Claimer

V každém z nás je kousek Eichmanna

Z etického hlediska velmi diskutabilní pokus, který provedl na začátku šedesátých let Stanley Milgram, zaznamenal mnohem větší ohlas než kalifornský vězeňský experiment nebo Humpreysova sociální studie, jež jsou z podobného soudku. Patrně také proto, že byl několikrát replikován se stejným výsledkem, a to i v případech, že účastníci celý scénář znali.

V každém z nás je kousek Eichmanna

K realizaci experimentu Milgrama údajně motivovaly výpovědi Eichmanna a dalších válečných zločinců, kteří prohlašovali, že sami by se nikdy hromadného vraždění a dalších zločinů proti lidskosti nedopustili, ale protože k němu měli příkaz, museli prostě poslechnout.

Učitel, žák a přísný experimentátor

Zaštítěn slavnou Yale University začal Milgram získávat dobrovolníky pro pokus zaměřený na paměť a učení. Když se dobrovolník dostavil, byl seznámen s přísně vyhlížejícím experimentátorem a též s přátelsky vyhlížejícím druhým dobrovolníkem. Experimentátor oběma vysvětlil, že v této fázi se pokus zaměřuje na vliv trestu na učení; jeden z účastníků bude trestající „učitel“ a druhý „žák“.

„Losem“ pak bylo rozhodnuto, že dobrovolník, který se dostavil na inzerát, bude učitelem, zatímco druhý žákem. Ten byl zaveden do místnosti, kde byl připoután ke křeslu a na předloktí mu byly umístěny elektrody, zatímco učitel ve druhé, přepážkou oddělené, části místnosti byl posazen před generátor elektrických šoků.

Učitel dostal list s dvojicemi substantiv, z nichž přečetl žákovi první, ten měl následně odpovědět druhým do páru. Pokud odpovídal správně, pokračovalo se dál, pokud se zmýlil, nebo neodpověděl, měl učitel za úkol dát mu postupně po 15 voltech stoupající elektrický šok. Začínalo se na 15 V. Nejvyšší dávka pak byla 450 V.

Kdo nese odpovědnost?

Po celou dobu experimentu žil učitel v přesvědčení, že skutečně uděluje elektrošoky, aparatura však nebyla pod proudem a místo probíjeného žáka sténala jen předpřipravená a pro všechny stejná audiokazeta. Jestliže se učitel zeptal, kdo je odpovědný za možnou újmu, experimentátor ho ujistil, že veškerou odpovědnost na svých bedrech nese výzkumné pracoviště.

Kdykoliv chtěl žák-kazeta ukončit celý postup – poprvé se tak stalo při 150 voltovém šoku, sdělil experimentátor učiteli, že musí pokračovat dál. Stejné odpovědi se dočkal učitel, pokud projevil nesouhlas s povahou experimentu sám. Milgram připravil čtyři stupňující se pobídky:

  • Prosím pokračujte.
  • Experiment si žádá, abyste pokračoval.
  • Je nezbytně nutné, pokračovat v experimentu.
  • Nemáte na výběr, musíte pokračovat.

Podle Milgramových pravidel bylo možné ukončit test předčasně jen tehdy, pokud učitel odmítl v testu pokračovat poté, co si vyslechl všechny čtyři pobídky za sebou, aniž by svolil k pokračování pokusu.

Vždyť já jen plnil příkazy

Výsledky Milgramova pokusu byly zajímavé. Šedesát pět procent „učitelů“ se dopracovalo až ke masivnímu 450 voltovému šoku. V celém souboru se pak nenašla jediná bytost, která by opakovaně projevila přání ukončit experiment dříve, než při hodnotě 300 voltů. Učitelé navíc probíjeli žáka dál, i když hlas z audiokazety utichl už při 345 voltech v předstírané agónii. Milgram tak prokázal, že nelidské a kruté zacházení s druhou osobou nemusí být podmíněno sadismem, ale pouhou poslušností. Jen pro zajímavost: V Německu se při opakování pokusu našlo dokonce 85 % poslušných.

Když se BBC pokusila v roce 2009 experiment zorganizovat znovu, došla k velmi podobným číslům. Trojdílný videoseriál najdete na zde, zde a zde.

