Břidličná bublina a blížící se deprese

• Zpráva IEA vedla deník Irish Times k otištění víc než optimisticky laděného úvodníku: Dobrá zpráva je, že světové zásoby ropy a plynu nebudou jen tak vyčerpány... David Korowicz na něj reagoval textem, který poukazuje na to, že věc není zdaleka tak jednoduchá, jak se snad může na první pohled zdát. Reakci přinášíme v překladu Františka Marčíka.

Zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazuje, že celosvětová těžba konvenční ropy dosáhla svého vrcholu. Studie odhaduje, že budoucí růst dodávek zajistí kondenzáty zemního plynu (NGL) a nekonvenční zdroje. Tyto nové zásoby jsou ze své povahy nižší kvality – klesající produkce staré konvenční ropy je nahrazována méně kvalitní ropou nekonvenční.

Bublina plněná plynem z břidlic

Nižší kvalita znamená nižší energetický zisk a životaschopná výroba si žádá vyšší ceny ropy. Ekonomiky ale za ropu nemůžou platit libovolně vysokou cenu, protože vyšší cena brzdí ekonomický růst.

Spěch, s jakým se Spojené státy vrhly na těžbu plynu z břidlic, přidává „nízké kvalitě“ další rozměr. Prudké poklesy produkce, v jednom vrtu až o 90 procent za rok, totiž znamenají – má-li se zábava udržet v proudu – další a stupňující se požadavky na nové půjčky a kapitál. Jenže toto průmyslové odvětví se v současné době celkově nachází v červených číslech a topí se až po uši v dluzích. Nadto je velmi důvodné tvrdit, že firmy, které těží břidlicový plyn, masivně zásoby plynu nadhodnotily (pro hospodářství jsou ovšem důležité skutečně vytěžené objemy). Úhrnem vzato – těžba břidlicového plynu je bublina, která pravděpodobně dříve než později praskne.

S tím je spjata jedna velmi důležitá otázka, stále trvá obrovské riziko velké světové deflační deprese, která může přivodit hluboké a nebezpečné šoky (platí pro Německo a USA stejně jako pro Česko). Pokles ekonomické aktivity by vedl k významnému poklesu cen ropy. Ten by znamenal konec těžby nekonvenční ropy a břidlicového plynu, protože ceny by poklesly pod výši mezních nákladů a úvěrové trhy by vyschly. Vyvíjející se finanční krize břidlicovou bublinu zahubí (a nebýt jí, jednoho dne by tak učinila bublina samotného průmyslového odvětví). Kromě toho je – z důvodů, jež jsou složitější – nepravděpodobné, že by produkce břidlicového plynu ještě někdy dosáhla dnešní úrovně.

Finanční krize a globální ekonomická deprese rovněž zapříčiní pokles emisí skleníkových plynů. To poukazuje na vnitřní vztah mezi energetickými toky, hospodářským růstem a emisemi – vše vychází z fyzikálních zákonů.

Deprese se blíží

Abychom tyto otázky pochopili, musíme opustit omezený úhel pohledu, jakým na ně pohlíží ekonomie, energetika a ekologické hnutí. Žijeme ve vysoce integrované globalizované ekonomice, kde integrita jedné klíčové části je důvěrně propojená se stabilitou části jiné.

A pokud chcete spoléhat na „autoritu“ velkých institucí, jako je IEA, nezapomínejte, že se v minulosti těžce mýlily. Stejně jako se mýlily i jiné považované instituce, jako jsou ESRI či OECD, které si nebyly schopny všimnout ani takové drobnosti, jako byla masivní globální úvěrová bublina.

Musíme být připraveni na možnost, že i při všeobecně nejlepší vůli se blíží deprese a že potřebujeme přijít na to, jaký je nejlepší možný způsob, jak se s ní vypořádat tak, aby z toho měli užitek všichni.