Nejistá loterie?
František Mašek, Investice, 29.02.2008
Víte, jaká je zřejmě nejoblíbenější strategie méně zkušených českých investorů? Při výběru fondu mnohdy sází na ten, který má aktuálně nejvyšší výnos. Správci fondů před podobným postupem varují.
Zůstává otázkou, s jakým úspěchem. Každého samozřejmě těší, pokud má jím spravovaný fond dobré výsledky. Zkušenější správci fondů ovšem správně tuší, že pokud investor vychází z vysokého ročního zhodnocení fondu, čeká, že se bude pravidelně opakovat. Marně je správci fondů upozorňují, že jde o minulý výsledek a výnos fondů může jít dolů.Problémy může přinést hlavně pokles trhů. Dobrý fond by měl patřit k nejlepším i v méně příznivé době. Pokud ale správce důsledně drží strategii fondu s dlouhodobým investičním horizontem a snaží se levně koupit při poklesu trhů co nejvíc vybraných akcií, jaký asi bude aktuální výsledek fondu?
Zahraniční investoři to mají snazší. Investování do fondů tam má dlouhou tradici. Mohou se tak řídit osobou správce fondu. Není divu, že pokud má dlouhodobě zajímavé výsledky a začne spravovat jiný fond, často ho pak následují. Další kritérium výběru, které souvisí s výběrem správce, vychází z počtu hvězdiček, jež jednotlivé fondy získají od ratingových agentur.
Historie českého kapitálového trhu je zatím krátká, a tak ji není možné u korunových fondů, do nichž zatím Češi prioritně investují, využít. Problematický je i jiný způsob výběru fondu – podle toho, jak si vede vůči vybranému indexu. Mnohé domácí fondy ho vůbec nevyužívají nebo nepublikují.
Je ale možné vyjít z porovnání fondů mezi sebou. Zatímco roční výnos má, jak bylo uvedeno, spornou vypovídací schopnost, výsledky fondu v delším období jsou průkaznější. I tady se ale skrývají určitá rizika.
Vezměme si například průměrný výnos korunových fondů od založení, které každý týden publikuje server Asociace pro kapitálový trh. Nejlépe zde vycházejí fondy peněžního trhu IS České spořitelny a IKS Komerční banky. Vznikly ovšem v době, kdy byly míra inflace a úrokové sazby vysoko.
Jejich následný pokles pak přinesl těmto fondům výnosy, o nichž se dnes investorům nezdá. Stejně je tomu u dluhopisových, ale i korunových akciových fondů. Ty, které byly založeny včas, vydělávaly ve zlatém období českých akcií, spojeným s přijetím ČR do EU, desítky procent ročně.
Daleko zajímavější údaj tak představuje výnos fondu ke stanovenému investičnímu horizontu. Ten se podle typů fondů pohybuje od šesti měsíců u peněžního trhu po pět let u akcií. I tady hraje roli, kdy byl fond založen, porovnání těchto dat má přesto daleko reálnější základ pro výběr fondů.
Lze si než přát, aby nedávné sloučení správců fondů do Asociace pro kapitálový trh přineslo co nejdříve – snad ještě v 1. čtvrtletí – jednotnou databázi, která výběr fondů investorům ulehčí. I když to nejdůležitější, tedy jejich výběr, zůstane na investorovi.