Mučený si za to může sám

Překvapivé bylo i zjištění, že mnoho „učitelů“ prohlásilo, že jejich „žák“ si za své utrpení mohl sám: jednak se do pokusu dobrovolně přihlásil a souhlasil s ním a za druhé, nezvládl svůj úkol a na zadání odpovídal nesprávně.

Přestože Milgram udělal okamžité narovnání spočívající v jasné informaci, že se „jednalo o hru a nikomu nebylo ublíženo“, přestože žádná z pokusných osob se necítila poškozena ani bezprostředně, ani při katamnéze po roce, a naopak to většina považovala za zajímavou zkušenost, setkal se experiment s ostrou kritikou.

Za prohřešek bylo označeno podvádění pokusných osob (součástí informovaného souhlasu má být plné seznámení s podmínkami a průběhem), jejich vystavení psychickému utrpení (velká část pokusných osob vykázala známky extrémního stresu až po křečové projevy) a přes vědecký přínos se jeví sporné, zda pro zúčastněné převážil zisk všechna rizika.

Co si o experimentu myslíte vy? Jak byste reagovali ?

Předtočená audionahrávka reakcí „žáka“ při aplikaci šoku:

  • 75 voltů – Au!!!
  • 90 voltů – Au!!!
  • 105 voltů – Au!!! (hlasitěji)
  • 120 voltů – Au!!! Hej, to opravdu bolí!
  • 135 voltů – Ááúú!!!
  • 150 voltů – Aúúú! Asistente! Už dost. Chci odtud pryč. Řekl jsem vám, že mám srdeční obtíže. Moje srdce se začíná ozývat. Pusťte mě odtud, prosím! Začínám mít srdeční obtíže! Odmítám pokračovat. Pusťte mě.
  • 165 voltů – (křičí) Aúúú!!! Pusťte mě!
  • 180 voltů – (křičí) Aúúú!!! Nemohu vydržet tu bolest. Pusťte mě odtud!
  • 195 voltů – Aúú! Pusťte mě odtud. Pusťte mě odtud. Mám srdeční potíže. Pusťte mě! Nemáte právo mě zde držet! Pusťte mě! Pusťte mě odtud! Pusťte mě! Mám srdeční potíže! Pusťte mě! Pusťte mě!
  • 210 voltů – Aúú! Asistente! Pusťte mě odtud! Už toho mám dost! Už nechci v tom pokusu pokračovat.
  • 225 voltů – Aúúú!!!
  • 240 voltů – Aúúú!!!
  • 255 voltů – Aúúú!!! Nechte mě odejít.
  • 270 voltů – (křičí, sténá) Pusťte mě odtud. Pusťte mě odtud. Pusťte mě odtud. Pusťte mě. Slyšíte?! Pusťte mě odtud.
  • 285 voltů – křičí, sténá
  • 300 voltů – (křičí, sténá) Absolutně odmítám odpovídat dál. Pusťte mě odtud. Nemůžete mě tu držet. Pusťte mě. Pusťte mě odtud.
  • 315 voltů – (intenzivní křik, sténání) Řekl jsem, že odmítám odpovídat. Už nejedu v tomhle pokusu!
  • 330 voltů – (intenzivní dlouhotrvající křik, sténání) Pusťte mě. Pusťte mě odtud. Mám srdeční obtíže. Pusťte mě, povídám! (hystericky) Pusťte mě odtud. Pusťte m odtudě. Pusťte mě odtud. Nemáte právo mě tu držet. Pusťte mě. Pusťte mě. Pusťte mě. Pusťte mě. Pusťte mě. Pusťte mě odtud. Pusťte mě. Pusťte mě.
  • 345 435 voltů – (ticho)
  • 450 voltů – (ticho)
  • 450 voltů – (ticho)
  • 450 voltů – (ticho)

  • Experimentátor ukončuje pokus po aplikaci tří šoků po 450 V.

Autor je ambulantní psychiatr IKEM a REMEDIS, sekundární lékař Psychiatrické léčebny Bohnice, asistent ÚVL 1.LF UK.

