Dvanáct smrtelných hříchů manažera

Tomáš Hajzler, Kaleidoskop, 13.04.2010

Proč má většina náboženských a filozofických tradic svou danou sadu chování, kterého je třeba se vyvarovat? Důvodů je asi víc. Hlavním smyslem ale nejspíš bylo a bude upozornit na scestí, na něž nás mohou dovést čtyři „stvůry“, které v každém z nás přežívají - ego, závist, chamtivost a ambice. Výzkumy moderní psychologie potvrzují, co věděli už dávní filozofové a co (řekl bych) tuší většina z nás. Existují zákoutí lidské duše, která jsou temnější než nejtemnější noc.

Před lety, už v roce 2003, jsem sepsal tzv. „Šestnáct manažerských hříchů". Neprošly však testem času. A tak jsem se rozhodl tento seznam, nyní „dvanáctero", sestavit znovu v naději, že vytvořím něco trvalého. Něco, co třeba jednou změní náš způsob fungování ve firmách.

Vycházím z nejnovějších průzkumů lidské podstaty, především pak motivace, a z vlastního výzkumu svobodných firem. Proto je možné, že se budou některé položky dvanáctera zdát člověku z průměrné, konvenčně řízené firmy nesmyslné.

1. Z člověka zdroj neuděláš

Dnešní personalisté nazývají svůj obor „Lidské zdroje". Hovoří o sobě jako o „HR-istech" nebo jednoduše používají zkratku „HR". Z člověka se tak jednoduše stane „zdroj". Jenomže o zdroje se bojuje a zdroje se snažíme vytěžit. A člověk, kterého se snažíme vytěžit, si do práce své srdce rozhodně nepřinese. Člověk je prostě člověk - se všemi svými emocemi, starostmi, radostmi a hlavně potřebami. A proto se na něj tak dívejme.

2. Nezaškatulkuješ

Henry Ford chtěl před sto lety pouze ruce svých dělníků. A na tom postavil svou filozofii řízení firmy. Tu jsme nevědomky převzali a dodnes na ní stavíme to, jak vedeme a řídíme lidi a firmy jako celek. Nebereme v potaz celek, individualitu a rozdílné potřeby a styly jednotlivých lidí. Místo toho je tlačíme do škatulek z pozic, platů, postavení nebo míry benefitů. A podle toho s nimi potom jednáme. Zrušme škatule!

3. Nenamotivuješ

Je rozšířeným mýtem, že lidi je možné motivovat. Výzkumy lidské motivace prošly za posledních sto let bouřlivým vývojem a trvalo relativně dlouho, než se akademická obec začala přiklánět k názoru, že člověka není možné motivovat. Že je pouze možné vytvořit prostředí, ve kterém člověk bude motivovat sám sebe. Zrušme tedy ty různé systémy kafetérií, benefitů, stejně jako systém postihů. Pochopme podstatu přirozené motivace a věnujme se raději vytvoření prostředí, které lidem umožní najít svůj vlastní důvod, proč dělat to či ono, svou vlastní motivaci.

4. Nezkontroluješ

„Budete-li druhé lidi považovat za lenochy a zloděje, oni budou skutečně lenošit a krást. A naopak.“ To věděl už král Pygmalion. Jedním z největších hříchů je považovat zaměstnance za zloděje a na základě toho jim kontrolovat tašky, e-mail, telefonické hovory nebo pohyb na internetu. Lidem prostě buď věříte a oni na oplátku věří vám. Pak fungují. Nebo jim nevěříte, kontrolujete je a oni zase nevěří vám. Místo práce se pak věnují porovnávání a řešení negativních pocitů a konfliktů. Místo vášně jejich pracovní život řídí strach. Upusťme od kontroly.

5. Nepovýšíš se

Jakýkoli odznak moci, jakákoli snaha ukázat, že je někdo výš a jiný níž, působí demotivačně. Základním principem těch nejfunkčnějších a nejvýkonnějších týmů na světě je spravedlnost a férovka. Proto se přestaňme povyšovat a místo toho zapracujme na pocitu spravedlnosti a rovnosti. Ba co víc, snižme se!

