Piráti na síti
Lada Kičmerová, Kaleidoskop, 22.07.2009
„Nemyslíme si, že krást je normální. Kopírování souborů přes Internet není krádež. Nikomu ten soubor přece nebude chybět. Autor teoreticky přijde o zisk, ale je třeba brát v úvahu, že většina lidí, kteří stahují filmy a hudbu z Internetu, by si je stejně nekoupila,“ řekl v on-line rozhovoru na lidovky.cz předseda České pirátské strany Kamil Horký.
Téma stahování uměleckých děl z internetu už se dostalo do popředí zájmu i u nás a argumenty pro i proti létají z obou stran. Někdo přirovnává stažení filmu ke krádeži Ferrari, jiný tvrdí, že autorský zákon i organizace typu OSA jsou nefunkční a potřebují radikální změnu. Boj proti softwarovým patentům se přenesl na trička, ale i do evropského parlamentu.
Proč fandím pirátské zátoce
Z čeho vůbec plyne popularita serverů typu The Pirate Bay? Tvrdím, že nejde jenom o to, napakovat se filmy a hudbou zadarmo. Stahování je výsledkem poptávky, která nenalezla na trhu adekvátní nabídku.
Dávno jsem přestala chápat koncept televize. Muset se dívat na to, co zrovna těch pár kanálů nabízí nebo sledovat čas, abych neprošvihla to, co zrovna vidět chci? Kdo si dnes může dovolit přizpůsobovat svůj harmonogram televizi? Kdo se chce na film dívat dvakrát tak dlouho, protože každých patnáct minut naskočí reklamy? Občas prolistuji televizní program a kroutím hlavou: možná tak jeden večer v týdnu bych si z nabídky vybrala. Ostatní jsem už viděla, o podivných show a německých a českých seriálech ani nemluvím.
Potom je tu kino a půjčovny. Kinu fandím nejvíc, velké plátno, dobrý zvuk, nové filmy. Ale ani v multiplexech si často nevyberu ve chvíli, kdy v pěti sálech z deseti hrají Harryho Pottera. Půjčovny jsou těžkopádné a první vlaštovkou jsou tak možnosti podívat se za poplatek na vybraný film, aniž byste museli opouštět pohodlí domova. Jenže to zase neumožňuje se k filmu vracet, podívat se třeba na nějakou scénu znovu. Díky bohu již s DVD alespoň padla tragédie českých dabingů – překládání filmů, seriálů a vůbec všeho je hrůza, která má za následek mizernou znalost jazyků českých dětí a ztrátu spousty dobrých vtipů.
Odpovědí tak jsou severy, které umožňují přístup k filmům, které se u nás nedávají, seriálům, které jsou u nás o dvě série pozadu, soundtrackům, které na CD v Česku vůbec nevyšly. Chci mít možnost podívat se na to, na co mám zrovna chuť, když na to mám čas, v originále, dobré kvalitě a ze svého gauče.
Za dobrou službu zaplatím
To ale neznamená, že by se nemohlo jednat o zpoplatněnou službu. Z průzkumů vyplývá, že lidé mají na kulturu vyhrazený poměrně stabilní rozpočet. Nevidím důvod, proč by tento rozpočet nemohl být směřován společnostem, které mi umožní stahování kvalitních kopií uměleckých děl například za měsíční paušál. Měla bych nabídku odpovídající pirátské zátoce, mohla si pro své soukromé účely stahovat podle libosti a platila pevnou měsíční částku.
Tyto peníze by pak směřovaly jednotlivým společnostem podle toho, jakou váhu by měla v celkovém stahování jejich díla. Podle mého bleskového průzkumu považuje většina filmových fanoušků odpovídající cenu za jeden takto získaný film padesát až sto korun, což je ostatně více, než dnes stojí některá „DVD v časopise.“
Takže doufám, že pirátské iniciativy rozhýbou trh a vyvolají adekvátní odezvu, jinak se bude jednat pouze o další šplouchnutí v rozbouřených vodách.
