Claimer

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však stále S-Bahn v plenkách, a to přesto, že infrastruktura existuje. Při jeho budování by se totiž hůř kradlo.

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

Obrovskému podchodu, který spojuje bratislavské Staré Mesto s prezidentským palácem, říkají mí bratislavští známí „vzpomínka na metro, které nebude“. O vzniku metra v hlavním městě Slovenska se uvažovalo už v šedesátých a sedmdesátých letech a v osmdesátých letech se dokonce začalo s jeho výstavbou. Pozůstatky prvních prací se dají kromě zmíněného podchodu najít i na sídlišti Petržalka: výkopy, dnes už zarostlé travou, betonová přemostění, začátky tunelů.

V devadesátých letech i na začátku nového století řešilo půlmilionové slovenské hlavní město především silniční okruh kolem města a dálniční napojení na dvě nedaleké a mnohem větší metropole – Budapešť a Vídeň. To je v zásadě, včetně několika nových mostů přes Dunaj, už hotovo a nyní nastal čas se znovu seriózně zabývat městskou hromadnou dopravou. Dosavadní systém tramvají, autobusů a trolejbusů dosáhl na hranu svých možností a hromadná doprava je v Bratislavě pořád nevyhovující úrovni. Především propojení statisícové Petržalky s druhou částí za Dunajem je stále slabinou.

Náhrada metra i spojení s Vídní

Místo extrémně drahého metra se ministerstvo dopravy pod vedením šéfa Křesťanských demokratů Jána Figela rozhodlo využít a dobudovat stávající železniční síť a už dnes existující a do značné míry fungující okružní trasu doplnit další, která by částečně podzemím protnula střed města. V první fázi, na niž Slovenské železnice vyhlásí soutěž už příští měsíc, půjde o dovedení příměstských vlaků do středu města, na dnes nevyužívané nádraží Bratislava filiálka. Po roce 2015 by pak měla být podzemním tunelem pod Dunajem napojena na celkem 8,2 kilometrů dlouhou linku „S-Bahnu“ i Petržalka. V první etapě by ale mohl S-Bahn do Petržalky jezdit po povrchu, po Starém mostě. Dá se předpokládat, že tímto způsobem se také Bratislava napojí na vídeňský S-Bahn a obnoví se tak předválečná tradice, kdy z Bratislavy jezdila do Vídně „tramvaj“, kterou bychom dnes označili spíše za lehký příměstský vlak.

Proč to nejde v Praze? Na S-Bahnu se hůř krade

Při pohledu na Bratislavu musí Pražan jen tiše závidět. V Praze totiž koncepce S-Bahnu, v českém hlavním městě přejmenovaného na „linky S“, zcela nesmyslně paběrkuje za metrem, do jehož rozvoje se lijí obrovské prostředky. Přitom Praha základní infrastrukturu železniční sítě po hlavním městě a jeho okolí má, nemuselo by se na ní ani tolik budovat, stačilo by obnovit některé stanice a nádraží, vytvořit smysluplný grafikon, seznámit s touto možností širokou veřejnost a mohlo by se jezdit.

Jenže pořád to nejde a nejde. Nejdřív se tvrdilo, že se musí dobudovat železniční tunel pod Žižkovem. Tunel je už dávno v provozu, ale jedinou změnou je linka S z Úval do Berouna, která je při průjezdu Prahou pomalá, jezdí jen ve špičkách a ve všední dny.

Důvod „proč to nejde“ lze hledat paradoxně v tom, že S-Bahn je mnohem levnější než metro. Jen těžko by šlo na něm navýšit náklady o deset miliard, jako se to stalo v případě tunelu Blanka a jak se to děje, bez většího zájmu veřejnosti, i při budování metra. Při rovnání kolejí nebo opravě železničních stanic totiž nelze náhle narazit na „zhoršené geologické podmínky“, vše se dá poměrně lehce spočítat a ověřit, a navíc na povrchu, na rozdíl od podzemí, panuje normální konkurence. A je dost dobře možné, že na železnici se prostě jen ještě nenapojily lobbistické skupiny, které živí tunelování pražského mnohamiliardového rozpočtu. A obrovská pražská nádraží se tiše rozkrádají na developerské projekty.

