Claimer

2012: sbohem a šáteček

Před tím, než se to stalo, novináři psali, že je díky přílivu nových epidemií lidstvo na globální epidemii lépe připraveno. Jenže jsme připravení nebyli. NERV nás nachytal s kalhotama na půl žerdi.

2012: sbohem a šáteček

Asi jsme to pořád nějak podvědomě očekávali. Možná jsme to těmi očekáváními přivolávali, záleží na tom, jak moc věříte tomu, že myšlenky dokáží roztočit kolečka materiálního světa. Dvanáct opic. Já, legenda. 28 dní poté. Však to znáte. Ale můžeme sáhnout dál do historie. V roce 1927 vydává český spisovatel Emil Vachek na pokračování v časopisu Lada fantastickou novelu Mor profesora Solomitnikova. Vtipné na tom bylo, že časopis Lada byl něco jako pozdější Burda nebo Vlasta, časopis pro ženy s tipy na módní střihy - a do toho hutný a depresivní příběh o nové nemoci, která napadá jako první nervový systém, během několika minut způsobuje smrt a během několika měsíců notně zdecimuje civilizaci.

V jednom směru byl Vachek jasnozřivý. Naznačil totiž, že „mor profesora Solomitnikova“, pojmenovaný po jeho objeviteli, zasáhl lidstvo v okamžiku, kdy přestalo zápasit, zpohodlnělo, ztratilo veškeré obranné mechanismy a především – zbavilo se mikroorganismů roznášejících běžné nemoci. I dnešní lidé si odvykli od mnoha nemocí a prakticky proti nim ztratili protilátky. Neštěstí bylo uspíšeno tím, že takto hygienicky vymydlená těla musela den co den svádět drobné imunitní šarvátky se stále širší paletou chemikálií v kosmetice a potravinách vnikajících do těla. Jestli se lidem točila hlava při návštěvě drogerie ze všech těch šamponů, sprchových gelů a mýdel, co na to teprve musely říkat imunitní systémy, před kterými každý den defilovali krevním řečištěm nově příchozí cizinci, se kterými ještě neměly tu čest.

První identifikované úmrtí na NERV (Neoplazmatický Epidemicky Rakovinotvorný Virus) připadlo na 30. března roku 2012. Ten rok nikdy neměl dobrý marketing. Již hluboko v nitru 20. století se psalo o tom, že rokem 2012 končí mayský kalendář a protože Mayové o kalendářích věděli úplně všechno a byli velice pragmatickým národem, mohlo to znamenat jen jediné: nevěřili, že po roce 2012 bude na planetě někdo, koho kalendář bude zajímat.

Plejáďané a další pseudonáboženské kulty už od Silvestra 2011 natěšeně pokukovali, kdy se konečně odhrne obloha na stranu a obří ruka nebo alespoň létající talíř vyzvedne spravedlivé z tohoto slzavého údolí, ale ani oni, ani nikdo jiný netušil, že skutečná proměna civilizace, jak ji známe, dávno probíhá. Neviditelná, ne však duchovní, ale pouze mikroskopická.

Odborníci po každé z epidemií v minulosti upozorňovali na to, jaké máme štěstí, že příslušný virus je příliš účinný a zabije svého nositele dřív, než stačí nákazu pořádně roznést. NERV si v tomto ohledu dával na čas. Když se začaly objevovat první případy, vlastně už bylo pozdě skoro na cokoliv.

Zkombinujte chřipku s AIDS a rakovinou a máte obrázek NERVu jak vymalovaný. Nesmíme zapomenout, že i ve světě virů probíhá evoluce a přirozený výběr. Když evoluce dospěla při své miliónté náhodné mutaci k téhle potvůrce, přirozený výběr ukázal, že se mezi virovými škodovkami objevilo porsche. A hygienicky čistý organismus člověka byl pro něj ideální autodráhou.

Vzpomeňte si, jak to tehdy bylo. Informace přicházely pozvolna, drobty pravdy mezi lavinami fám. Nikdo nic pořádně nevěděl. Jako první ze všeho se lidé přestali líbat a podávat si ruce. To se dalo přežít, i prakticky nikdy neodkládaná rouška na obličeji. A rukavice na jedno použití. Evropanům a Američanům najednou nevadilo, že pod svými zábaly na ulicích začínají povážlivě připomínat muslimy. Pak téměř ze dne na den přestaly platit kovové a papírové peníze. Stačila fáma, že prodavačky a bankovní úředníci, kteří přicházejí do styku s oběživem, patří k nejčastějším obětem NERVu.

Byly uzavřeny státní hranice. Vylidnily se autobusy, čekárny, všechna místa, kde bývá větší koncentrace lidí, potenciálních přenašečů. Souložit se kupodivu nepřestalo, dalo by se říci, že tváří v tvář riziku brzké smrti spíše naopak, jen ochranné prostředky se staly nedostatkovým zbožím. Papež historicky poprvé požehnal ve všech jazycích světa kondomům.

