Kdy koupit akcie aneb hysterická křivka
Pavel Kohout, Investice, 19.09.2008
Kdy nejlépe koupit a prodat akcie? No přece kupovat, když akcie jsou levné, a prodávat, když jsou drahé. Jenomže jako poznat, kdy jsou levné a kdy drahé? Podle jedné teorie, která je velmi uznávaná v teoretických kruzích a učí se na všech základních vysokoškolských kursech financí, na tom nezáleží.
Ceny akcií v každém okamžiku odrážejí všechny dostupné informace, takže k růstům či poklesům dochází jen tehdy, jsou-li publikována nová fakta. A protože nikdo neumí předpovídat budoucnost, jsou změny cen akcií nepředvídatelné. Je tedy jedno, kdy akcie koupíte nebo prodáte, tvrdí věhlasný laureát Nobelovy ceny Paul Samuelson, který v 50. letech patřil mezi průkopníky této teorie. Kupujte akcie, kdykoli máte peníze.
Ale i když Samuelsona bere každý vážně, existují i jiné názory. Když některý trh roste příliš dlouho příliš rychle, je nabíledni, že se jedná o bublinu, která dříve či později splaskne. Teorie bublin patří do sféry behaviorálních financí, za něž bylo rovněž uděleno několik „nobelovek“.
A protože během let 1998-2008 došlo k celé sérii bublin, je možná přece jen lepší sledovat vývoj trhu. Podezřele rychlé vzestupy spojené s euforií by měly varovat: po divokém večírku přichází kocovina. Stalo se to již mnohokrát: v Rakousku nebo v Japonsku koncem 80. let; v Asii roku 1997; v Číně roku 2007 – a tak bychom mohli pokračovat. Mimořádně důležitou bublinou bylo vzepětí amerického akciového indexu NASDAQ, ke kterému došlo v roce 2000. Následoval prudký „sešup“ internetových a technologických akcií. Mnoho nadšených laiků přišlo o peníze.
Naopak situace hlubokého pesimismu jsou dobrou příležitostí pro levné nákupy. Nejlepší doba pro nákup amerických akcií v historii byla v roce 1933, v době, kdy vrcholila Velká deprese, milióny lidí byly bez práce a výkonnost ekonomiky poklesla o desítky procent. Poté se ekonomika vzpamatovala a akcie „udělaly“ během krátké doby stovky procent. Jiným skvělým momentem byl rok 1979, kdy časopis Business Week uveřejnil titulní stranu s velkým titulkem SMRT AKCIÍ. Pak přišla Reaganova éra, nový optimismus a z akcií se stal zdaleka nejúspěšnější investiční nástroj.
Velmi úspěšné „tažení“ akciových trhů od roku 1979 do roku 1999 bylo jen občas přerušováno krátkými epizodami poklesu. Čím více se daří akciovým trhům, tím populárnější je teorie efektivních trhů, jejíž jednoduchý recept „kup a drž“ funguje pro všechny.
Nicméně poslední desetiletí, od roku 1998 včetně až doposud, bylo charakterizováno neustálým střídáním euforií a depresí, bublin a „antibublin“. Od roku 1998 do začátku roku 2000 se nafukovala bublina, jejíž postupné splaskávání trvalo až do jara 2003. Pak začala další bublina, která trvala až do podzimu 2007. Byla přerušena zprávami o americké hypotéční krizi – trvalo několik měsíců, než trh vzal tyto zprávy na vědomí. Začala další „antibublina“, která trvá doposud.
Během trvání posledního desetiletí byl trh efektivní možná měsíc, možná týden, možná ani na okamžik. Série dech beroucích nárůstů střídaná krkolomnými propady svědčí o tom, že trh se přestal řídit standardními předpisy (Wienerovy procesy, Brownův pohyb, geometrická náhodná procházka), a že se uplatňují nové modely chování. Masové pronikání moderních informačních prostředků vede k tomu, že účastníci trhu se navzájem mnohem více ovlivňují.
V dobách před internetem nebývalo zvykem, že by trh tak často zastával vyhraněné pozice jako jeden muž. Nyní je to běžné. Rizikovost ekonomiky neroste – spíše klesá, někteří ekonomové dokonce používají termín „Great Moderation“ neboli Velké uklidnění. Výkyvy akciových trhů však neklesají, spíše rostou. Nexsistuje jiné uvěřitelné vysvětlení než psychologie.
Chování trhu připomíná spíše procesy probíhající při změně polarity magnetických látek. Účastníci trhu se navzájem ovlivňují, což má za následek efekt hystereze: pokud je trh „magnetizován“ do polohy „dobrá nálada“, trvá to déle, než se přepóluje.
Naopak, trh je schopen setrvávat v psychologické poloze „konec světa se blíží“ dlouho poté, co většina objektivních indikátorů ukazuje směrem vzhůru. Vzniká hysterezní křivka jako z učebnice teorie pevných látek – v ekonomii by se ovšem možná mělo spíše říkat „hysterická křivka“.
Ať už je příčina změny chování akciových trhů jakákoli, stále platí, že akcie jsou dobrou investicí na delší dobu – zvláště, pokud v dobách hysterie nakoupíme levně. Ne každý jednotlivec má chuť a čas sledovat vývoj trhu. Proto nikdo neudělá chybu, pokud se spojí s kvalifikovaným finančním poradcem.
Foto: Profimedia.cz
