Nový normál: Výnosy akcií půjdou dolů!
František Mašek, Investice, 23.03.2010
Pozitivních zpráv zvolna přibývá, řada investorů se zjevně otřepala z dřívějších ztrát, dál však není jisté, kdo a za jakých okolností poskytne pomoc Řecku, které přitom může být špičkou jihoevropského ledovce. Americká centrální banka Fed sice minulý týden ponechala základní úrokové sazby beze změny ve výši 0-0,25 %, spekuluje se ale o tom, jak se bude dál vyvíjet ekonomika, až Fed omezí podporu tamější ekonomice.
Investory jistě potěšil jeho doprovodný komentář k jednání o nastavení úroků, podle kterého pokračuje ekonomika USA v růstu a trh práce se stabilizuje. Spotřeba domácností ale roste kvůli vysoké nezaměstnanosti poměrně pomalu a objem bankovních úvěrů klesá.
Na klidu nikomu nepřidalo ani varování první náměstka výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu Johna Lipského, podle něhož mohou rostoucí deficity veřejných financí ve vyspělých zemích výrazně omezit tempo jejich růstu. Podíl dluhu skupiny sedmi nejvyspělejších zemí, známých jako G7, k jejich hrubému domácímu produktu se blíží nebo do roku 2014 překročí 100 %. Výjimku představují Kanada a Německo. Pro investory je to jistě typ k zamyšlení.
Faber sází na ropu a rozvíjející se trhy
Jiný recept nabízí známý investor Marc Faber, který hodlá kupovat ropné akcie firem jako Exxon, Chevron a Schlumberger, jež šly dolů. Vychází z toho, že se situace globální ekonomiky v příštích šesti měsících může zlepšit, zejména ve srovnání s rokem 2009. Cena ropy prý půjde spíše nahoru než dolů, což se týká i akcií důlních společností. Investoři by měli mít nejméně polovinu peněz na rozvíjejících se trzích, které porostou rychleji než vyspělé. Faber varoval před inflací, která může mít hodně podob. Atraktivní může být finanční sektor, hlavně firmy, které umí rychle přesouvat peníze mezi různými třídami aktiv.
Pozor na evropské medvědy
Ochota riskovat vzrostla. Zdá se totiž, že obavy z růstu inflace klesají a Fed proto zvýší úrokové sazby až koncem letošního roku, uvádí zpráva Bank of America Merrill Lynch Global Research. Sedmdesát procent účastníků z tohoto výzkumu, kteří dohromady spravují aktiva za 589 mld. dolarů, podle agentury Bloomberg čeká, že Fed ponechá úroky na stávající úrovni nejméně do letošního čvrtého čtvrtletí, polovina dokonce, že až do roku 2011.
Účastníci ankety zvýšili podíl amerických a japonských akcií ve spravovaných aktivech na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2008, vůči Evropě však zastávají více medvědí postoj.
Na “normální” růst si prý počkáme
Firemní zisky rostou, akciové trhy se zřejmě uklidňují po velkém propadu a následném růstu, k nimž došlo v letech 2008 a 2009. "Je to první náznak návratu k normálu?" ptá se čerstvý komentář Ad van Tiggelenna z nizozemské firmy ING Investment Management. Odpověď zní: pravděpodobně ne. Alespoň ne v tradičním slova smyslu. Minulý rok se objevil pojem „nový normál“, který naznačuje, že může být ekonomická realita v nadcházejících letech výrazně jiná, než tomu bylo dosud.
V případě akcií bylo možné, jak uvádí zpráva, v posledních 60 letech zaznamenat několik zjevných zlomů. Padesátá a šedesátá léta poznamenala zejména silná poválečná restrukturalizace. Ta přineslo až „sociální“ dopad v letech sedmdesátých, kdy rostla mzdová inflace společně s úrokovými sazbami. Důsledkem byl výrazný zvrat poválečných trendů v ekonomice.
Osmdesátá a devadesátá léta byla spojena zejména s klesající inflací, digitalizací a globalizací. Výnosy z investic tehdy dosahovaly nebývalých hodnot, což vyústilo až v „kapitalistický“ přesah do poslední dekády. Nebývale nízké úrokové sazby a nekontrolované poskytování bankovních půjček měly za následek vznik realitní bubliny a enormních dluhů. Toto dluhové dědictví přináší nový zvrat historického růstového trendu, který zpráva označuje za “nový normál“.
Dluh státního i soukromého sektoru se v nejvyspělejších ekonomikách vyšplhal na 300 až 350 % hodnoty hrubého domácího produktu, což představuje nejvyšší zadlužení v historii a je dlouhodobě neudržitelné. Dluhové břemeno se musí snížit buď zvýšením úspor a nebo část dluhu “ukrojí” inflace. Momentálně ale vysokou inflaci neočekáváme, hlavní úlohu tedy budou hrát úspory, uvádí rovněž zpráva.
Vyšší míra úspor nicméně, jak podotýká ING IM, zpomaluje budoucí ekonomický růst, stejně jako opatrná úvěrová politika bank. Je tak vysoce pravděpodobné, že bude „normální“ růst rozvinutých trhů menší, než dosud. Částečně ho ale mohou kompenzovat rozvíjející se trhy.
Budou dlouhodobým tahounem dividendy?
Ve světě s nízkou inflací a pouze mírným ekonomickým růstem si společnosti budou muset zvyknout na pomalé tempo růstu tržeb a investoři na nižší kapitálové zisky. Z toho podle ING IM vyplývá, že hlavním tahounem akciových zisků budou opět dividendy, zejména z dlouhodobého pohledu. Přestože v posledních 30 letech nepředstavovaly hlavní část akciových zisků, od roku 1900 v průměru představují až 70 % veškerých výnosů z akcií.
Zpráva proto doporučuje zaměřit se především na kvalitní společnosti s dobrými dividendovými výnosy. Kdo preferuje růst hodnoty firem, je na tom hůře. Dvě třídy aktiv s obecně uznávaným vysokým růstovým potenciálem představují rozvíjející se země a suroviny. Představují ale výjimku. Doba, kdy bylo možné označit celé sektory, například farmaceutický nebo technologie, za růstové, je pryč. Nalezení výjimečného růstového potenciálu nyní více závisí na nalezení konkrétních akciových titulů, což nahrává manažerům s tematickým investičním stylem.
Stav, který nazýváme „nový normál“ tedy znamená menší akciové zisky (v průměru kolem 7 % ročně). Zároveň roste důraz na přesné odlišení, co je příjmová a co růstová investiční strategie, uvádí rovněž zpráva ING IM.
Autor je redaktorem serveru www.penize.cz
Foto: Profimedia.cz
