Claimer

Sociální kapitál sítí

Facebook je megaúspěch. Od svého zrození neustále prudce roste a letos v létě dosáhl na 300 milionů aktivních uživatelů. Chybí mu jediné: peníze. Za rok budete na Facebooku nakupovat, za pár let třeba psát domácí úkoly a dívat se na online televizi.

Sociální kapitál sítí

I to by se teď mělo změnit. V tiskové zprávě ze začátku školního roku, která obletěla svět, uvádí zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, volně přeloženo: „V tomhle kvartálu máme vůbec poprvé pozitivní cash flow, což nám umožňuje zůstat nezávislí.“ Není to tak úplně pravda. Na růst dosáhl Facebook spíš díky nedávným úsporám, než nějak zásadně rostoucím příjmům. Co je ale zarážející, je prostinký fakt: armáda tří set milionů uživatelů nedokáže vytvořit zisk? Překvapuje o to víc, že Facebook disponuje vůbec nejsledovanějším prostorem na webu, „zdí“, kam píšou novinky vaši online přátelé.

Hledá se obchodní model

Klíčový je obchodní model, tedy způsob, jakým chce největší sociální síť vykouzlit z uživatelů peníze. Facebook dosud sázel, pěkně postaru, na inzerci: hlavním zdrojem příjmů měly být bannery. Stejně ostatně postupoval i největší dosavadní konkurent, sociální síť MySpace.

Inzertní řešení je ale zjevně zastaralé. V době, kdy vydavatelé internetových médií uvažují o nahrazení inzerce zpoplatněným obsahem (a k uskutečnění chybí pouze odvaha být první, kdo to zkusí naplno), se Facebook stále drží původní cesty, a je to špatně. Existuje mnoho důvodů proč na ni nespoléhat: třeba bannerová slepota, tedy stav, kdy mozek uživatele webu automaticky ignoruje blikajících oblasti s reklamou. Nebo slabá navázanost Facebooku na komerční aktivity. Nebo změny v marketingovém chování firem. Výsledkem tohoto komplexu je každopádně nedobrý poměr peněz z inzerce k počtu uživatelů. Se ziskem 2,57 USD za uživatele za rok patří Facebook k suverénně nejhorším sociálním sítím. Pro srovnání: MySpace má ve stejné kolonce údaj 6,50 USD, japonská síťka Dena s třinácti miliony uživatelů 29,37 USD.

O budoucnost webu

Existuje přitom několik variant, kam by se mohl Facebook posunout. K dispozici jsou vyzkoušené obchodní modely i úplně nová řešení. A nejde jen o budoucnost této sociální sítě. Odpověď na otázku, jaký model si Facebook vybere, totiž hodně prozradí o současném a budoucím webu. Největší sociální síť dnes představuje samostatné odvětví, ve kterém stamiliony uživatelů doplňují statisíce vývojářů. Na „facebookonomiku“ se orientuje stále více firem i webových aplikací. Bude tenhle trend pokračovat?

Nový obchodní model by měl tuto komunitu posílit. Jinými slovy, ještě více síť otevřít.

První otevření Facebooku proběhlo v roce 2007. Jako vůbec první sociální síť nabídl vývojářům možnost vytvářet pro rozsáhlou komunitu uživatelů vlastní aplikace. V současné době jich existuje téměř šedesát tisíc a jejich celková hodnota se pohybuje těsně pod 300 miliony USD. Možnosti programátorů ale donedávna byly velmi omezené, nezahrnovaly o moc víc než nechvalně známé kvízy.

To se rychle mění. V prosinci 2008 přibyl Facebook Connect umožňující propojit komunitu s libovolným webem (zalidnit web uživateli sítě). Tímto krokem se z jednoúčelové platformy stal univerzální nástroj. Letos v říjnu pak přibyla podpora funkcí pro online platby, další rozšíření nástroje.

Líný avatar, holé neštěstí

Zjednodušeně řečeno: z Facebooku se pravděpodobně stává moloch ve stylu Googlu. Zapomeňte na to, že jde o sociální síť. Za rok budete na Facebooku nakupovat, za pár let třeba psát domácí úkoly a dívat se na online televizi. Poměrně rychle může tato síť nahradit Google na pozici jedničky mezi vyhledávači, protože i vyhledávání se částečně mění na komunitně orientovanou službu. To všechno se přitom nebude odehrávat na jediné webové stránce, ale po celém internetu. Facebook poskytne pouze podhoubí pro nejrůznější webové služby, které dokáží využít propojení mezi přáteli.

Inspirace, kudy se vydat, má Zuckerberg dost a dost. Stačí se podívat do světa Second Life. Tento fascinující projekt, kde se „socializujete, spojíte a spolutvytváříte“ předběhl dobu jak nápadem, tak technologicky. Dnes se Second Life rapidně vylidňuje. Firmy, které se rozhodly zabydlet Second Life svými pobočkami, mu přezdívají „marketingový Vietnam“. Přesto má čím inspirovat.

Když jsem do tohoto světa nakrátko nahlédl i já, zaujala mě uživatelka, kterou pobyt v tomto světě zajišťuje i v reálném životě: chodila na všechny virtuální svatby v „druhém světě“ a natáčela je. Videa pak prodávala za virtuální peníze virtuálním postavičkám (avatarům). Zajímavé je, že vydělané pseudopeníze v bance vyměnila za skutečné libry. Které zase často investovala do pěkných oblečků v Second Life.