Článek vyšel na www.psychologie.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Radkin Honzák

Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy působil jako sekundární lékař v Psychiatrické léčebny Kosmonosy, od roku 1966 byl psychiatrem – konzultantem nejprve v Ústavu pro výzkum výživy (gastroenterologická problematika, výzkum spánku, výzkum stresu), po sloučení výzkumných ú ...více

Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy působil jako sekundární lékař v Psychiatrické léčebny Kosmonosy, od roku 1966 byl psychiatrem – konzultantem nejprve v Ústavu pro výzkum výživy (gastroenterologická problematika, výzkum spánku, výzkum stresu), po sloučení výzkumných ústavů v IKEM (pacienti s nezvratným selháním ledvin, transplantační program). V současnosti je asistentem ÚVL 1.LF UK, ambulantní psychiatr IKEM, sekundární lékař Psychiatrické léčebny v Bohnicích a ambulantní psychiatr REMEDIS. ...méně


Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 9 z 9 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Jednoactovky: OSA dál kyne, Hollywood našel svého řezníka a k nám míří hropůjčovna

Tušíte, jak se lidé budou bavit za dvacet let? Pokud ano, čekají na vás peníze a kancelář.

Afriko, kuř! Hon na africké kuřáky

Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy a Afrika se zdá být vhodným kandidátem.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. N...

Pavel Krčma: Největší fáma? Počítačové viry vyvíjejí antivirové firmy

Rozhovor s Pavlem Krčmou, šéfem vývojářů světově úspěšného antiviru AVG, jsme přerušili ve chvíli, kdy byla řeč o spamu. Věřili byste, že lidé často opravdu kupují „zboží“, které hromadná reklama nabízí? Největší hrozbu pro úspory většinou zkrátka př...

Rok Kickstarteru: Dvě miliardy korun pro 12 tisíc vynálezů a uměleckých děl

Už víc než milion Američanů na webu Kickstarter investuje peníze do zajímavých nápadů, které by jinak měly problém. Dočká se Česko podobné služby?

Ron Paul a virální marketing: Lze vyhrát prezidentské volby s kampaní vedenou zdola?

Zastánci „malého státu“ se radují. Americký prezidentský kandidát Ron Paul slaví úspěchy díky marketingové strategii postavené na nových médiích a aktivních podporovatelích. I tato marketingová strategie má však své limity. Dosáhnul na ně Ron Paul? D...

Bratislava buduje S-Bahn. Proč to nejde v Praze?

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však...

Pavel Krčma: V čem tkví úspěch českých antivirů? Máme tendenci se ve všem šťourat

Kudy se dostane virus do vašeho počítače? Kde fungují burzy s přístupovými údaji k bankovním účtům a platebkám? Na tyto i další další otázky o internetovém zločinu odpoví odborník na boj s ním: Pavel Krčma, šéf laboratoří antivirového software AVG, k...

George Loewenstein: Ženy a orgasmus? Chybí mi dobrovolnice

Americký ekonom a psycholog George Loewenstein má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experim...

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Pavel L: Výborně, po dlouhé době někdo, kdo svoje poznání dostal až na takovou úroveň a nepapouškuje jen mant... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Antonín Suchan: Pane Dvořáku, ozývám se, i když jste mě neoslovil, obávám se, že se přímé odpovědi nedočkáte, proto... více
Dohoda pro kočku

Petr Nowak: Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Antonín Suchan: Říkám to na rovinu, lepší je chirurgický řez, pak je možnost uzdravení, než dlouhodobé hnití, zakonč... více
Anketa: Jak dál v eurozóně? Půjde někdo letos z kola ven?

Antonín Suchan: Hezký článek, já bych ho jen doplnil, že by bylo dobré použít stejnou metodu jako ti Anymous: Domluv... více
Patrik Nacher: Jak se do toho začne plést stát, žádná banka nevyjde klientům vstříc

Filip Mezera: V 19. století bylo překročení hranic mezi třídami ještě těžší. Královna Viktorie zřejmě nikdy nevidě... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Petr Malý: Taková značka Apple je docela slušná bariéra vstupu na trh ne? První značka (v hlavách spotřebitelů)... více
Poučení z iPadu

Zbysek Malik: !! " Poučení z iPadu je následující: zatím je předražený, počkejte s nákupem. " !! Vidím to stejn... více
Poučení z iPadu

Ferdinand Mácha: Ano, já jsem taky mluvil o bezpečnosti při kutání. Možná znáte lépe nějaká přesná čísla o koncentrac... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Jan Daniel: To vše se snadno řekne, ale hůře udělá. Schopnost účtovat si vysoké marže není něco trvalého. Vysoké... více
Poučení z iPadu