Prezidentský dotazník č. 10: Vladimír Dlouhý

Kromě výš zmíněného by se v životopisu Vladimíra Dlouhého našla celá řada dalších zajímavých bodů a úseček. Patřil například k zakladatelům Prognostického ústavu, líhně budoucí politické elity. Od roku 1977 do roku 1989 sahá úsečka, která jistě jeho kandidátskému týmu přidělala nejednu vrásku – členství v komunistické straně.

Po odchodu z politiky v roce 1997 pracoval jako nadnárodní investiční banky Goldman Sachs. Je členem NERVu, tzv. Pačesovy komise a mnoha mezinárodních ekonomických organizací. 

Předchozí prezidentské dotazníky: 

• č. 1 Karel Schwarzenberg
• č. 2 Ladislav Jakl
• č. 3 Přemysl Sobotka
• č. 4 Táňa Fischerová
• č. 5 Jana Bobošíková
• č. 6 Miloš Zeman
• č. 7 Klára Samková
• č. 8 Tomio Okamura
• č. 9 Vladimír Franz

Podpořil byste zákon o vyrovnaném státním rozpočtu?

Pokud by se mělo jednat o zákon, který nařizuje, aby státní rozpočet byl vždy vyrovnaný, pak jsem proti. Myslím, že malá otevřená ekonomika, jako je naše, si nemá na sebe sama ušít tak těsnou svěrací kazajku. Něco jiného je však zákon kodifikující povinnost k vyšší fiskální odpovědnosti, například cestou fiskálního pravidla umožňujícího sice v jistém období rozumné deficity, ale současně zabraňujícího deficitům (a následně dluhu) v nebezpečné výši. Takový zákon bych podpořil.

Jaký je váš názor na církevní restituce?

Podporuji je, avšak s několika vážnými připomínkami. Za prvé, nesmí dojít k prolomení restitučních hranic a Benešových dekretů. Za druhé, církevní restituce se nesmí stát příležitostí ke zbohatnutí různým překupníkům a vykukům, kteří se na nich obohatí tak, že jak stát, tak církve na tom prodělají. Za třetí, církev by měla jasně ukázat, že se znovu nabytým majetkem bude umět hospodařit – to není tak samozřejmé, církev již více jak 60. let u nás s tak velkým objemem majetku nenakládala. A konečně, v dnešní ekonomicky obtížné době by bylo od církve krásné gesto, pokud by prohlásila, že je připravena odložit vyplácení finančních restitucí například o několik let, samozřejmě, při ostatních podmínkách dnešní dohody nezměněných.

Jste pro zavedení školného na vysokých školách?

Ano, jsem, ale opět s podmínkami. Především: školné nesmí omezit přístup ke vzdělání talentovaným studentů, z rodin s nižšími příjmy. Dále – studenti musí mít přístup k půjčce na uhrazení školného, kterou budou moci splácet po velkou část svého aktivního pracovního života při realistických splátkách, tedy takových, které jim významně neomezí plnohodnotný život v dospělosti. Za třetí, školné nesmí být zdrojem nadstandardních zisků pro finanční instituce v dlouhém období. V neposlední řadě bude také dobré, když stát studentům bude umět prokázat, že vybrané školné se nerozplyne kdesi ve státním rozpočtu, ale v krátké době se odrazí ve zlepšení studijních podmínek.

Měly by mít děti možnost spořit v rámci povinných sociálních odvodů na důchod svých rodičů?

Ano, byl by to výraz větší odpovědnosti a pochopení, že do budoucna (a při očekávaných demografických trendech) stát již nebude schopen poskytovat důchody v takové výši, jak jsou dnešní generace zvyklé.

Jste pro zavedení majetkové odpovědnosti úředníků?

Ne. Úředníka pak skoro nikdo nebude chtít dělat a ti, kteří jimi přece jen budou, ze strachu nic nerozhodnou.

Jste pro zákonné omezení horní hranice RPSN u půjček? Pokud ano, v jaké výši?

Nejsem. Jsem spíše pro finanční vzdělávání mladé generace již na základní škole.

Jste pro zavedení účelovosti u stavebního spoření?

Ze stavebního spoření jsem obecně nervózní, zdá se mi, že se hodně vzdálilo původnímu záměru.

Jste pro legalizaci a zdanění prostituce?

Nemám o tom dost informací (nesmějte se, je to vážná otázka), ale intuitivně jsem pro. Prostituci se nikdy nepodařilo a nepodaří vymýtit. Legalizace, zdravotní prohlídky a zdanění mi připadá smysluplné.

Je vám bližší Václav Klaus, nebo Václav Havel?

Tuto otázku kladou všichni, do omrzení. Odpovídám, že nelze srovnávat hrušky s jablky, případně že každý má/měl kladné i záporné stránky. V každém případě však Česká republika měla štěstí na první dva prezidenty: šlo/jde o silné politické osobnosti.

Kdo byl podle vás nejlepším polistopadovým premiérem?

Václav Klaus v letech 1992–1995.

Kdo má u vás doma pod palcem rodinné finance? Víte, kolik za měsíc průměrně utratíte?

Manželka. Na čistě osobní spotřebu – kromě dovolených – utrácíme jako standardní, dobře zabezpečená česká rodina. Než jsem zahájil kandidaturu, měl jsem však velké náklady na provoz kanceláře.

Jak si spoříte na stáří?

Nespořím, investuji.

Vstoupíte do druhého pilíře penzijního systému?

Vážně o tom uvažuji.

Kolik maximálně plánujete utratit za předvolební kampaň a z čeho náklady pokryjete?

Určitě mnohem, mnohem méně, než je zákonný limit. Částečně na kampaň připívám sám, z větší části je financována ze sponzorských příspěvků.

Čtete Peníze.cz nebo Finmag?

Občas, obzvláště v poslední době, kdy tam opakujete jeden mně nepříznivý článek -:)