Claimer

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. Nic naplat, bílá je celosvětově sexy.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jenže vybělit celé tělo není jako vybělit pihu či malou skvrnu. O zdravotních rizicích spjatých s přílišným opalováním či s příliš frekventovanými návštěvami solária bylo napsáno mnohé. Mimo náš kontinent však kvete i jiný průmysl: Billboardy nabízejí vybělení kůže již po několika použitích nabízeného krému, v reklamách se producírují bollywoodští herci slibující okamžitý zájem slečen o vybělené muže, prodavači nabízejí bělicí mýdla, krémy, kostky nebo rovnou bělicí pěny do koupele. Všechny přípravky si kladou za cíl jediné: zabránit vzniku melaninu, tedy kožního pigmentu, který dává naší pokožce barvu.

Skutečnost je však proti reklamnímu světu o poznání méně světlá: příliš bělidla kůži nesvědčí a tisíce lidí každý rok končí v nemocnici s popáleninami a nezvratným poškozením kůže, případně se zničenými ledvinami a játry. V Ghaně se dvěma doktorům podařilo prokázat přímou souvislost mezi těmito krémy a rakovinou kůže. Mnohé ženy totiž krémy používají celé roky.

Kosmetický rasismus

Krémy často obsahují v zdraví nebezpečných koncentracích hydrochinon, arbutin, nebo dokonce chlorid rtuťnatý, kterým byl pravděpodobně kdysi otráven Tycho Brahe v rudolfinské Praze. Tento prudký jed se vstřebává kůží a poškozuje právě ledviny a játra. Použití přípravků na bázi rtuti bylo v USA zakázáno již v roce 1974, v jiných částech světa je však chlorid rtuťnatýnadále součástí mnoha kosmetických balíčků. Podle posledních spotřebitelských testů se přípravky obsahující rtuť objevují i v USA kvůli nedostatečné kontrole výrobků dovážených ze zahraničí. Ilegální podpultový obchod raší v USA i v Británii, britské úřady jen za loňský rok uložily za prodej zakázaných kosmetických přípravků včetně těch zesvětlovacích pokuty přes 200 000 liber.

Navzdory různým kampaním si ale kůži nechávají nadále vybělovat nejen modelky, ale také herci, zpěváci, dokonce i politici a profesoři. Černá nestačí, krásný člověk podle místních musí být světlý, jen tak žena najde manžela, případně mladík upoutá pozornost žen. Rasismus takových předsudků se pomalu dostává do hledáčku sociologických studií, ty extrémnější z nich pak vidí v zesvětlování kůže pokračující dominanci západní bílé kultury nad kulturami zbytku světa.

Miliardy zisku zdraví navzdory

Zesvětlující přípravky jsou populární zejména v Japonsku, v Pacifiku a v Asii. Obrat v tomto kosmetickém odvětví již překročil jen v Asii dvě miliardy dolarů ročně jen a do roku 2015 by na celém světě měl dosáhnout víc než neuvěřitelných deset miliard dolarů. Největší podíl připadne na asijské země, vždyť jenom Indie ročně za zesvětlující přípravky utratí na 432 milionů dolarů a meziroční růst tohoto obchodu loni dosáhl těžko pochopitelných 17 procent. Do rozjetého vlaku naskočil i evropský koncern L’Oréal, který v Indii pod svojí značkou Garnier představil celou kolekci bělicích přípravků. Zajímavým odbytištěm se má díky přistěhovalcům brzy stát i Velká Británie a USA, trh to však bude marginální, v roce 2015 mají Američané za bělení utrácet pouze 76 milionů dolarů.

Obsesi bledostí předváděly již dámy v renesanci (být opálený bylo pro lůzu, sprostý lid), bělicí krémy využívaly i středo- a východoevropské imigrantky do Ameriky již na konci 19. století, aby svou bělostí předčily své anglosaské kolegyně. V roce 1930 bylo v USA v prodeji už 232 značek bělicích produktů.

Podobně jsou bělicími krémy, gely a mýdly lemovány police obchodů v Ugandě, Keni, Tanzanii, ale i v Demokratické republice Kongo nebo v Zambii. Podle průzkumů jen v Senegalu používá bělicí krémy 53 procent žen, naprostá většina z nich na celé tělo, v Nigérii toto číslo dokonce v některých oblastech přesáhlo 90 procent, na Pobřeží slonoviny používá zesvětlující přípravky osm z deseti žen. Mnoho těchto krémů pochází z Evropy a USA, stovky tun podobných přípravků jsou připravovány ilegálně a mimo jakýkoli dozor přímo v Africe, případně je jejich obsah pančován ziskuchtivými podnikavci. I proto největší množství případů popálenin, jizev a poškození vnitřních orgánů připadá právě na Afriku. Jen v Ghaně za loňský rok zemřelo na následky dlouhodobého používání zesvětlovacích krémů 140 žen.

Zesvětlování kůže samozřejmě není jediný hřích krásychtivých. Vrásky si zahlazují i třináctileté dívky. Ty, které se nevejdou do velikosti nula, jsou tlusté, kdo nemá hebké vlasy, je out. Současný globální vzor krásy je prostě zdraví nebezpečný.

Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Petr Preclík

Autor je expert na lidská práva a demokratizaci. Působil jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v Guineji a Pobřeží Slonoviny. Zajímají ho humanitární a rozvojová témata, otázky odzrojení a mezinárodní spolupráce.

Autor je expert na lidská práva a demokratizaci. Působil jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v Guineji a Pobřeží Slonoviny. Zajímají ho humanitární a rozvojová témata, otázky odzrojení a mezinárodní spolupráce.

Další články autora

Komentáře / zobrazeno 0 z 0 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Základní slova 18: Rozprava o právu a rovnosti

Touto rozpravou končí jedna kapitola rozhovorů nynějšího soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva Aleše Pejchala s novinářkou Irenou Válovou. Dojde v něm na další ze základních slov: rovnost. Co znamená rovnost před zákonem? Je rovnost skutečná, n...

Toužíte po luxusu? Jděte po příbězích

Proč můžou slepé degustace vín dopadnout komicky? Nedílnou součástí všeho zboží jsou příběhy. Neochuzujete se o ně náhodou?

Německo + Temelín = VL

Německo není jen zelené. Německý ministr hospodářství a vicekancléř Philipp Rösler před několika dny v Praze ukázal, že Spolková republika si uvědomuje cenu Česka jako země, bez které by byl přechod k bezatomovému státu téměř nemožný.

Základní slova 17: Rozprava o právu a vědomí

V minulém díle Základních slov se žurnalistka Irena Válová ptala soudce Aleše Pejchala, odkud se vzalo právo, kde jsou jeho prameny. Dnes pátrá po tom, jak se šíří povědomí o právu a zákonech. Dělá pro to někdo něco? A měl by vůbec?

Viktor Sotona: Klíč k úspěchu? Zkušenosti, reference a elementární fyzika v praxi

Jméno pardubické společnosti ERA většině Čechů neřekne zhola nic, stačí ale vyslovit názvy nejznámějších produktů – TAMARA či VERA, a v tu chvíli začne přihořívat. S Viktorem Sotonou, generálním ředitelem ERY, jsme si povídali nejen o tom, zda jsou j...

Strčte si experty i krizi do uvozovek

Udělejte si legraci z mediální reality dřív než ona z vás.

Jiří Payne: Potřebujeme skutečné strany

Čas od času se na Finmagu věnujeme české pravici. Případně „pravici“. Dnes přinášíme další příspěvek do debaty o tom, jak dnes může či má autentická pravicová strana fungovat. Autorem je místopředseda Strany svobodných občanů.

Richard Sulík: Pravicový volič je inteligentnější

Richard Sulík na sebe výrazně upozornil na začátku tisíciletí jako architekt slovenské daňové reformy. Podle jednoho tamějšího politika ostatně „jeho“ rovná daň byla „nejlepší bezplatná reklama na Slovensko“. V roce 2010 dostal svou stranu do vlády. ...

Základní slova 16: Rozprava o právu a jeho pramenech

„Zákonodárci jako by se otázkou spravedlnosti zcela přestali zabývat a účelovost z některých zákonů čouhá jako sláma z bot. Tomu bohužel mnohdy alibisticky zase podléhají i mnozí soudci a s povrchním odkazem na literu zákona potřebnou míru spravedlno...

Základní slova 15: Rozprava o právu a morálce

V dalším díle rozprav novinářky Ireny Válové a soudce štrasburského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala dojde na dvě základní slova, dva pojmy spojené zvláštním asymetrickým vztahem. Morálka a právo.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Ibrahim Kováč: Áno, politik zavádza všetko s víziou budúcnosti za 50 rokov. SVOJEJ budúcnosti, aby nemusel ďalších ... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Petr Síla: Zatím mám s recenzemi Michala Kašpárka jen dobré zkušenosti. Ale je pravdou, že čtu jen knihy, které... více
Michal Kašpárek: Jak a proč hodnotím na Finmagu knihy

Petr Kocur: Abych to dovysvětlil: Pokud budu charitou optimalizovat náklady, získám vyšší finanční zisk. Pokud... více
Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

snoblondrei: Nejhorší na celé této kauze je, že si kniha pana Hajzlera odnáší díky negativnímu PR daleko více rek... více
Michal Kašpárek: Jak a proč hodnotím na Finmagu knihy

Martin Brezina: Jen tak mimochodem, výborný text. Má poznámka možná není zrovna informačně výživná, ale citím, že by... více
Michal Kašpárek: Jak a proč hodnotím na Finmagu knihy

Radovan Dell: Chovani rizene rozumem je, kdyz poslete deti do skoly a vecer s nima budete spolecne delat domaci uk... více
Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

Radovan Dell: Zacnu tedy od konce, kdy clovek rozda majetek na charitu, protoze mu to prinasi nejvetsi uspokojeni.... více
Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

Jan Krejčí: Můžete dát prosím nějaký příklad, který by tyto dvě kategorie odlišil? Pokud by tento příklad nějak ... více
Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

Jan Petter: V Evropě vůbec nevládne zdravý rozum, ale egoistická (nebo i egoická) mysl, zjednodušeně řečeno repr... více
Pavel Kohout: Valtr Komárek měl pravdu

Martin Moravec: Chuťový vjem samozřejmě má reálný základ. Jenže chca nechca si do jeho hodnocení necháváme vstoupit ... více
Toužíte po luxusu? Jděte po příbězích