Se současným magistrátem pod vedením primátora Bohuslava Svobody se spojují mnohé naděje. Pro mě osobně přijde moment, kdy uvěřím v poctivost nové sestavy, až tehdy, kdy vedle metra začne Praha pořádně rozvíjet i svůj S-Bahn. Protože to primátorovi lidé nebudou myslet na své zisky, ale na zájmy pražských občanů.

Autor je redaktor Lidových novin; na úvodním obrázku vlak berlínské S-Bahn.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, ...více

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, či deník MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vychází pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times, nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní je zástupcem vedoucího zahraničního oddělení Lidových novin. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Temelín a Jaslovské Bohunice: ČEZ nemá na nové reaktory

Na sedmém ročníku Evropského jaderného fóra, který se konal počátkem minulého týdne v Bratislavě, to vypadalo, jako kdyby byly Česká republika a Slovensko klíčovými jadernými státy Evropské unie. Možná by to tak Praha a Bratislava chtěly – jenže na t...

Brát neplatičům alimentů řidičáky? Slovenská zkušenost: tohle na dlužníky neplatí

Tři roky po zavedení „chytré reformy“ je na Slovensku více dlužníků i vězňů. A taky díra do právního systému. Bonus: vygenerujte si na konci článku vlastní reformu!

Mobilní aplikace Obchodní rejstřík v novém

Před rokem spatřily světlo světa naše první mobilní aplikace: čtečky webů Peníze.cz a Finmag. Za pár měsíců poté jsme spustili úspěšnou aplikaci Obchodní rejstřík. A od té doby jsme udělali pořádný krok vpřed.

Jak se vyhnout olympijským pokutám? Vyměňte „Londýn 2012“ za „Londinium 0x7DC“

Mysleli jste si, že byla protipirátská smlouva ACTA příliš přísná? Ve stínu drsných opatření chránících značku londýnských her šlo jen o zdvořilostní cedulku „Uklízejte prosím po svých pejscích.“

Spolu a (ne)chutně

Společné vládě sociálních demokratů s komunisty se dřív či později nevyhneme.

Politika a média II: Strategie pro dobu krize. Jak čelit banalitě

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamen...

Politika a média I: Uspokojit mediální poptávku

Navenek zůstalo všechno stejné. Politici soutěží o moc se svými programy a média podrobují jejich vládnutí kritické analýze a oponentuře... Polský novinář a analytik médií Piotr Legutko tvrdí, že pod povrchem je to dávno jinak. Politika se odehrává v...

Paranoidní pondělí: Čtyři konspirační teorie nejen pro příští týden

Německo už má natištěné nové marky. A není všechno zlato, co se třpytí. Některé domnělé konspirace možná vůbec nejsou domnělé!

Vadim Horiszny: Každý byznysmen nepotřebuje vlastní tryskáč

Kdo jsou lidé, co si létají po světě tryskáčem? Chcete si taky zalétat, ale úplně na to nemáte? Nebo byste letoun nevytížili, aby se nákup vyplatil? Pak se zajímejte o podílové vlastnictví letadel. A začněte rozhovorem s Vadimem Horiszným, viceprezid...

Facebook koupil Instagram! Klíč k určování toxických informací

Chcete podnikat nebo investovat a nepřijít při tom hloupě o úspory? Pak je občas lepší dvacku utratit za klapky na oči než za noviny.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: 3% rocni narust CPI da za 8 let celkovy narust o 26,7 %. Pochybuji, ze vas kolega mel na mysli 3 % z... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nikoli za 8 let, ty 3% jsem myslel roční inflaci, tak se inflace obvykle uvádí. No nepamatuju si, že... více
Svéráz románské ekonomiky

Robert Kubíček: dekuji, uz jsem si pripadal ponekud pritrouble. nemel jsem silu to vysvetlovat. více
Svéráz románské ekonomiky

Jaroslav Krátký: Bohužel, stát když bude chtít, obere každého, neexistuje obrana. Někdo preferuje nemovitosti - stát... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Josef Tětek: Dobrý den pane Altmane, chtěl bych s Vámi navázat spolupráci při vytváření obsahu na stránkách www.m... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?