Claimer

Krysí závodníci

Termín „krysí závodění“ vznikl tak, že si někdo všiml podobnosti života moderního městského člověka a krysy běhající (prakticky non-stop) dokola na kolotoči.

Krysí závodníci

Náš současný systém stojí na principu trvalého růstu výroby a logicky také spotřeby. Kdo má víc nebo kdo je výš (ve společenské, podnikové či jiné hierarchii), je zpravidla ten úspěšnější a obdivovanější. Potřeba úspěchu a obdivu je zakódována do nejistého lidského ega, které potřebuje ujišťovat, soutěžit, vyhrávat a získávat obdiv. A tak se snažíme vyškrábat se na vyšší a vysoké posty a také vydělat hodně peněz.

Za ty si pak kupujeme věci, které v podstatě nepotřebujeme, abychom předehnali lidi, které většinou nemusíme. A zpravidla platí staré moudro, že s jídlem roste chuť, a tak čím víc vyděláme, tím víc utratíme. Najednou máme pocit, že potřebujeme věci, o kterých jsme včera ještě ani nevěděli. Kdo potřeboval ještě nedávno GPS-ku? Dnes? Vydejte se někam autem bez navigace! Katastrofa. Cože, vy nemáte navigaci!? Nebo balená voda. Kdo o ní v roce 1989 slyšel? Dnes? Cože, vy pijete vodu z kohoutku? No to snad nemyslíte vážně? Vždyť je to nebezpečné!

Jako ta krysa

Čím víc věcí potřebujeme, tím víc peněz musíme vydělat. Čím víc peněz musíme vydělat, tím více času trávíme prací. Čím více jsme v práci, tím méně času máme na lidi a aktivity, které nás skutečně naplňují a baví. A tak je to neustále dokola. Kolotoč: nákupy - peníze - práce - další nákupy - víc peněz - víc práce - míň radosti. A jedem, jako ta krysa... Odtud tedy termín „krysí závodění".

Tady je celý systém (viz úvodní obrázek) v deseti bodech:

  • Potřebuji věci, které jsem včera nepotřeboval.
  • Na to musím vydělat (získat peníze).
  • Protože nevydělám dost, půjčím si.
  • Tím se moje potřeba peněz ještě zvýší.
  • Musím víc pracovat (dělat i věci, které mě nebaví).
  • Kromě toho mám strach, abych nepřišel o práci (za co bych nakupoval?).
  • Protože jsem pořád v práci, nemám čas a sílu na blízké lidi a koníčky.
  • Ale mám peníze, můžu nakupovat (cítím se šťastný, jenomže vždy pouze na chvíli).
  • Než si někdo koupí něco lepšího, nebo než mi reklama vysvětlí, že potřebuji další věc.
  • Ale ta stojí další peníze, musím tedy pracovat.

Pokud to člověk neprokoukne, život se mu může smrsknout do několika malých úspěchů (kvůli kterým žije a ke kterým se upíná) a spousty lopoty a strastí mezi tím. Život pak může vypadat jako to, co popisuje tento obrázek:

Valná většina z nás krysí závod nevědomky běží. Je součástí lidské přirozenosti považovat časté jevy za normální. Divíme se jim zpravidla až s odstupem generací. Myslím si, že naši předci by se nám divili, stejně jako se nám diví mnohé dnešní přírodní národy. Podobně tak se budou držet za hlavu generace, které přijdou po nás.

Pokud si chcete lépe osahat, jak moc jste se nechali chytit krysím závoděním, zde je šest otázek, které mohou být jakýmsi indikátorem, jak moc jste se chytli:

  • Kolik procent toho, čím trávíte běžný pracovní den, vás baví? Pokud je to dlouhodobě méně než 70 %, s velkou pravděpodobností je to proto, že závodíte.

  • Kolik Kč měsíčně jste před pěti lety považovali za dobrý plat a kolik je to dnes? Pokud dnes pro sebe potřebujete víc, opět je to indikátor, že závodíte.

  • Potřebujete pro sebe věci, které jste před dvěma lety nepotřebovali (výjimkou je změněná role - pokud jste rodič, pravděpodobně potřebujete věci, o kterých jste dřív netušil, že existují)? Ano = body do závodu.

  • Trávíte většinu času s lidmi, které máte nejraději? Ne = body do závodu.

  • Zkazí vám náladu, když se dozvíte, že kolega bere za stejnou práci víc? Ano = body do závodu.

  • Snažíte se to daleko dotáhnout? Ano = body do závodu.

Tak co? Chytili jste se? Běžíte?

Chce to dost odvahy a také pokory připustit si, že jsem se nechal chytit. Pokud se mi podařilo podstatu krysaření vysvětlit, možná si říkáte, jaká je alternativa. Jednouchá odpověď, těžká realizace. V pár slovech: Nezávodit. Nepoměřovat se. Přestat chtít to daleko dotáhnout. Místo toho dělat, co vás naplňuje a baví s lidmi, kteří vám sedí.

