Jak pracovat jako umělec a přitom produkovat jako na výrobním pásu
Michal Kašpárek, Knižní recenze, 10.11.2011
Dva geekové se ve dvou knihách zdarma ke stažení dělí o fígle, jak být tvůrčí, produktivní a přečkat neúspěchy.
„Budoucnost je už tady, jenom ne rovnoměrně rozšířená,“ tvrdil scifista William Gibson. My dnes nakoukneme přes rameno dvěma lidem, kteří už v budoucnosti žijí a pracují. Jsou to mravenci bájné kreativní postindustriální ekonomiky, kde se díky internetu každý může stát podnikatelem, umělcem nebo rovnou obojím. Vlastně to jsou učiněné mravenčí královny, vzhledem k tomu, kolik lidí svým psaním ovlivňují.
První dnešní knihu si můžete do počítače či čtečky stáhnout celou, z druhé třetinu. Pokud umíte trochu anglicky, aspoň si je prolistujte. Dohromady je v nich totiž na šest desítek inspirativních článků a esejí pestrých témat. Zvládneme teď spolu ochutnat sotva desetinu z nich:
Miluj stroj, nenáviď továrnu
Tlusté brýle, zvláštní smysl pro humor a láska k technice, vědě, bastlení, kritickému myšlení a lidské svobodě: kanadsko-britský spisovatel Cory Doctorow je učebnicový geek.
Autor komiksu XKCD zkarikoval Doctorowa jako šíleného dobrodruha v rudé kápi, vznášejícího se s horkovzdušným balonem v „blogosféře“. Trefil se. Blog BoingBoing.net, který Doctorow spoluvlastní, je jedním z „nejslyšitelnějších“ alternativních médií na anglofonním internetu (viz třeba výborné zpravodajství z okupace Wall Streetu) a zároveň vydělává svým čtyřem provozovatelům sedmiciferné částky v dolarech každý rok. (A Doctorow si z výplaty pořídil onu červenou kápi.)
I na Boingu vycházely články, které dohromady tvoří knihu Context: Further Selected Essays on Productivity, Creativity, Parenting, and Politics in the 21st Century, tedy „vybrané eseje o produktivitě, kreativitě, rodičovství a politice v 21. století“.
O jaké triky se v ní dělí?
Proč – a jak – Doctorow všechny svoje knihy a romány nabízí na webu ke stažení zdarma, a navíc dovoluje čtenářům dál si s nimi hrát? „K tomu, aby se vaše práce letěla do světa jak chmýří pampelišky, potřebujete dvě věci. Za prvé, musí být snadno kopírovatelná, tak aby se vždy dostala tam, kde čeká nějaký čtenář. To znamená, že byste měli nabízet textový soubor, webovou stránku a PDF bez jakýchkoliv formalit – bez přihlašování, sbírání e-mailových adres a s licencí, která vašim čtenářům umožní reprodukovat dílo, tak aby se dostalo k co nejvíce potenciálním fanouškům. (…) Funguje to skvěle. Moje knihy vycházejí ve skutečných kamenných nakladatelstvích, odkud za rozumné ceny putují do dobře osvětlených skutečných knihkupectví, kde jdou z ruky do ruky za skutečné peníze. Fanoušci ale přitom můžou s knihami dělat, prakticky cokoliv chtějí, pokud na tom nevydělávají. Děti podle nich točí krátké filmy pro školní projekty; dospělí je překládají do cizích jazyků, aby potrénovali své schopnosti; umělci kreslí a malují, protože je to prostě baví.“
Chcete udělat něco podobně radikálního a máte strach? „Tohle je na digitálních projektech krásné: neúspěch není drahý. (…) Jak každý dobrý podnikatel ví, nejlepší způsob jak zdvojnásobit míru úspěchů, je ztrojnásobit míru neúspěchů.“
Proč Doctorow nemá rád iPad? „[P]okud to nemůžete otevřít, nepatří vám to. Šroubováky, ne lepidlo! K počítači Apple II+ jste dostali schéma jeho obvodů. Na tom vyrostla generace hardwarových a softwarových hackerů, kteří změnili svět k lepšímu. (…) iPad ale nevylepšíte tak, že zjistíte, jak funguje, a změníte to. iPad vylepšíte tím, že nakoupíte iAplikace.“
Co se o současné ekonomice dozvíme ze steampunkových fantastických románů, ve kterých vynález počítače přišel už do viktoriánské, parní Anglie? „Na steampunku se mi nejvíc líbí, že velebí stroj a haní továrnu (což je motto skvělého, zdarma dostupného časopisu Steampunk: Miluj stroj, nenáviď továrnu). Oslavuje rafinované vynálezy velkých podniků, ale ztvárňuje je jako díla jednotlivců, kteří jsou svými vlastními pány. Steampunk nebojuje proti efektivitě – jen ji neklade před sebeurčení jedince. (…) Dnes, v jednadvacátém století, je se zdá tenhle typ průmyslu být konečně na dohled. Ve světě 3D tiskáren, nízkonákladových dílen, komunit přátelských, spřízněných tvůrců je tato utopie na dosah. Nakonec budeme schopni pracovat jako umělci a přitom produkovat jako na výrobním pásu.“ Hezká chvíle připomenout si Doctorowův román Makers. Ten jsme tu společně pročetli před rokem a půl a tohle téma rozvíjí dál, než na co asi stačí vaše fantazie.
