Claimer

Chcete být bilionářem?

Bývalý velvyslanec v Zimbabwe Jaroslav Olša, jr. mi po návratu z mise vyprávěl, jak k tamější české ambasádě pravidelně přijížděla dodávka až po strop nacpaná obřími pytli ještě teplých, ale už prakticky bezcenných zimbabwských dolarů. Šlo doslova o každou minutu.

Chcete být bilionářem?

Zaměstnanci ambasády „papírky“ co nejrychleji vyložili a rozběhli se po nákupech. Hyperinflace v Zimbabwe sice tehdy ještě nedosahovala 79 600 000 000 procent měsíčně  jako na konci loňského roku, kdy docházelo ke zdvojnásobení cen každý den, přesto byla dost vysoká na to, aby si člověk mohl dovolit meškat.

Jen pro srovnání: pokud uvedenou měsíční míru inflace přepočteme na častěji používanou inflaci roční, dojdeme k „úctyhodné“ cifře 89 triliard procent, tedy 89 700 000 000 000 000 000 000 procent.

Jak podobná hyperinflace vypadá v reálu?

Třeba takhle: V pondělí dostanete neukojitelnou chuť na teplou housku. Vydáte se do krámu a prodavači zaplatíte sympatickou jednu korunu. Za týden vás mlsná popadne znovu. Při pohledu na narychlo načmárané cenovky vás ale chuť okamžitě přejde. Za uplynulých sedm dní rohlík podražil na 64 korun.

Uběhne další týden. Po vstupu do prodejny vás okamžitě zaujmou nepatřičně velké cenovky. Té udávající hodnotu jednoho rohlíku vévodí částka 8192 korun. A pak už to jde z kopce: další pondělí už je pokořena milionová hranice a po měsíci, kdy cena rohlíku přesáhne 134 milionů za kus, už prodavači cenovky ani nevypisují. Nevešly by se jim do krámu.

Tak nějak se žilo v Zimbabwe na konci loňského roku. O měsíc později již nebylo možné odhad inflace provádět vůbec. Tržní ceny v zemi totiž totálně zkolabovaly. Teprve pak zoufalá zimbabwská vláda oficiálně povolila používání jiných, stabilnějších, měn. Nevyřešilo to ale vůbec nic: „Cesta do práce mě každý den stojí dva americké dolary, jako učitel si ale měsíčně vydělám v přepočtu jen jeden dolar. Jaký smysl má v takových podmínkách jezdit do zaměstnání?“ posteskl si v té době reportérovi BBC nejmenovaný učitel z Harare.

Z hyperinflace devastující zimbabwskou ekonomiku se ale mezitím stal celosvětový fenomén a z jejího symbolu, modré stobilionové bankovky, vyhledávaný sběratelský unikát.

Zajímavým způsobem toho využila reklamní agentura propagující týdeník The Zimbabwean, první tištěné periodikum určené nejen Zimbabwanům v exilu, kterých jen v Jihoafrické republice, Botswaně a Velké Británii žijí přes tři miliony - přibližně čtvrtina populace. Každému alespoň půlročnímu předplatiteli Zimbabwana totiž agentura slíbila zaslat jako bonus originální výtisk stobilionovky – pohrobka první hyperinflace 21. století. Originálního nápadu se okamžitě chytila západní média a počet předplatitelů tak rázem stoupl o desítky procent.

The Zimbabwean s originálním darem si můžete předplatit i vy. Půlroční balík 25 čísel vyjde na 45 liber včetně poštovného a balného. Existuje ale i zábavnější cesta, jak se k modré bankovce se dvěma viklany a spoustou nul dostat. Periodikum totiž můžete předplatit libovolné zimbabwské vládní organizaci. Pokud se cíl vaší osvěty nachází v jedné ze zimbabwských aglomerací, vyjde vás tato forma předplatného na 20 liber za 25 vydání.

Ale pozor, jednejte rychle! Vydavatel periodika na svých stránkách varuje, že bilionová akce platí jen do vyprodání zásob.