Příběh věcí (viz. video) mi přijde jako možná nejpovedenější dílko, které vysvětluje podstatu krysího závodění.

##video##

Zdroj: http://storyofstuff.com/

Text byl publikován na blogu peoplecomm.cz.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Tomáš Hajzler

Absolvoval studium několika zahraničních vysokých škol a působil deset let na manažerských postech ve firmách Douwe Egberts, Vitana a GE Capital. Kromě toho založil tři vlastní firmy - cestovní kancelář, šnečí farmu a síť obchodů s africkým uměním. Na radu lékaře před časem zmírnil své pracovní te ...více

Absolvoval studium několika zahraničních vysokých škol a působil deset let na manažerských postech ve firmách Douwe Egberts, Vitana a GE Capital. Kromě toho založil tři vlastní firmy - cestovní kancelář, šnečí farmu a síť obchodů s africkým uměním. Na radu lékaře před časem zmírnil své pracovní tempo a začal se věnovat psaní bloggu PeopleComm. Zabývá se vztahem lidí ke svému zaměstnání a snaží se šířit principy svobody v práci. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 12 z 12 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Jednoactovky: OSA dál kyne, Hollywood našel svého řezníka a k nám míří hropůjčovna

Tušíte, jak se lidé budou bavit za dvacet let? Pokud ano, čekají na vás peníze a kancelář.

Afriko, kuř! Hon na africké kuřáky

Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy a Afrika se zdá být vhodným kandidátem.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. N...

Pavel Krčma: Největší fáma? Počítačové viry vyvíjejí antivirové firmy

Rozhovor s Pavlem Krčmou, šéfem vývojářů světově úspěšného antiviru AVG, jsme přerušili ve chvíli, kdy byla řeč o spamu. Věřili byste, že lidé často opravdu kupují „zboží“, které hromadná reklama nabízí? Největší hrozbu pro úspory většinou zkrátka př...

Rok Kickstarteru: Dvě miliardy korun pro 12 tisíc vynálezů a uměleckých děl

Už víc než milion Američanů na webu Kickstarter investuje peníze do zajímavých nápadů, které by jinak měly problém. Dočká se Česko podobné služby?

Ron Paul a virální marketing: Lze vyhrát prezidentské volby s kampaní vedenou zdola?

Zastánci „malého státu“ se radují. Americký prezidentský kandidát Ron Paul slaví úspěchy díky marketingové strategii postavené na nových médiích a aktivních podporovatelích. I tato marketingová strategie má však své limity. Dosáhnul na ně Ron Paul? D...

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však...

Pavel Krčma: V čem tkví úspěch českých antivirů? Máme tendenci se ve všem šťourat

Kudy se dostane virus do vašeho počítače? Kde fungují burzy s přístupovými údaji k bankovním účtům a platebkám? Na tyto i další další otázky o internetovém zločinu odpoví odborník na boj s ním: Pavel Krčma, šéf laboratoří antivirového software AVG, k...

George Loewenstein: Ženy a orgasmus? Chybí mi dobrovolnice

Americký ekonom a psycholog George Loewenstein má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experim...

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Pavel L: Výborně, po dlouhé době někdo, kdo svoje poznání dostal až na takovou úroveň a nepapouškuje jen mant... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Antonín Suchan: Pane Dvořáku, ozývám se, i když jste mě neoslovil, obávám se, že se přímé odpovědi nedočkáte, proto... více
Dohoda pro kočku

Petr Nowak: Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Antonín Suchan: Říkám to na rovinu, lepší je chirurgický řez, pak je možnost uzdravení, než dlouhodobé hnití, zakonč... více
Anketa: Jak dál v eurozóně? Půjde někdo letos z kola ven?

Antonín Suchan: Hezký článek, já bych ho jen doplnil, že by bylo dobré použít stejnou metodu jako ti Anymous: Domluv... více
Patrik Nacher: Jak se do toho začne plést stát, žádná banka nevyjde klientům vstříc

Filip Mezera: V 19. století bylo překročení hranic mezi třídami ještě těžší. Královna Viktorie zřejmě nikdy nevidě... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Petr Malý: Taková značka Apple je docela slušná bariéra vstupu na trh ne? První značka (v hlavách spotřebitelů)... více
Poučení z iPadu

Zbysek Malik: !! " Poučení z iPadu je následující: zatím je předražený, počkejte s nákupem. " !! Vidím to stejn... více
Poučení z iPadu

Ferdinand Mácha: Ano, já jsem taky mluvil o bezpečnosti při kutání. Možná znáte lépe nějaká přesná čísla o koncentrac... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Jan Daniel: To vše se snadno řekne, ale hůře udělá. Schopnost účtovat si vysoké marže není něco trvalého. Vysoké... více
Poučení z iPadu