Claimer

Coffice: Kancelářská kavárna

Pracujete z domova a chybí vám sociální kontakt? Propadáte workoholismu a od počítače vstáváte, jen když rozzuřená partnerka vyhodí pojistky? Nebo vás naopak teplo domácího krbu hřeje natolik, že se vám dělá špatně, sotva na pracovní povinnosti pomyslíte? V tom případě to chce změnu! Což takhle dát si coffice – první coworkingové místo v České republice?

Coffice: Kancelářská kavárna

Projekt „společné kanceláře pro nezávislé profesionály“, jak se coffice oficiálně nazývá, není ve světě ničím neobvyklým. „Nápad vznikl v Americe. První kancelář byla otevřena v San Franciscu v roce 2005. Od té doby se cofficy roztrhl pytel. Dnes podobné projekty běží v Argentině, Austrálii nebo v polské Wroclawi,“ tvrdí provozovatel prvního podobného projektu v Čechách David Odstrčil.

Horká židle

Neoficiálním předchůdcem coworkingu (a tedy cofficů) je tzv. hot desking, který se rozmohl ve Spojených státech na přelomu 80. a 90. let. V rámci snižování nákladů se tehdy některé firmy rozhodly přidělit více zaměstnancům jedinou židli. Koncept se osvědčil. Díky pravidelné rotaci a pečlivému plánování se podařilo snížit provozní náklady až o 30 procent.

A kde se inspirovaly firmy? Na palubách atomových ponorek, kde díky kritickému nedostatku místa museli jedinou postel sdílet až tři námořníci. Princip byl jednoduchý: čím nižší hodnost, tím víc postelových kamarádů. Stejné praktiky ale fungovaly už během zaoceánských plaveb v 16. století.

Hlavním rozdílem mezi hot deskingem a coworkingem je míra angažovanosti dotčené osoby. Zatímco dříve vám váš šéf prostě oznámil: „Od zítřka sdílíš,“ u coworkingu máte osud ve vlastních rukou. Nikdo vás do ničeho nenutí a je jen čistě na vás, jestli vám podobný způsob organizace vyhovuje jak po ekonomické, tak po sociální stránce.

Kancelářské společenství

V cofficech nacházejí svůj nový domov především individuálně pracující lidé z oblasti IT – developeři či grafici. Kancelářské společenství však zdaleka není tak monokulturní, jak by se mohlo na první pohled zdát. „O volná místa už projevili zájem i překladatelé, konzultanti nebo finanční poradci,“ tvrdí Odstrčil. Všichni ti, kterým by se pronájem vlastní kanceláře ekonomicky nevyplatil, a přesto ji během pracovního dne ocení, i když tráví většinu času v terénu.

Pracovní plochu v otevřené kanceláři si totiž můžete pronajmout jak na měsíc – plné členství včetně služeb a možnosti využívat zasedací místnost vás vyjde na 3500 měsíčně, tak na hodinu – ta vás vyjde na 90 korun („zasedačka“ pro větší porady pak na 150 korun). Místo hlučných Macdonaldů nebo potemnělých a zakouřených kaváren se tak nabízí nová alternativa. Za poplatek si pak můžete v sídle cofficu zřídit i místo podnikání a poštovní schránku.

Útěk z domova

„Útěk z domova“ má kromě ekonomických také výhody sociální a psychologické, které jsou pro mnoho freelancerů ještě důležitější. „Práce s lidmi podobného zamření může být inspirující, i když každý pracujete na něčem jiném. Doma člověk stagnuje, tady si stačí zajít na kávu s kolegy a věci se hned dají do pohybu,“ říká Odstrčil, původním povoláním překladatel z angličtiny a španělštiny. Právě moderní kavárny nabízející mimo expressa také bezplatné bezdrátové připojení se cofficu velmi blíží. Kvalitní kancelářská žídle je však přeci jen pohodlnější než měkké křeslo nebo tvrdá kuchyňská lavice. V cofficu si navíc můžete být jisti, že vám za zády nebude hulákat banda připitých německých teenagerů.

Život ve sdílené kanceláři totiž má svá pevná pravidla. „Stahování nelegálního obsahu ani brouzdání po stránkách s „toxickým obsahem“ rozhodně tolerovat nebudeme. Každý se navíc musí chovat natolik ohleduplně, aby nepřekážel v práci ostatním,“ upozorňuje Odstrčil. Těžký život budou mít v cofficu taky čuníci zvyklí na stoly zavalené haldami „organizovaného bordelu“. „Pořádek je v tomhle typu soužití naprosto nezbytný,“ upozorňuje Odstrčil.

