čeká deflace. Bez deflace a slabého zlata (viz dále) nemá Bernanke šanci oznámit „Quantitative Easing II“. V delším horizontu nás nemine alespoň pádící inflace nad 10 % ročně navíc podporovaná Čínou, jako významným exportérem globální inflace. Růst inflace bude podle mého názoru nastartován již příští rok.

* Má ještě letos zlato prostor k růstu?

JT: Ve výhledu na rok 2010 jsem psal, že čekám kolísání ceny zlata v rozmezí 900-1200 dolarů za unci. Na tom zatím nic neměním. Nikdy není možné stoprocentně vyloučit nějaký velký „průšvih“, který může cenu zlata vyhnat nahoru. Ale peníze bych tímto směrem neinvestoval, nejvýše nějakou železnou nedotknutelnou rezervu, což ale nejde brát jako investici, nýbrž jako zakopání části majetku pro případ nejhoršího.

JD: Krátkodobě lze čekat pokračující pokles ceny zlata s tím, že to bude „tlačený“ pokles. Proč? Až Fed a další centrální banky budou nuceny oznámit „Quantitative easing II“, těžko tak budou moci učinit při ceně zlata blízko historických maxim. Proto lze čekat silný tlak na snížení ceny zlata v nejbližším období. Krátkodobý růst ceny zlata v desítkách procent by byl možný snad jen při provalení se problémů se zásobami na Comexu či LME (komoditní burzy) či eskalace globální finanční krize. V delším časovém horizontu jsem i ohledně ceny zlata i stříbra dál optimista. V horizontu několika let se zlato stane součástí globálního měnového systému, potenciál pro příští rok je v desítkách procent.

* Pokud jde o komodity jako takové, které pokládáte za nejatraktivnější, a kterým se má investor naopak vyhnout?

JT: Ve střednědobém i dlouhodobém výhledu považuji za velmi atraktivní obiloviny – pšenici, kukuřici a rýži. Máme tímto směrem s klienty část portfolia alokovanou. Krátkodobě jsou všechny sezónní komodity ruleta.

JD: Spekulace na pokles cen komodit? Mám dvě. Zlato a měď. Masivní čínské nákupy totiž jednoho dne skončí, dojde totiž ke zpomalení čínské ekonomiky. Čína navíc evidentně zkresluje statistiky ohledně zásob mědi. V delším období čekám růst cen drahých kovů a zemědělských komodit.

* Vyplatí se vsadit i na jiné alternativní investice?

JT: Někteří mluví o umění, ale to je mimo můj obor. Já bych se držel akcií a komodit, samozřejmě s výhledem na dlouhodobé držení. Rozhodně nedoporučuji dluhopisy, a pokud jde o ČR, tak ani nemovitosti. Krátkodobě bych raději doporučoval lidem neinvestovat vůbec. Slováci mají výhodu, Ti mohou pro krátkodobé investice volit třeba deep bonus nebo deep discount certifikáty a mít celkem konzervativně roční výnos 6-7 % v eurech. Čechům ale vstupuje do hry měnové riziko.

JD: V ceně bude stoupat úrodná půda. Chystám se koupit akcie společnosti, která dosud investovala do energetiky a drahých kovů. V současné době pomalu zmenšuji investice v drahých kovech a uvolněné prostředky přesouvám směrem k zemědělství.

Jan Dvořák je spolumajitelem společnosti SILVERUM s.r.o. specializované na prodej (a zpětný nákup) investičního stříbra.

Jan Traxler je ředitelem a hlavním investičním manažerem společnosti FINEZ Investment Management.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz