Tech-nomádi pro 21. století

Michael „xChaos“ Polák, Kaleidoskop, 24.07.2009

Americká začínající firma z Ohia údajně vyvinula solární články z amorfního křemíku, které je možné nanášet na ohebné povrchy. Účinnost sice není velká... ale vysoká nebude ani cena. Představme si kempy, letní festivaly či slumy v rozvojových zemích letmo přehozené a chráněné proti slunci místo typických modrých plachet (či modrých igelitů a vlnitého plechu, v případě těch slumů...) spíše rozbalenými solárními fóliemi, poskytujícími zdarma energii...

Problém dnešních nomádů, dnešního alternativního životního stylu, do značné míry spočívá v tom, že nemají žádnou koncepci trvale udržitelného rozvoje. Vozit s sebou energocentrálu poháněnou benzínem fakticky není řešením pro 21. století. A dnešní solární elektrárny zabírající ornou půdu na venkově jsou zase do značné míry parodií na myšlenku trvale udržitelného rozvoje a harmonického soužití s přírodou.

Představuji si tábořiště novodobých nomádů. Přijeli hybridními obytnými dodávkami a utábořili se začátkem srpna na nepoužívaném strništi, které zbylo po žních. Budou zde tábořit po dohodě se zemědělcem, který pole obdělává, až do září - a platí mu za pronájem půdy elektrickou energií. Rozbalili totiž po desítkách hektarů svoje ultratenké srolovatelné solární panely, a skladují stovky a stovky kilowatthodin jednak do svých vlastních palivových článků/baterií, jednak přebytky poskytují majiteli pozemků (který opět může např. skladovat energii na zimu, vymlátit obilí, dobít články traktoru, aby na podzim mohl orat, apod.)

Kočovná hi-tech komunita je prostřednictvím zapojení do místních sousedských bezdrátových sítí i prostřednictvím satelitní komunikace napojena do globální komunikační sítě a cestují s ní přední vědci i umělci své doby. Jejich děti takto tráví každé léto na jiném místě - postupně poznávají celou planetu. V zimě se tato kolona obytných aut pohybuje spíše v subtropickém pásmu a squatuje na divokých, komerční turistkou neponičených plážích - v létě pak využívá výhody dlouhých dnů a podobným způsobem energeticky využívá po dobu asi dvou měsíců nevyužitou zemědělskou půdu.

Hi-tech směna

Komunita s sebou kromě obytných dodávek veze i velké skládací dómy, pod kterými může probíhat společenských život. Vztyčila dočasné konstrukce poskytující např. úplně bezplatné bezdrátové pokrytí ležení pro potřeby mobilní komunikace (totální free wi-fi roaming pro mobily a PDA). Přesto probíhá ekonomická směna mezi komunitou nomádů a okolním řídce žijícím usedlým obyvatelstvem - kromě dodávek jsou v koloně i nákladní vozy, a komunita distribuuje mezi obyvatelstvo technologie, které z nejrůznějších důvodů odmítají distribuovat běžné statické obchodní řetězce: např. DRM-free mobily, notebooky a PC, specifické long-tail menšinové produkty, apod.

Nicméně nejde vysloveně o underground - komunita v praxi usedlému obyvatelstvu předvádí nové produkty a technologie, které je pak normálně možné objednat přes internetové e-shopy. Toto může zahrnovat vše od elektroniky až po cool hi-tech pohybovadla všeho druhu - zkrátka cokoliv, co domorodému obyvatelstvu není schopná či ochotná nabízet statická (a ve 21. století už stagnující obchodní síť), nabízející v této době už pouze cca 20% dostupného sortimentu, o který jeví zájem 80% populace, a který ještě dokáže v podmínkách totální konkurence generovat nějaký zisk.

S komunitou kromě umělců, nezávislých technologů a obchodníků ale cestují třeba i etničtí kuchaři ze všech koutů světa, kteří s sebou přivážejí pokrmy, jež místní obyvatelstvo nikdy neochutnalo. Směna zboží, služeb a know-how mezi nomády a místním obyvatelstvem je tedy zcela dobrovolná - žádné „kradení slepic“. Místní se radují - přijel hi-tech cirkus, a až je přestane bavit, tak zase odjede, a oni se vrátí ke svému stereotypnímu životu evropského venkovana dotovaného ze státního rozpočtu.

Staré ideologie nepřejí utopii

Toto je moje představa sociální revoluce pro 21.století - a nemám pocit, že staré koncepce a ideologie a technologické znalosti 20. století (centralizované komunikační technologie, tovární výroba, masová globální doprava, pravolevé dělení v politice, výhradně monetarizovaná tržní směna, národní státy, na druhou stranu stará městská sociální hnutí, apod.) nás mohou této trvale udržitelné utopii přiblížit.

Lidé již od 50. let 20. století instinktivně tuší, že to, v co by rádi proměnili svůj volný čas získaný díky hyper-intenzivní průmyslové dělbě práce a industrializaci, by mohl být život na cestě, život v přírodě, celoživotní vzdělávání, umělecká tvořivost a celkově - zábava. Samozřejmě život nelze vyplnit zábavou - člověk je živočich, savec, a má od přírody v genech jasně předepsané, kolik hodin denně bude trávit obstaráváním potravy, kolik údržbou obydlí, kolik sociálním hrami, a kolik relaxací. Sice toto má člověk asi nejvíce „neprogramovatelné“ ze všech vyšších živočichů - ale samozřejmě je iluzorní představa, že celý život „proflákáme“. Toto nelze - aspoň ne bez intenzivní konzumace drog nebo antidepresiv. Na to nejsme stavěni.

Na druhou stranu - spousta toho, čemu se dnes říká „práce“ (a spousta lidí se pokládají za něco lepšího, protože se jí oddávají), je jenom rafinovaná sociální hra, která má za úkol udržet soudržnost kmene. A které kmeny kterých kultur jsou vázané na půdu, kterou obsadily, a které kmeny si ponechaly svobodu životního stylu zahrnujícího volný průchod krajinou - toto se ve 21. století (i díky novým technologiím) stane předmětem obrovského masového experimentu. Nechme se tedy překvapit a nechme otevřené dveře všem dostatečně utopickým vizím budoucnosti.

Psáno pro www.teckacz.cz. Publikováno pod licencí GNU-FDL. Foto: Profimedia.cz.