Podobným směrem by se měl pustit i Facebook. Měl by se pokusit vdechnout vaší identitě život. Místo aby váš avatar celý den nečinně ležel, jen občas pronesl nějaký chytrý výrok nebo upozornil na zajímavé video, měl by se naučit spoustu dalších věcí: nakupovat, hrát online hry, chatovat s přáteli nebo komentovat diskuze na libovolném webu, naučit se všechna vaše přihlašovací jména a hesla a koneckonců cokoli, co se jej rozhodnete naučit …

Taky vás tahle představa děsí?

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Jan Boček

Autor je publicista na volné noze a blogger k tomu. Nejraději píše o social media, autorském právu, světě indie her a rebeliích ve veřejném prostoru. Tvoří nejčastěji v brněnských kavárnách. Publikoval v týdeníku Respekt a pravidelně přispívá do médií zaměřených na IT: časopis Computer a web Živě ...více

Autor je publicista na volné noze a blogger k tomu. Nejraději píše o social media, autorském právu, světě indie her a rebeliích ve veřejném prostoru. Tvoří nejčastěji v brněnských kavárnách. Publikoval v týdeníku Respekt a pravidelně přispívá do médií zaměřených na IT: časopis Computer a web Živě. Na webu ho potkáte jako @chlebovo. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 12 z 12 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Brát neplatičům alimentů řidičáky? Slovenská zkušenost: tohle na dlužníky neplatí

Tři roky po zavedení „chytré reformy“ je na Slovensku více dlužníků i vězňů. A taky díra do právního systému. Bonus: vygenerujte si na konci článku vlastní reformu!

Mobilní aplikace Obchodní rejstřík v novém

Před rokem spatřily světlo světa naše první mobilní aplikace: čtečky webů Peníze.cz a Finmag. Za pár měsíců poté jsme spustili úspěšnou aplikaci Obchodní rejstřík. A od té doby jsme udělali pořádný krok vpřed.

Jak se vyhnout olympijským pokutám? Vyměňte „Londýn 2012“ za „Londinium 0x7DC“

Mysleli jste si, že byla protipirátská smlouva ACTA příliš přísná? Ve stínu drsných opatření chránících značku londýnských her šlo jen o zdvořilostní cedulku „Uklízejte prosím po svých pejscích.“

Spolu a (ne)chutně

Společné vládě sociálních demokratů s komunisty se dřív či později nevyhneme.

Politika a média II: Strategie pro dobu krize. Jak čelit banalitě

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamen...

Politika a média I: Uspokojit mediální poptávku

Navenek zůstalo všechno stejné. Politici soutěží o moc se svými programy a média podrobují jejich vládnutí kritické analýze a oponentuře... Polský novinář a analytik médií Piotr Legutko tvrdí, že pod povrchem je to dávno jinak. Politika se odehrává v...

Paranoidní pondělí: Čtyři konspirační teorie nejen pro příští týden

Německo už má natištěné nové marky. A není všechno zlato, co se třpytí. Některé domnělé konspirace možná vůbec nejsou domnělé!

Vadim Horiszny: Každý byznysmen nepotřebuje vlastní tryskáč

Kdo jsou lidé, co si létají po světě tryskáčem? Chcete si taky zalétat, ale úplně na to nemáte? Nebo byste letoun nevytížili, aby se nákup vyplatil? Pak se zajímejte o podílové vlastnictví letadel. A začněte rozhovorem s Vadimem Horiszným, viceprezid...

Facebook koupil Instagram! Klíč k určování toxických informací

Chcete podnikat nebo investovat a nepřijít při tom hloupě o úspory? Pak je občas lepší dvacku utratit za klapky na oči než za noviny.

I bůh kouří

Zatímco Philip Morris varuje před závažnými zdravotními následky kouření, omlouvá se za svou studii o jeho ekonomické výhodnosti a 174 států světa ratifikovalo Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, v našem parlamentu panuje humorná nálada.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Tomáš Kocourek: Na téma zlata a jeho budoucího vývoje je na investičním webu zajímavý článek: http://www.investicniw... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Aleš Müller: V podnikatelské sféře by "neplatíš fakturu => přijdeš o řidíčák", bylo asi dost účinný způsob vymáhá... více
Brát neplatičům alimentů řidičáky? Slovenská zkušenost: tohle na dlužníky neplatí

Michal Jeřábek: Jinak samozřejmě, že centrální banka sabilizovala nezaměstnanost, protože nenechá banky zkrachovat. ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Otakar Hokynář: Díky za pečlivě podloženou reakci. Moc pěkné a podstatně lepší než původní článek. V podstatě jste... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Petr Salomoun: jen jestli u Vas neni stejny 'confirmation bias' jako u tech zastancu zlata proti kterym se profiluj... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Otakar Hokynář: Podobným způsobem jsem se rozčiloval, když pan Palata psal o protestech lékařů- a nebylo to vůbec te... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Michal Jeřábek: Nejsem sice odborník na slovo vzaté (však počkejme na pana Altmana), ale: Když centrální banka ní... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Miroslav Hnilička: Nejsem od fochu, tedy jen tak laicky: oné deflace bych se tak moc neděsil. Jsou-li k ní důvody, ať ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jaroslav A. Polák: Jako životní zkušenost a experiment to je určitě super, ale jako řešení pro společnost samozřejmě ne... více
Rok bez peněz: Kdo z vás to má, že nic nemá?

Jan laifr: Priznam se, ze mne jako dlouholeteho projektanta zvedla ze zidle veta: "kde může jít o vadu projektu... více
Pavel Kohout: Stavební omerta