Liberálové mají 500 dní na to, aby změnili Polsko
Luboš Palata, Investice, 09.07.2010
Jarosław Kaczyński, konzervativní socialista a šéf opozice, byl polským prezidentem jen hodinu v noci z neděle na pondělí. Tehdy však byly sečteny pouze hlasy z menších volebních obvodů. Už o šedesát minut později Kaczyński věděl, že nad svým soupeřem, maršálkem Sejmu Bronisławem Komorowským, v druhém kole prezidentských voleb nezvítězí. Vládní tábor liberální Občanské platformy si mohl oddechnout.
Komorowski nakonec získal dostatečnou, asi pětiprocentní převahu a už při sečtení 95 procent volebních obvodů byl s náskokem pěti procent hlasů jasným vítězem. Definitivní výsledek pak vše potvrdil: Komorowski 53,01 % vs. Kaczyński 46,99 %.
500 dní reforem
Liberální část polské politické scény dostala po dlouhé době šanci uskutečnit svoji vizi přeměny Polska. Dosavadní prezident Lech Kaczyński, který letos zahynul u Smolenska, totiž dlouhé tři roky sabotoval většinu reformních snah Tuskovy vlády: Prezidentské veto, které je v Polsku možné přehlasovat jen třípětinovou většinou, bylo nad síly Tuskovy koalice. S prezidentskými obstrukcemi je ale konec.
Komorowski už oznámil, že bude reformy premiéra Donalda Tuska, předsedy a představitele liberálního křídla vládní Občanské platformy, podporovat. Polsko tak mimo jiné čeká zrychlená privatizace silných státních podniků poháněná Tuskovou snahou stabilizovat státní finance. Předseda vlády na to má 500 dní. Právě tolik času zbývá do dalších parlamentních voleb. Bude-li úspěšný, ukáže čas. Kromě bolestných reforem bude Tusk jistě sbírat také sbírat body na žebříčku popularity zajišťující znovuzvolení… Do finále navíc míří příprava na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012, které je v polském měřítku obrovským infrastrukturním projektem – především v oblasti výstavby dálnic a modernizace železnic.
„Předvolební“ výdaje
Poláci, kteří jsou zvyklí, že ekonomika roste tempem čtyři až pět procent ročně, se navíc nenechali uchlácholit pohádkou o tom, že v zemi „není krize“, a tak je vše v pořádku. Očekává se návrat k tradičnímu růstu – což nebude vzhledem k vývoji v Německu a EU vůbec jednoduché. Vládu navíc čeká i obnova země po katastrofálních povodních, které na jaře pustošily více než měsíc.
Reformy by však mohl zpomalit i sám nově zvolený prezident Komorowski, který v kampani jasně slíbil valorizaci důchodů a sociálních dávek, obnovení studentských slev v dopravě a další prosociální kroky. Pokud by je Tuskova vláda odmítla, Kaczyński a jeho Právo a spravedlnost jí to příští rok v parlamentních volbách určitě připomenou. O své se navíc přihlásil přehlížený partner Občanské platformy ve vládě – zemědělští lidovci (PSL). Jejich kandidát Waldemar Pawlak ve volbách katastrofálně propadl a PSL hrozí, že zmizí z politické scény. Bude proto chtít více peněz na pomoc zemědělcům i na sociální výdaje. A bez PSL bude Tusk vládnout jen velmi těžko.
Při vědomí všech těchto „těžkostí“ nemá Donald Tusk ani Bronisław Komorowski příliš důvodů k velkým oslavám. Mohou si sice oddechnout, že Jarosław Kaczyński prohrál a nebude vládě komplikovat její práci, ale to, co polský kabinet čeká, je velmi náročné. Po téměř třech letech, kdy platily výmluvy na „prezidentské veto“, teď musí Tusk a jeho kabinet ukázat, zda skutečně dokážou modernizovat Polsko a posunout ho do první evropské ligy.
Šance podpořit modernizaci Polska
Pro všechny zájemce o privatizaci v Polsku platí heslo „teď nebo nikdy“. Polská vláda bude příjmy z privatizace nutně potřebovat (Polsko na rozdíl od jiných zemí má stále co prodávat). Navíc, za rok po volbách už může být všechno úplně jinak.
Jarosław Kaczyński získal tolik hlasů, že se jeho Právo a spravedlnost rázem stalo pro Občanskou platformu vyrovnaným soupeřem. A ačkoliv se Kaczyński prezidentem nakonec nestal, na to, že příští rok na podzim nebude premiérem – na to bych nevsadil.
Šance pro investory je zároveň šancí podpořit Donalda Tuska – protože jen vláda, která má peníze, má šanci obhájit svůj mandát ve volbách. Takže v Polsku se v příštích měsících naskytne ideální šance – dobře na investicích vydělat a zároveň tím podpořit tržní, liberální a evropskou a modernizační orientaci Polska. Což je možnost, která se nenaskytne tak často.
Autor je redaktorem Lidových novin
Foto: profimedia.cz
