Rok 2011 na akciových trzích: Evropa

Luboš Kulíšek, Investice, 11.01.2012

Začátek ledna, čas k bilancování. Jaký byl minulý rok na akciových trzích? Asi vás nepřekvapí, že evropské akciové indexy v roce 2011 zaznamenaly největší ztráty, ale určitě vás bude zajímat, jak se dařilo motorům světové ekonomiky, jako je třeba Čína nebo státy Jižní Ameriky.

Hned ze začátku je nutné zmínit, že každý kontinent se v roce 2011 potýkal se zcela odlišnými problémy a krizemi, které měly na tamější akciové indexy zásadní vliv. V dvoudílném článku naleznete kompletní seznam všech známých světových akciových indexů s roční procentuální změnou a komentáři k jejich vývoji. V prvním díle se podíváme samozřejmě domů, do Evropy, zbytek světa si necháme na zítra.

• Druhý díl s akciovými indexy zbytku světa

Na starém kontinentu se v roce 2011 rozhořela dluhová krize. Jiskra vyskočila v Řecku a požár se bleskově šířil do ostatních států eurozóny. Řecká dluhová otázka se usilovně řešila na všech frontách až do konce září 2011. Ne však proto, že by v Řecku žár polevil, objevil se totiž ještě výraznější problémy, které řecký dluh poněkud odsunuly z centra pozornosti – politická a ekonomická krize v Itálii a španělské potíže.

Uragán neplodných summitů

Politické duo Merklová-Sarkozy v minulém roce uskutečnilo rekordní počet konferencí a jednání a usilovně bránilo společnou evropskou měnu na všech summitech Evropské unie i jednáních skupiny G 20. Trhy vítaly výsledky summitů téměř vždy optimisticky, ale optimismus nikdy neměl dlouhé trvání. Ostře sledované byly výnosy státních dluhopisů, které atakovaly historická maxima. Především výnosy italských dluhopisů zůstávají na kritických úrovních, což je předzvěstí – pokud by na těchto hodnotách měly vydržet dlouhodobě – kolaps italského státního rozpočtu. 

Přemety Evropské centrální banky

Měnová politika Evropské centrální banky zaznamenala v roce 2011 prudký zvrat. Bývalý prezident ECB Jean-Claude Trichet vešel do historie jako unáhlený technokrat, když se v půlce roku pokusil o exit strategii a začal zvyšovat úrokové sazby. Nový prezident Mario Draghi musel okamžitě na svém prvním zasedání v září otočit kormidlo a úrokové sazby začal snižovat. Centrální banka také několikrát významně intervenovala na dluhopisových a měnových trzích, kde se snažila nákupy státních dluhopisů srazit jejich vysoké výnosy – zatím bez úspěchu.

Strádající evropské banky

Měnové trhy také zažily turbulence, například když všechny významné centrální banky oznámily snížení nákladů dolarových swapů, aby ulevily strádajícím evropským bankám. Akcie bank po této zprávě prudce rostly, ale veškerý zisk v následujících dnech odepsaly. Současná politika Evropské centrální banky se snaží rozproudit likviditu evropských bank, proto jim poskytla rekordní úvěry i proti méně kvalitním aktivům. Doufá, že banky za kapitál opět začnou nakupovat státní dluhopisy a uleví tak státním rozpočtům při financování vládních deficitů. Ovšem nově přijatá pravidla o navýšení základního kapitálu a nucený odpis řeckého dluhu působí pro banky kontraproduktivně.

• Top gainers

Přejděme tedy k jednotlivým akciovým indexům. V roce 2011 se nejlépe dařilo islandskému indexu ICEX, který připsal 1,93 procenta. Islandská ekonomika se pomalu vzpamatovává z kolapsu bankovního sektoru v roce 2009 a získává si opět důvěru investorů. I přesto je ale cesta k historickým maximům ještě velmi dlouhá. Index ICEX byl na svém maximu v roce 2007, kdy dosáhl 8132 bodů, zatímco v současnosti se pohybuje okolo 580 bodů. Průběh státního bankrotu na akciovém indexu ICEX si můžete prohlédnout na obrázku níže.

Islandský akciový index ICEX 2007–2001

^{Zdroj. Bloomberg.com}

Druhý ziskový evropský index byl irský ISEQ, který připsal 0,8 procenta. Irsko je díky nízkým korporátním daním, anglicky mluvícímu obyvatelstvu a euru jakožto domácí měně přezdíváno vstupní brána USA do Evropy. Růst americké ekonomiky tedy pomohl irské burze vymanit se v závěru roku ze ztrát. Jen pro zajímavost, historická maxima irského indexu ISEQ z roku 2007 jsou blízko 10 000 bodů, aktuální hodnoty kolem 2900 bodů tedy nenaznačují žádnou hitparádu.

• Top losers

Na protějším pólu evropské burzovní tabulky stojí Kypr a Řecko. Kyperský index CYSM odepsal 72,04 procenta právě kvůli velké zainteresovanosti tamních bank v řeckých dluhopisech a také kvůli neustálému snižování ratingu země od agentur jako Moody’s nebo S&P.

Druhé největší ztráty zaznamenala řecká burza. Otázka řeckého státního bankrotu je stále nejasná, což mělo na aténské burze za následek opakované vlny výprodejů. Řecký index ASE tak odepsal 51,88 procenta.

Orientace ukrajinské vlády na Rusko odradila mnoho investorů, a měla za důsledek odliv kapitálu ze země. Ukrajinský index PFTS tak také končí na chvostu evropských indexů se ztrátou 45,23 procenta.  

Nevyváženost českého PX indexu

Českému PX indexu se v roce 2011 příliš nedařilo, a zakončil rok se ztrátou 25,57 procenta. Na takto velký pokles měly největší vliv akcie Erste Bank, které tvoří stále velkou část indexu. Akcie Erste Bank v roce 2011 poklesly o více než 60 procent kvůli dluhové krizi v eurozóně i kvůli stále se rozrůstajícím problémům na maďarském trhu. Trochu útěchy pro investory může přinést fakt, že rakouský akciový index ATX oslabil ještě víc než český – o 34,88 procenta.

Západní Evropa a akciové indexy

Ve vyspělých zemích západní Evropy si nejlépe vedl akciový index Velké Británie FTSE, který odepsal „pouze“ 5,54 procenta a zařadil se tak do nejlepší trojky indexů v Evropě. Británie si udržela v roce 2011 kladný růst HDP a také prognóza pro rok 2012 naznačuje, že se britská ekonomika bude vyvíjet lépe než ekonomika eurozóny. Vláda Spojeného království se také nenechala vtáhnout do řešení dluhové krize v eurozóně, což mělo za následek roztržku mezi britským premiérem Davidem Cameronem a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym na posledním summitu EU. Je nutné zmínit, že centrální banka Bank of England stále podporuje kvantitativní uvolňování (nákupy státních dluhopisů) v celkovém objemu až 275 miliard liber, čímž srazila výnosy státních dluhopisů na roční minima.

Akciové indexy vyspělých zemí západní Evropy se vyvíjely v souladu s ekonomickým výhledem, mírou, v jaké tamní banky měly v portofoliu řecké nebo italské dluhopisy, a s ohledem na riziko státního bankrotu. Ve výsledku tak německý DAX odepsal 15,42 procenta, francouzský CAC 17,95 procenta a italský MIB 25,20 procenta. Na grafu níž můžete sledovat výkony jednotlivých indexů za rok 2011.

^{Zdroj:Bloomberg.com}