Jak nenaletět finančním žralokům
Tomáš Prouza, Investice, 08.01.2009
Finanční produkty nejsou právě jednoduché a tak existuje mnoho způsobů, jak klienta oklamat. Jaké triky nejčastěji používají finanční žraloci v Čechách?
Trik první: modré z nebe
Česká republika zažila krach řady bank a kampeliček, o miliardy přišli klienti KTP Quantum a o stovky milionů klienti Helvagu, v desítkách milionů se počítají další případy. Všechny přitom mají jedno společné – firmy slibovaly svým klientům vysoké výnosy bez rizika.
Nic takového ale neexistuje, protože jednoduché pravidlo – čím vyšší výnos, tím větší riziko – obejít nelze. A pokud vám někdo tvrdí, že to umí, zabouchněte před ním dveře, protože lže. Jeho sliby mají stejnou váhu, jako by vám sliboval hodinky s vodotryskem nebo modré z nebe.
Trik druhý: masivní reklama
Všichni asi znáte reklamu na údajně nejprodávanější pojištění v Čechách. A kdo by ho nechtěl, když je tak dobré? Napadlo vás ale tu otázku trochu otočit a zeptat se, kde se berou peníze na tak masivní reklamu? Pokud ano, tak vás asi nepřekvapí, že ono dynamické pojištění má velmi vysoké náklady, navíc šikovně skryté v gumovém ceníku.
Neříkám samozřejmě, že reklama je špatná – ale pokud se příliš hemží informacemi o tom, jak je produkt "první", "jednička" a podobně, měli byste být opatrnější. Tvůrce reklamy asi příliš nevěří svému produktu a chce, abyste si jej pořídili na základě emocí a ne rozumové úvahy. To je v pořádku u másla, ale ne u finančního produktu.
Trik třetí: nadsazená čísla
Některé finanční instituce (nebo poradci) rády ukazují, jak dobře bude jejich produkt fungovat a klienty se snaží ohromit rychle rostoucími grafy. Buďte ale opatrní a ptejte se, jak se ta krásná čísla po 30 letech spoření počítají. A možná zjistíte, že výpočet stojí na příslibu devíti či více procent zhodnocení ročně.
Takové zhodnocení se dá očekávat u poměrně rizikových investic, ale ne u průměrné investiční strategie, která vyvažuje riziko a jistotu. Proto se vždycky ptejte, jestli jsou použitá čísla reálná, jinak vám za 30 let místo milionů zbude pár set tisíc (nemluvě o tom, že díky inflaci budou mít v té doby i ty miliony mnohem nižší hodnotu než dnes!).
Trik čtvrtý: zavádějící názvy
Chcete si spořit na penzi? Tak to abyste použili penzijní fond, ne? Pokud vám je více než 40 let nebo vám do něj bude přispívat zaměstnavatel, tak ano. Jste-li ale mladší, nesedněte na lep hezkému jménu a vyberte si produkt, který vám přinese mnohem víc. Podobným "chytrým" názvem je investiční životní pojištění. Máte pocit, že investujete a ještě jste pojištěni? To sice ano, ale v některých případech se vám to může pěkně prodražit.
Buďto si vyberte pojištění s nízkými náklady (které vám na konci smlouvy přinesou o stovky tisíc víc) nebo zvažte, jestli není lepší peníze rozdělit na dvě hromádky – jednu na pojištění smrti a úrazu a jednu na investování.
Ještě horší jsou samozřejmě různé půjčky "bez úroku", "s nulovým navýšením" a podobně. Pečlivě si přečtěte smlouvu a nechte si spočítat, kolik zaplatíte se všemi poplatky celkem. Když to neuděláte, můžete za novou televizi zaplatit také o třetinu více, než když položíte pár jednoduchých otázek.
Trik pátý: nic neřekneme
Velmi častý trik, jehož základem jsou velmi malá písmenka, nepřehledný ceník nebo dokonce ceník, ve kterém některé věci chybí. Pokud nejste schopni rychle a jednoduše zjistit, kolik za nabízený produkt zaplatíte nebo pokud si musíte vzít lupu, abyste přečetli podmínky poskytnutí finanční služby, nepochybujte o tom, že na vás finanční ústav ušil nějakou boudu.
V nejlepším případě jen zaplatíte o něco víc a pochopíte, že "zdarma" nemusí znamenat nula korun. V tom horším zjistíte, že z každé tisícikoruny vám finanční ústav ukrajoval slušný krajíc a na vás toho až tak moc nezbylo.
Variací na toto téma jsou různé "výhodné" balíčky, ve kterých se vedle pár věcí, které využijete, vždycky najde i spousta takových, které používat nebudete – ale za které v rámci balíčku stejně zaplatíte. Vždycky se proto pečlivě podívejte, co v balíčku je, abyste nakonec nezaplatili ještě víc, než platíte nyní.
Trik šestý: vaše stížnost nás nezajímá
Co dělat, když se něco stane? Samozřejmě máte právo si stěžovat, často ale vaše stížnost zapadne nebo dostanete odpověď, která je nesrozumitelná a psaná tak, abyste už dali pokoj. Většina stížností tak také skončí – a na to finanční instituce spoléhají. Pokud nedostanete uspokojivou odpověď, platí jediné pravidlo: nedejte se.
Stěžujte si na vyřízení stížnosti, a pokud vám nevyhoví ani poté, zkuste kontaktovat některé ze sdružení na ochranu spotřebitelů. Někdy pomohou také média, naproti tomu státem zřízené orgány (například finanční arbitr) vám příliš nepomohou.
Autor je ředitelem pro rozvoj Partners. Jde o osobní názor, publikovaný na serveru www.prouza.cz. Foto: Profimedia.cz