Nástup moderních komunikačních technologií ke konci 20. století sváděl vizionáře k představám lidstva zalezlého ve svých domovech a komunikujícího jen virtuálně. Když se přehouplo tisíciletí, byly takové představy směšné – internet a mobily nijak nesnižovaly touhu lidí potkávat se osobně. Dokud se na prvních řádkách webových vyhledávačů nezabydlel NERV.

A tak si tu s naším virečkem žijeme. Už si nemyslíme, že jsme špičkou evoluce. Máme tu vážnou konkurenci a myslím, že můžu mluvit tak nějak za celé lidstvo, že jsme se naučili být krapet pokornější.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Ivan Adamovič

Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem webového deníku InZine.cz. Později vedoucí kulturní rubriky v Hospodářských novinách a Pražském Deníku.

Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem webového deníku InZine.cz. Později vedoucí kulturní rubriky v Hospodářských novinách a Pražském Deníku.

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 6 z 6 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Jednoactovky: OSA dál kyne, Hollywood našel svého řezníka a k nám míří hropůjčovna

Tušíte, jak se lidé budou bavit za dvacet let? Pokud ano, čekají na vás peníze a kancelář.

Afriko, kuř! Hon na africké kuřáky

Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy a Afrika se zdá být vhodným kandidátem.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. N...

Pavel Krčma: Největší fáma? Počítačové viry vyvíjejí antivirové firmy

Rozhovor s Pavlem Krčmou, šéfem vývojářů světově úspěšného antiviru AVG, jsme přerušili ve chvíli, kdy byla řeč o spamu. Věřili byste, že lidé často opravdu kupují „zboží“, které hromadná reklama nabízí? Největší hrozbu pro úspory většinou zkrátka př...

Rok Kickstarteru: Dvě miliardy korun pro 12 tisíc vynálezů a uměleckých děl

Už víc než milion Američanů na webu Kickstarter investuje peníze do zajímavých nápadů, které by jinak měly problém. Dočká se Česko podobné služby?

Ron Paul a virální marketing: Lze vyhrát prezidentské volby s kampaní vedenou zdola?

Zastánci „malého státu“ se radují. Americký prezidentský kandidát Ron Paul slaví úspěchy díky marketingové strategii postavené na nových médiích a aktivních podporovatelích. I tato marketingová strategie má však své limity. Dosáhnul na ně Ron Paul? D...

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však...

Pavel Krčma: V čem tkví úspěch českých antivirů? Máme tendenci se ve všem šťourat

Kudy se dostane virus do vašeho počítače? Kde fungují burzy s přístupovými údaji k bankovním účtům a platebkám? Na tyto i další další otázky o internetovém zločinu odpoví odborník na boj s ním: Pavel Krčma, šéf laboratoří antivirového software AVG, k...

George Loewenstein: Ženy a orgasmus? Chybí mi dobrovolnice

Americký ekonom a psycholog George Loewenstein má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experim...

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Pavel L: Výborně, po dlouhé době někdo, kdo svoje poznání dostal až na takovou úroveň a nepapouškuje jen mant... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Antonín Suchan: Pane Dvořáku, ozývám se, i když jste mě neoslovil, obávám se, že se přímé odpovědi nedočkáte, proto... více
Dohoda pro kočku

Petr Nowak: Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Antonín Suchan: Říkám to na rovinu, lepší je chirurgický řez, pak je možnost uzdravení, než dlouhodobé hnití, zakonč... více
Anketa: Jak dál v eurozóně? Půjde někdo letos z kola ven?

Antonín Suchan: Hezký článek, já bych ho jen doplnil, že by bylo dobré použít stejnou metodu jako ti Anymous: Domluv... více
Patrik Nacher: Jak se do toho začne plést stát, žádná banka nevyjde klientům vstříc

Filip Mezera: V 19. století bylo překročení hranic mezi třídami ještě těžší. Královna Viktorie zřejmě nikdy nevidě... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Petr Malý: Taková značka Apple je docela slušná bariéra vstupu na trh ne? První značka (v hlavách spotřebitelů)... více
Poučení z iPadu

Zbysek Malik: !! " Poučení z iPadu je následující: zatím je předražený, počkejte s nákupem. " !! Vidím to stejn... více
Poučení z iPadu

Ferdinand Mácha: Ano, já jsem taky mluvil o bezpečnosti při kutání. Možná znáte lépe nějaká přesná čísla o koncentrac... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Jan Daniel: To vše se snadno řekne, ale hůře udělá. Schopnost účtovat si vysoké marže není něco trvalého. Vysoké... více
Poučení z iPadu