Kimovi králičí mastodonti
Martin Vlnas, Kaleidoskop, 19.09.2009
Karl Szmolinsky, východoněmecký penzista a vášnivý chovatel z městečka Eberswalde nedaleko Berlína, ví o králičích potřebách první poslední. A tak se není co divit, že jeho ušáci dorůstají opravdu olbřímích rozměrů. Robert – chlupatý král králů, s nímž chovatel vyhrál soutěž o největšího králíka Německa, vážil úctyhodných deset a půl kilogramu a vzrůstem předčil nejednoho psího mazlíčka.
Když si spokojený penzista odnášel v únoru roku 2007 roku pohár pro vítěze, on ani jeho chráněnec netušili, kam až se zpráva o mistrových pěstitelských kvalitách donese. Teorie chaosu zafungovala na sto procent. Obrázky zubatého monstra se rozletěly i do těch nejzapadlejších končin světa.
Tajemný host
Netrvalo dlouho a před Szmolinskeho chovnou stanicí zastavila černá opancéřovaná limuzína, z níž vystoupil pečlivě ustrojený muž s ostrými asijskými rysy. O králičí mastodonty projevili zájem špičky severokorejského komunistického režimu, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, obzvláště těch bohatých na proteiny a tuky. Podle údajů Amnesty International činí denní příděl potravin z veřejné distribuční sítě, na níž je závislých 70 procent populace, naprosto nedostatečných 300 gramů na osobu na den. Jakékoliv maso je samozřejmě obrovskou vzácností. Jedinou šancí pro městské rodiny tak bývá nebezpečný a předražený černý trh. A právě to by měli obří králíci změnit.
Nabídka, která se neodmítá
Severokorejský diplomat Szmolinskeho požádal, zda by byl ochoten prodat totalitní diktatuře několik svých zubatých monster, jež by se staly základem nové chovné stanice. Pro Karla Szmolinskeho to byla nabídka, která se neodmítá. „Z každého králíka je možné získat až sedm kilogramů kvalitního masa, které pomohou nasytit hladovějící národ,“ pochlubil se pyšný chovatel novinářům přijíždějícím k farmě z celého světa.
Szmolinsky, jemuž mimo chovatelských kvalit nechybí ani ty lidské, se rozhodl vyslancům hladovějící země výrazně slevit. „Zatímco obyčejným zákazníkům prodávám králíky za 200 až 250 euro, pro Severokorejce budou k mání jen za 80 euro,“ přiznal Szmolinsky. „Doposud jsme se dohodli na prodeji 12 králíků – osmi samiček a čtyř samců. Navíc se do Severní Koreje chystám osobně, abych tamním chovatelům pomohl s výstavbou stanice. Pokud půjde vše podle plánu a zvířata budou řádně krmena, mohlo by do roka přijít na svět až 60 potomků,“ informoval novináře německý optimista. Pro chovatele bude výlet do Pchjongjangu vůbec první cestou do zahraniční v životě.
Co bude dnes k večeři?
Králíky přitom Kim Čong-ilův režim podporuje teprve krátce. Ke změně „chovatelské politiky“ ho přiměla až nedávno publikovaná vědecká zpráva. Severokorejský výzkumný tým v jejím závěru konstatuje, že právě ušáci jsou „nejekonomičtějšími chovnými zvířaty nenáročnými na stravu zato velmi výživnými.“
Mimo Korejců projevili zájem také chovatelé z Číny. „Produkci zvyšovat nehodlám, vykrmení takového desetikilového králíka je drahé a časově náročně,“ odmítl rezolutně další spolupráci Karl.
Otázkou zůstává, kde sežene Kim obrovské množství krmiva, které mastodonti denně spucují, stejně jako jestli se králíci skutečně dostanou mezi podvyživený lid, nebo skončí na talířích místních pohlavárů. Jedno je jisté, Kim má nejraději humry.
