Daně nízké a nejnižší

Lada Kičmerová, Kaleidoskop, 20.01.2010

V jednom dámském časopise chtěli vědět, jak neplatit vůbec žádné daně a nejít za to do vězení. Dobrá otázka, také bych to ráda věděla. Každopádně je pravdou, že některé odečitatelné položky od základu daně a daňové slevy leží v patnáctém paragrafu zákona o dani z příjmů trochu pozapomenuté a leden je dobrou dobou na jejich oprášení.

Na rozdíl od všech změn zákonů, sazeb a daní jsou odečitatelné položky držákem. „Nezdanitelné části základu daně,“ jak se odečitatelné položky oficiálně nazývají, totiž neprošly žádnou dramatickou změnou už několik let. Proč je zákonodárci pojmenovali právě takhle? Inu, jejich specifikem je, že se odečítají od základu daně, a ne od daně samotné. Jejich uplatněním si tedy snížíte daňový základ, z něhož si teprve poté vypočítáváte patnáctiprocentní daň. Příklad: Pokud si z daňového základu odečtete na odečitatelných položkách 10 tisíc korun, zaplatíte ve finále na daních "jen" o 1500 korun méně (ušetříte patnáct procent z oněch deseti tisíc, o které jste si snížili základ). Tím se odečitatelné položky liší od daňových slev, které se odečítají až přímo od vypočtené daně.

„Výhodnost“ odečitatelné položky je tím pádem ovlivněna každou změnou sazby daně z příjmů, jako tomu bylo naposledy při přechodu na jednotnou 15% sazbu. Čím nižší je tedy daň, tím nižší slevu můžete uplatnit a tím méně peněz ušetříte (a tím méně jsou odečitatelné položky atraktivní). V absolutních číslech však nižší sazba daně samozřejmě představuje mnohem větší úsporu než vyšší odečitatelné položky.

Bydlení a dary

Zní vám to komplikovaně? Snad vám pomůže následující příklad:

Asi nejzajímavější z odečitatelných položek je snížení daňového základu o úroky z úvěru na bydlení. Z V rámci jedné domácnosti si můžete odečíst až 300 000 korun ročně. To už je pořádný „ranec“, zdá se na první pohled. Jenže reálná úspora je „jen“ 45 tisíc (15 % z 300 tisíc = 45 tisíc korun). Abyste navíc na úrocích zaplatili 300 tisíc za rok, museli byste mít vysoký úvěr na krátkou dobu. V jiném případě by byla vaše půjčka dost nevýhodná.

Přesto jsou úroky z úvěru na bydlení asi nejzajímavější položkou, kterou lze od základu odečíst. Úvěrem na bydlení přitom nemusí být pouze hypotéka, ale třeba i úvěr ze stavebního spoření. Od tohoto roku navíc není zohledňováno refinancování.

Zohledňována ale zůstala souvislost úvěru s „vlastními bytovými potřebami.“ Odečíst si tedy můžete úroky z úvěru na koupi družstevního podílu, pozemku, na kterém začnete stavět, nebo domu v rámci vypořádání dědického řízení. Vždy ale musíte daný objekt vlastnit a trvale v něm bydlet. Jako bydliště může sloužit i přímým příbuzným (manžel, rodiče, děti, prarodiče). Ale pozor! Pokud se takto pořízený byt rozhodnete třeba v listopadu prodat, za celý daný rok již odpočty uplatnit nesmíte.

Mnoho lidí zapomíná i na další zajímavou odečitatelnou položku, kterou jsou poskytnuté dary. Zákonodárci nebyli skoupí, a odečítat se tak smějí například i dary politickým stranám (že by náhoda), obcím, církvi, charitativním organizacím, nebo i hasičům, školám apod. Obdarovat dokonce můžete i organizaci nebo osobu v jiném státě EU. V úhrnu lze takto nově od ledna 2010 odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Darovat však nemusíte jen peníze. Slevu můžete uplatnit, i pokud darujete vaši drahocennou tělní tekutinu - krev. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč. U všech darů se předpokládá, že budete schopni jejich výši adekvátně doložit.

Bez dokladu ani ránu

Mnohem známější jsou pak snížení daňového základu spojená s penzijním připojištěním a životním pojištěním. Lákadla typu „ušetřete dvanáct tisíc na daních“ jsou však příliš optimistická. Výše „reklamní“ částky totiž odpovídá maximálnímu možnému odpočtu od základu daně, a to ještě po splnění podmínek, do nichž patří doba trvání smlouvy, charakter produktu nebo výše měsíčního vkladu. Daňová úspora by proto rozhodně neměla být jediným motivem pro sjednání produktu.

Myslete také na to, že pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy (neplatí například v případě přechodu k jinému penzijnímu fondu), je třeba všechny v minulosti uplatněné odpočty dodanit.

K „nezdanitelným“ se řadí i členské příspěvky odborům do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (max. 3000 Kč). Nováčkem jsou pak „úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“ podle speciálního zákona (max. 10 tisíc Kč).

Ještě se divíte, že se ve výši všech svých možných a nemožných odečitatelných položek téměř nikdo nevyzná? Navíc, i pokud se v nich jakštakš vyznáte, narazíte při jejich dokladování na další lapálie. Některé společnosti totiž vidí za vydávání všemožných potvrzení byznys a za nezbytný výpis si nechávají zaplatit. Například Hypoteční banka má v sazebníku Potvrzení o výši zaplacených úroků za stokorunu.

Ví, že se to klientům „vyplatí“, protože optimalizace daní na nižší a nejnižší je v dnešní krizové době zkrátka „in“.