Google chce ovládnout knihovny
Pavel Mádr, Kaleidoskop, 23.09.2009
Internetový gigant podle svých slov do dnešního dne naskenoval v rámci projektu Google Books okolo 10 milionů svazků. A chce víc – dobře si totiž uvědomuje, jak velký komerční potenciál leží ladem. Vědí to však i jeho konkurenti z Yahoo! nebo Microsoftu, kteří se bojí, že od Googlu dostanou další tvrdý direkt. Proto se snaží dalšímu rozmachu digitální knihovny učinit přítrž.
Když skenery několika prvních knihoven v USA začaly pro společnost Google digitalizovat uskladněné svazky, psal se rok 2004. Za pět let nabral projekt Google Books velmi slušné tempo. Již nyní si můžete v největší digitální knihovně světa vyhledat okolo 10 milionů svazků (u zhruba jednoho miliónu je k dispozici celý text, u ostatních pouze ukázky). S tím, jak registry Google Books utěšeně bobtnají, ozývá se čím dál víc kritiků. A jak už to tak bývá, i v tomto sporu jsou peníze „až na prvním místě“.
Přelomová dohoda – ale jen v USA
Nejrychlejšími kritiky Google Books byli autoři a nakladatelé ve Spojených státech (reprezentovaní organizacemi Authors Guild a Association of American Publisher), kteří si jako první uvědomili, že jejich pozice může být kolosálním projektem ohrožena. Žaloba pro porušování autorských práv na sebe nenechala dlouho čekat. Přišla už v roce 2005.
V říjnu 2008 se však obě strany dohodly na mimosoudním řešení sporu: internetová firma se zavázala k vyplacení odškodného ve výši 125 milionů dolarů autorům a nakladatelům doposud naskenovaných knih a slíbila jim 63% podíl ze zisku z prodaných svazků a související inzerce.
Asi nejlépe charakterizoval přínosy „mírového řešení“ šéf Authors Guild Roy Blunt (citovaný serverem Lupa.cz), když řekl: „Napsat knihu je těžké a ještě těžší je dostat za ni zaplaceno. Coby čtenář a badatel jsem nadšen tím, že se nyní budu moci zastavit v naší místní knihovně a odsud procházet sbírky nejlepších knihoven světa. Na druhé straně coby autor ocením honorář, který dostanu, pokud někdo mé dílo použije. Přijde mi, že toto řešení je logické.”
K „happy endu“ však bylo po podepsání dohody ještě hodně daleko. Okamžitě se proti ní zformovala koalice z řad amerických i evropských nakladatelů a autorů (mimo zmíněné dvě organizace), několik méně úspěšných konkurentů Googlu a pár samozvaných ochránců světového kulturního dědictví. Aby toho nebyly málo ozvaly se i dvě evropské velmoci – Francie a Německo.
Na americké půdě vše spěje k rozuzlení – Okresní neworský soud má o platnosti dohody rozhodnout už 8. října, nicméně na druhém břehu Atlantiku se vydavatelé i autoři podobnému ujednání tvrdě brání a v nejbližších letech, jak se zdá, i bránit budou.
Všechna esa v rukou jednoho hráče
Pokud pomineme stesky typu, že v důsledku Google Books se ztratí kulturní a jazyková rozmanitost (všichni budou psát v angličtině), dají se výtky kritiků projektu shrnout zhruba do dvou okruhů.
Námitka první: Google si vybuduje výlučnou pozici a dřív nebo později ji začne zneužívat. Na to upozorňují především hlavní konkurenti Googlu jako jsou společnosti Microsoft či Yahoo!, kteří se právem obávají, že internetová jednička získá na knižním trhu nedostižný náskok. Mimochodem obě jmenované společnosti před časem projekt digitální knihovny zavrhly kvůli tomu, že by pro ně představoval příliš velké sousto.
Druhý velký okruh stížností směřuje na porušování autorský práv. Kritici poukazují především na fakt, že Google skenuje díla různých autorů bez jejich souhlasu a ti mohou až zpětně požádat o vyřazení knihy z registru. Správný postup by ale měl být podle mnoha odborníků na autorské právo opačný.
Organizace Open Book Alliance (sdružuje kritiky dohody s Google) navíc upozorňuje na fakt, že autoři se o svá práva mohou přihlásit jen do roku 2011 a pokud to udělají, mohou se kvůli rostoucí síle Google dostat díky vyřazení svého díla z registru do konkurenční nevýhody.
S tím souvisí další problém: Ani zástupci společnosti Google nevyvracejí názor vydavatelů, že je jen velmi těžké poznat, která díla jsou dostupná na pultech knihkupectví. I když se Google zařekl, že se skenování podobných knih vyhne, podle odhadů lze až 10 % digitalizovaných děl stále koupit.
Obrovský potenciál
Google se už několik let snaží tlačit svůj projekt digitální knihovny vpřed přes všechny překážky. Má k tomu pádné důvody. Pokud soud v říjnu posvětí dohodu s vydavateli, otevírá se před ním spousta komerčních možností. Do budoucna by se tak mohl stát největším prodejcem knih na světě, přičemž na tuto službu by mohl navázat velké množství kontextové reklamy podobné té ze služby Gmail. A to není vše, znalosti obsažené v knihách bude moci využít také pro zlepšení svého klíčového produktu: vyhledávání.
Když už jsme u něj, Google Books má umožnit vyhledávání knih nejen podle autora nebo názvu (jak je běžné v online katalozích dnešních knihoven), ale dočkáme se i fulltextového hledání v obsahu knih, což jistě potěší řadu akademických pracovníků i běžných uživatelů – a přes příjmy z reklamy či dalších služeb i samotný Google.
Pokud dostane projekt Googlu u americké justice zelenou, má potenciál změnit mapu současného světa knihoven a knižního byznysu jako takového. Jestli autoři a nakladatelé vyjdou z této proměny jako vítězové nebo poražení závisí na tom, do jaké míry se dokážou vyvarovat chyb, jaké předvedli v minulých letech například muzikanti a hudební společnosti.
Foto: Profimedia.cz
