Brát neplatičům alimentů řidičáky? Slovenská zkušenost: tohle na dlužníky neplatí
Michal Kašpárek, Kaleidoskop, 21.05.2012
Tři roky po zavedení „chytré reformy“ je na Slovensku více dlužníků i vězňů. A taky díra do právního systému. Bonus: vygenerujte si na konci článku vlastní reformu!
Česko Evropě vládne v drahé disciplíně: víc vězňů na sto tisíc obyvatel už mají z celé Unie jen v pobaltských republikách. Desetina z našich třiadvaceti tisíc žalářovaných přitom sedí kvůli zanedbávání povinné výživy.
Svým dětem rodiče za mřížemi na pribináčky nevydělají, naopak stát stojí tisícovku na hlavu denně. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tak dostává bod za snahu absurdní situaci nějak napravit. Horší než jeho návrh zabavovat neplatičům výživného řidičáky by ale bylo už jen shazování rozpadajících se rodin i s dětmi z Vyšehradu do Vltavy. Ačkoliv to by vlastně problém aspoň nějak vyřešilo.
Ale na Slovensku…
… to funguje, zaklíná se ministr. Chyba: že na Slovensku něco mají, neznamená, že jim to funguje.
Bratislava zavedla opatření s řidičáky na jaře roku 2009. A neplatičů přesto přibývá: podle článků z deníku SME teď policie eviduje zhruba osm tisíc případů ročně, zatímco v roce 2006 to bylo o dva tisíce míň.
Potřebovali bychom sice experiment na dvou přesně rozpůlených Slovenskách, abychom měli jistotu, že by bez zabavování řidičáků nebylo neplatičů třeba o tisícovku víc. Vliv na trendy totiž může mít spousta okolností. Deník SME ale v prvním z odkazovaných článků přinesl i některá čísla loňská čísla, která nám o účinnosti alternativního trestu dost napoví. Policie tehdy za prvních pět měsíců dostala 1785 návrhů na zabavení řidičáků. Exekutoři jich zabavili 840, po pominutí důvodů se jich k řidičům vrátilo 73. Takže jen desetina dlužníků přišla o své papíry a méně než desetina z takto postižených zaplatila své dluhy – otázkou navíc je, zda je k tomu dokopala právě chuť sednout znovu za volant.
Dětem tedy novela zvlášť nepomohla. Co státu? Těžko posoudit, protože Slovensko nezveřejňuje detailní statistiky počtu vězňů podle spáchaných trestných činů. Země je však v celounijním žebříčku i tři roky po prvním odebraném řidičáku s 184 vězni na 100 000 obyvatel na šestém místě. Za katrem je o tři tisíce vězňů víc než v roce 2005 a systém kolabuje. Něco takového totiž nevyřeší jednorázová opatření, ale jedině promyšlená reforma.
Ať mě klidně zavřou, ale o papíry přijít nechci
Dostupná slovenská data podporují banální myšlenkový experiment, do kterého se bohužel na českém ministerstvu nepustili. Naše právo nezná jiný trest za trestný čin zanedbání povinné výživy, než je vězení, a to až na dvě léta. Pokud vás k placení nedožene vidina čtyřiadvaceti měsíců strávených ve smradlavých teplákách, ze kterých se vysvlečete jen do studené sprchy – proč byste měli začít sekat latinu kvůli řidičáku? Rád bych poznal člověka, na kterého nová hrozba bude platit víc.
Naopak se dá čekat, že by podobně jako na Slovensku mohl počet neplatičů ještě vzrůst: pro hodně lidí bude dočasná ztráta papírů výrazně schůdnějším trestem než vězení. Neplacení alimentů tak zlevní pro nevycválané otce, možná i pro stát – ale děcka se na tom můžou paradoxně ocitnout ještě hůř.
Neplatíte za popelnice? Přijdete o diplom za plavání
Nejstrašidelnější je vědomí, že ministerstvo spravedlnosti rezignovalo na snahu vytvořit nějaký ucelený a fungující právní systém s hlavou a patou. Takový, který by lidem pomáhal jejich problémy řešit, ne se celý třásl nedočkáním, až někdo zase skončí pod zámkem. Namísto toho Pospíšilův tým vymýšlí ad hoc biče na různé přestupky.
Kdo se bude nejvíc bát o řidičák? Nejspíš ten, kdo jej potřebuje k cestě do práce. A tam vydělává… peníze. Stát a exekutoři by je z vykutálence měli dostali normální cestou: obstavením účtu, exekucí na výplatě. Až mi někdo zase bude dělat ofuky nad fakturami za mou práci, budu ho taky moci lusknutím připravit o řidičák? Nejspíš ne, protože nejsem stát a řeším přízemní placení nájmu a jídla, ne plné věznice.
„Chytré reformy“ tomu říkají. Ve skutečnosti ale jen hloupě šikanují, protože nejsou schopni zajistit spravedlnost. Zástupci státu se zoufale snaží vymyslet, jak využít svou moc k vyřízení vlastních starostí – bez ohledu na to, že z potřebných při tom můžou udělat ještě potřebnější.
Pokud si myslíte, že se řidičáková obstrukce týká jen nelidských darebů, kteří týrají hlady svá vlastní robátka, tak klikejte v tomhle generátoru „chytrých reforem“ tak dlouho, než narazíte i na něco, co by postihlo i vás samotné. A doufejte, že se ta hračka nedostane na ministerstvo spravedlnosti.