Jestli se coworking v Česku prosadí, ukáže budoucnost. Již nyní mu ale mnozí prorokují velmi světlé zítřky.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické k ...více

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálním systémem. Během studia publikoval reportážní texty v periodikách Reflex, Respekt, Týden, Dnes…) a působil v PR oddělení Ekonomické komory České republiky v Jižní Koreji, svou profesní kariéru však odstartoval jako portýr. Od března 2008 pravidelně přispíval do Finančního magazínu, kam v září 2009 nastoupil jako editor. V lednu 2010 se stal jeho šéfredaktorem. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 3 z 3 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Jednoactovky: OSA dál kyne, Hollywood našel svého řezníka a k nám míří hropůjčovna

Tušíte, jak se lidé budou bavit za dvacet let? Pokud ano, čekají na vás peníze a kancelář.

Afriko, kuř! Hon na africké kuřáky

Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy a Afrika se zdá být vhodným kandidátem.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. N...

Pavel Krčma: Největší fáma? Počítačové viry vyvíjejí antivirové firmy

Rozhovor s Pavlem Krčmou, šéfem vývojářů světově úspěšného antiviru AVG, jsme přerušili ve chvíli, kdy byla řeč o spamu. Věřili byste, že lidé často opravdu kupují „zboží“, které hromadná reklama nabízí? Největší hrozbu pro úspory většinou zkrátka př...

Rok Kickstarteru: Dvě miliardy korun pro 12 tisíc vynálezů a uměleckých děl

Už víc než milion Američanů na webu Kickstarter investuje peníze do zajímavých nápadů, které by jinak měly problém. Dočká se Česko podobné služby?

Ron Paul a virální marketing: Lze vyhrát prezidentské volby s kampaní vedenou zdola?

Zastánci „malého státu“ se radují. Americký prezidentský kandidát Ron Paul slaví úspěchy díky marketingové strategii postavené na nových médiích a aktivních podporovatelích. I tato marketingová strategie má však své limity. Dosáhnul na ně Ron Paul? D...

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však...

Pavel Krčma: V čem tkví úspěch českých antivirů? Máme tendenci se ve všem šťourat

Kudy se dostane virus do vašeho počítače? Kde fungují burzy s přístupovými údaji k bankovním účtům a platebkám? Na tyto i další další otázky o internetovém zločinu odpoví odborník na boj s ním: Pavel Krčma, šéf laboratoří antivirového software AVG, k...

George Loewenstein: Ženy a orgasmus? Chybí mi dobrovolnice

Americký ekonom a psycholog George Loewenstein má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experim...

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Ferdinand Mácha: A kde je teda ta hranice mezi informací a autorským dílem? Podle mě okopírováním plného znění i s c... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Jiří Marek: Je to opravdu tak. Osobně jsem prožil něco podobného, ale neuměl bych to tak výstižně sumarizovat. S... více
Vzpomínky podnikatele: Podnikáš? Zaplatíš!

Fery Marra: To, zda jde o vtip, či smutnou realitu, je třeba si to vyzkoušet. Nic víc. více
Vzpomínky podnikatele: Podnikáš? Zaplatíš!

Gabriel Pleska: Pane Mácho, já ten článek na Lupě dočetl dál. A přečetl jsem i to, co je pod mezititulkem: „Informac... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha: Eh, to měla být reakce na text, který poukazoval na nedodržování autorského zákona... Omlouvám se z... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha: Tím chci říct, že dodržování znění zákona je nepřiměřeně obtížné. Sám si už vytvořte úsudek, jestli ... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha: Redakce Lupy: Vy naopak musíte získat explicitní souhlas, pokud chcete jeho dílo převzít. Odpově... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha: Ale myšlenku, že vynálezce nebo výrobce má dostat náležitou odměnu, snad nikdo nikde nezpochybňuje? ... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha: Nejspíše jsem viděl jiný úhel, protože jsem ten, kdo vyrábí SW. Jakožto výrobce vidím do použitých ... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Jan Dřetlouch: Na weekend mizím, takže telegraficky: pokud je mi známo, PR algoritmus Googlu se neustále vyvíjí a j... více
Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka