Když prodeje váznou...
Lada Kičmerová, Kaleidoskop, 21.04.2010
Na začátku byly pohlednice k Velikonocům a Vánocům malované pusou nebo nohama. Pak se ve schránkách začaly objevovat nevyžádané kreditní karty. A jak jsme na tom dnes? Dnes se nám operátor nezdráhá vecpat „měsíc internetu zdarma“ a na jeho konci začít službu účtovat. Bez podpisu, bez vyžádání. Agresivní prodejní metody jsou na vzestupu a lépe už asi nikdy nebude.
Také si ještě pamatujete na nevyžádané tematické pohlednice k Velikonocům s tímhle textem: "Tyto pohlednice malovali lidé s postižením svými ústy nebo nohou. Mají hodnotu XY korun. Peníze můžete poslat…" Objevná marketingová metoda, která v adresátech vzbudila pocit, že by za „zboží“ měli zaplatit, i když si ho vůbec neobjednali a nestáli o něj, byla pomyslnou první vlaštovkou.
Pak přišly do módy různé slevové či kreditní karty a revolvingové úvěry na cokoli… Že jste žádnou půjčku nechtěli? Váš problém! Metody agresivního prodeje přežily i pozdější rozhodnutí, že za nevyžádané zboží zaslané domů není možno vyžadovat úplatu. Jen se převlékly do nového kabátu. Taktika „nacpat až do krku“ ale zůstala stejná. Jejich služeb navíc stále častěji využívají také velké a známé společnosti. „Vstřícné marketingové akce,“ kdy dostanete zboží nebo službu „k otestování“ domů, a prodejce spoléhá, že už se vám ji nebude chtít vracet, jsou jen slabým odvarem. Mnohem horší jsou případy, kdy dostanete službu, kterou jste nežádali, a pokud sami nevyvinete úsilí, abyste ji odmítli, musíte platit.
Tak my to tedy rušíme!
To je případ prodejní strategie jednoho mobilního operátora, který před pár týdny mnoha svým zákazníkům „nabídl“ internet do mobilu. Mezi vyvolenými jsem byla i já.
Uprostřed pracovního dne mi zavolalo call centrum onoho operátora, že prý mi chtějí nabídnout měsíc připojení na mobilu zdarma a že mi pošlou „aktivační sms.“ Odpověděla jsem, že službu nevyužívám a že jsem si ji dokonce na mobilu zakázala, abych pak na faktuře nebyla překvapená položkami za připojení, pod kterými se skrývá špatné zmáčknutí tlačítka. Ale ať mi pošlou, co chtějí, že to stejně používat nebudu.
O pár týdnů později jsem ale obdržela SMS: „Vazeny zakazniku, skoncila vam platnost akcni nabidky internet v mobilu. Od teto chvile prechazite na placenou verzi.“ Zpráva mě samozřejmě překvapila, protože jsem o internet nestála a nikdo se mě nezeptal, jestli za něj platit chci. „Snad se jedná jen o nějakou hromadnou informaci, která se týká jen těch, co si službu objednali,“ napadlo mě. O den později ale zabzučela další SMS: „Vazeny zákazníku, aktivovali jsme vam sluzbu internet v mobilu. PRIJEMNE SURFOVANI.“ V tu chvíli jsem pochopila, že jde do tuhého. „Vždyť to snad ani není možné,“ zaskřípala jsem zuby.
Okamžitě vytáčím linku operátora, bojuji se záznamníkem, mačkám tlačítka a… Konečně! Čekám na připojení… Po roztrpčeném popisu událostí se z druhého konce drátu dozvídám tvrdou realitu: Již druhým dnem je mi skutečně účtován internet v mobilu. Bez jediné omluvy na mě operátorka zavrčí, že mi to tedy ruší a nic platit nemusím.
Nechcete, protestujte!
To jsme opravdu dospěli do stádia, kdy nám je něco bez našeho souhlasu prodáno a sami proti tomu musíme protestovat? Asi ano! Když si ale vzpomenu na svou babičku, která si SMS zprávy nikdy nečte, začíná mi z toho běhat mráz po zádech. A co když byste podobnou šaškárnu odmítli zaplatit? V tu chvíli vám hrozí zařazení do registru dlužníků a nezbývá než doufat v úspěšnou reklamaci.
Agresivní marketing zkrátka dostal zelenou. A nejen proto, že se velké firmy stále častěji přiklánějí k prodeji svých produktů a služeb přes třetí strany, které jsou odměňovány jen a pouze podle objemu prodeje. Díky krizi zesílil i tlak na výsledky. Často bohužel na úkor kvality.
V neděli na mě zazvonil pán s aktovkou. Že prý nese skvělý rychlý internet za mimořádné ceny… Už teď se hrozím, kolik mě bude stát první faktura. Otevřela jsem mu totiž domovní dveře.
Foto: profimedia.cz