S bezcennými bankovkami se však dá „pracovat“ i jinak. Například v jihoafrickém Johannesburgu se po měnové reformě objevily billboardy vytištěné na papírcích s nekonečnou sérií nul opatřené slogany: Díky Mugabemu se z těchto peněz stala papírová tapeta (viz. foto), nebo Tenhle plakát bylo levnější vytisknout na bankovky, než na obyčejný papír.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické k ...více

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické komory České republiky v Jižní Koreji, svou profesní kariéru však odstartoval jako portýr. Od března 2008 pravidelně přispíval do Finančního magazínu, kam v září 2009 nastoupil jako editor. V lednu 2010 se stal jeho šéfredaktorem. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 2 z 2 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Mobilní aplikace Obchodní rejstřík v novém

Před rokem spatřily světlo světa naše první mobilní aplikace: čtečky webů Peníze.cz a Finmag. Za pár měsíců poté jsme spustili úspěšnou aplikaci Obchodní rejstřík. A od té doby jsme udělali pořádný krok vpřed.

Jak se vyhnout olympijským pokutám? Vyměňte „Londýn 2012“ za „Londinium 0x7DC“

Mysleli jste si, že byla protipirátská smlouva ACTA příliš přísná? Ve stínu drsných opatření chránících značku londýnských her šlo jen o zdvořilostní cedulku „Uklízejte prosím po svých pejscích.“

Spolu a (ne)chutně

Společné vládě sociálních demokratů s komunisty se dřív či později nevyhneme.

Politika a média II: Strategie pro dobu krize. Jak čelit banalitě

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamen...

Politika a média I: Uspokojit mediální poptávku

Navenek zůstalo všechno stejné. Politici soutěží o moc se svými programy a média podrobují jejich vládnutí kritické analýze a oponentuře... Polský novinář a analytik médií Piotr Legutko tvrdí, že pod povrchem je to dávno jinak. Politika se odehrává v...

Paranoidní pondělí: Čtyři konspirační teorie nejen pro příští týden

Německo už má natištěné nové marky. A není všechno zlato, co se třpytí. Některé domnělé konspirace možná vůbec nejsou domnělé!

Vadim Horiszny: Každý byznysmen nepotřebuje vlastní tryskáč

Kdo jsou lidé, co si létají po světě tryskáčem? Chcete si taky zalétat, ale úplně na to nemáte? Nebo byste letoun nevytížili, aby se nákup vyplatil? Pak se zajímejte o podílové vlastnictví letadel. A začněte rozhovorem s Vadimem Horiszným, viceprezid...

Facebook koupil Instagram! Klíč k určování toxických informací

Chcete podnikat nebo investovat a nepřijít při tom hloupě o úspory? Pak je občas lepší dvacku utratit za klapky na oči než za noviny.

I bůh kouří

Zatímco Philip Morris varuje před závažnými zdravotními následky kouření, omlouvá se za svou studii o jeho ekonomické výhodnosti a 174 států světa ratifikovalo Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, v našem parlamentu panuje humorná nálada.

Zákaz kouření chrání svobodu

„Stát by kouření neměl zakazovat, protože tím omezuje svobodu,“ říká řada liberálů a odpůrců regulace kouření. Svoboda však není žádná jednolitá a samostatná hodnota, která by byla ničena regulací. Opak je pravdou.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Robert Kubíček: Připojuji se do písmene. více
Pavel Kohout: Stavební omerta

viglib: Ja se bohuzel obavam, ze clanek ukazuje hlavni problem investoru (ano, investoru, nikoliv investic).... více
Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Pavel Verner: Toto není ojedinělý případ. VŠUDE, kde je i jen náznak čehokoli státního, se nezřízeně plýtvá. Vše s... více
Pavel Kohout: Stavební omerta

Radek Doležal: Možná bychom kupovali levný břidličný plyn od Poláků :) V Evropě nejsme sami co by chtěl těžit. více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Tomáš Kocourek: "Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta" Vysvětlete mi prosím ně... více
Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Miroslav Hnilička: Pane Palata. S vaším názorem naprosto nesouhlasím. Žiji se svým větším počtem dětí a ještě větším vn... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jan Krejčí: Podnikatelskou příležitost je potřeba využít, když se naskytne, nikoli si ji hýčkat do budoucna, to ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Jiri Novotny: Palata je neznalý více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

František Marčík: Pan Palata zde opět - opakovaně - zdánlivě kriticky pléduje za těžbu břidličného plynu na území ČR. ... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Aleš Staněk: Nemusím s každým názorem pana Kohouta souhlasit, ale pozorný čtenář pochopí, že skutečnosti, které k... více
Pavel Kohout: Stavební omerta