6. Neporosteš jenom pro růst

Je hříchem růst pouze pro růst. Růst, abyste prodali víc než vloni, byli první nebo druzí, lepší než konkurence. Ano, v přírodě platí, že co je živé, roste. Ovšem přírodní růst není živen egem, chamtivostí nebo potřebou pokořit konkurenci a ukázat ostatním, jaký jsem pašák. Je to růst organický, který nepřichází z akvizic, škrtů a účetních čachrů. Přichází ze společného růstu jednotlivců, kteří dohromady tvoří organismus - firmu. Přestaňme tlačit na růst a zaměřme se na tvorbu kultury, která umožní lidem přirozeně vyrůst. Růst potom přijde sám o sobě.

7. Nevykecáš se z toho

„Naši lidé jsou tím nejcennějším, co máme!" Kolik podobně prázdných vět v dnešním firemním světě naleznete?! Stačí ovšem chvíli vnímat realitu a začnete mít nutkavý pocit, že sedíte v jedné velké Potěmkinově vesnici, kde se jedna věc říká a druhá dělá. Přestaňme kecat a začněme dělat! To, co děláme (ne to, co říkáme), rozhoduje o tom, jestli nám druzí věří. Zaměřme se na skutky a vynechejme prázdné firemní bonmoty.

8. Nenaprocesuješ

Snaha zlepšit fungování organizace popisem každého kroku všech činností a poté hodnocením lidí za to, jak jednotlivé kroky dodržují, je zhruba tak efektivní jako snaha zlepšit si zdraví stravováním se u McDonald's. Nastavením procesů z lidí dostanete maximálně dvacet procent toho, co v nich je. Tam, kde je to alespoň trochu možné, se zaměřme na výsledek a proces nechme na lidech.

9. Nepodceníš talent

Rozšířeným mýtem je, že lidé se dělí na „talentované" a „netalentované". Existují firmy, které dělí zaměstnance na ty „s potenciálem" a ty „bez potenciálu". Moderní věda přitom ukazuje, že tito manažeři ani nemohou být od pravdy dále. Ve stručnosti míru talentu určuje síla jednotlivých synapsí (spojení mezi neurony) a synapse máme všichni. Nejedná se tedy o to, kdo má talent, ale jaký je. Pochopme, co talent doopravdy je, a zařiďme se podle toho.

10. Kompetence

Stalo se naprostou módou popsat si ideálního zaměstnance/manažera „Robocopa" a všechny lidi ve firmě následně hodnotit na základě tohoto ideálu. Nevědomým cílem kompetenčních snah je vytvořit co nejvíce klonů zmíněného Robocopa. Opusťme zastaralé „kompetenční modelování" a hledejme místo toho způsob, jak nejlépe využít silné stránky každého z lidí ve firmě.

11. Kariéru nenaplánuješ

Jenom 17 % zaměstnanců tvrdí, že tráví většinu pracovního času děláním toho, co je opravdu baví. Je hříchem plánovat, co zaměstnance posune nahoru, namísto diskuze o tom, co mu jde, co ho baví a hlavně co ho/jí naplňuje.

12. Neudělíš puntíky

Je hříchem chovat se k zaměstnancům jako k obyvatelům polepšovny nebo jiného nápravného zařízení. Výrazy jako „kázeň" nebo „napomenutí" patří možná do českého zákoníku práce verze 2010, ale v moderní firmě 21. století působí nanejvýš trapně. Z téhož pohledu je i psaní výhružných dopisů nebo udělování černých puntíků stejně archaické. Zrušme systémy vyhrožování, napomínání a trestání. Přenesme zodpovědnost za „správné" chování na lidi.

Text byl publikován na webu www.peoplecomm.cz

Foto: profimedia.cz