Sirka pro mysl
Čtenářům Finmagu není neznámý ani Scott Berkun, který nás tu na jaře inspiroval, jak se stát inovátory a neohroženými objeviteli. Výbor z jeho esejů Mindfire: Big Ideas for Curious Minds (Mysl v plamenech: velké myšlenky pro zvědavé hlavy) vyšel v kompletní podobě zdarma na 48 hodin minulý týden (a já to stihl díky Petru Koubskému), dnes si můžete buď sosnout třetinu zadarmo, anebo kompletní knihu za 12 dolarů.
Mindfire se v lecčems podobá Contextu. Hlavně v etosu „šťastný ten, kdo se nebojí riskovat neúspěch a trapnost“ – ostatně, ajťák Berkun se na psychologii kreativní práce specializuje ve své publicistické a lektorské kariéře. Radí třeba…:
Chcete být kreativní? Buďte sami. „Kdy naposledy jste měli klid od ostatních? Vzpomenete si na den, který jste mohli strávit sami se svými myšlenkami? Cestováním, meditací, dlouhou koupelí, běháním v lese? Takto si lze užít samotu potřebnou ke svobodnému myšlení a k pochopení toho, kým skutečně jsme.“ Chachá! Já ve čtvrtek, pondělí, úterý a středu! Ale teď zpátky k vám. Berkun ještě připomíná to samé, co tvrdí Doctorow: kreativita se nesmí stát záležitostí magických rituálů a perfektních situací. Jde o dřinu, kterou musíte podstoupit každý den bez ohledu na okolnosti. „Zavřete oči a představte si nejúžasnější meč, jaký kdy byl vyroben. Chytněte ho – a rozsekejte všechny legendy o kreativitě, co jste kdy slyšeli.“
Dělejte chyby. Učte se z nich. „[M]usíte věřit tomu, že zatímco omyly jsou nevyhnutelné, můžete se z nich učit. Jak z toho posledního, tak ze všech příštích. Je jedno, co se přihodí zítra, musíte si v tom najít něco hodnotného a vkročit s tím do pozítří.“
Když se zaklínáme tím, že reklama, podnikání nebo komunikace s klienty jsou dnes umění – kdo všechno je vlastně umělec? „Umělec je svým myšlenkám oddán jinak než většina lidí. Bude riskovat majetek, pohodlí, popularitu, slávu, nebo dokonce přátele a rodinu, aby uchoval integritu svých myšlenek. Pokud nic neriskujete a děláte hlavně to, co se vám řeklo, asi nejste umělec. Takže člověk, který neustále zapomíná na své ideály a pravidelně dělá velké kompromisy, aby uspokojil podřadné názory nadřízených, které nerespektuje, svou práci určitě nemůže nazývat uměním. A proto ani on není umělec. Ten se navíc chce podepsat pod práci, kterou dává světu. Jste pyšní na to, co dělá vaše firma?“ Ve skutečnosti je to samozřejmě složitější, do definice by se asi nevešel takový Otakar Vávra, nicméně až zas potkám photoshopovou prostitutku, která o sobě bude tvrdit, že přece dělá kumšt, hodí se to.
Optimisté k přizabití
Zkritizovat obě dnešní knihy není těžké. Doctorow miluje mašinu až příliš. Nepřiznává si, že pro někoho může být neúspěch v digitálním světě stejně drahý jako v tom reálném. Nebo že model freemium – šiřte svou práci zdarma, nechejte si platit jen za extra služby – potopil pod hladinu informačního oceánu spoustu nadějných projektů i lidských talentů. Lépe by bylo, kdyby si rovnou řekli o peníze.
Nekriticky hltat nemůžete ani Scotta Berkuna. Trochu jde o nalévárnu pozitivního myšlení. Trochu o obecné řeči, které by neprošly hitlerovským testem. Trochu prostě o kecy; když třeba rozděluje lidi na dva druhy, z nichž jeden věci zesložiťuje a druhý zjednodušuje a ten druhý se mu zamlouvá víc, vlastně říká: Tomio Okamura je mi blíž než Jiří Gruša.
Jak ale v úvodu své knihy připomíná Doctorow výrok Edwina Schlossberga: „Umění psát spočívá ve schopnosti vytvořit prostředí, ve kterém lidé mohou přemýšlet.“ A kdyby Context a Mindfire byly místnosti, jsou to kuřácké salonky.
- Cory Doctorow: Context: Selected Essays on Productivity, Creativity,
Parenting, and Politics in the 21st Century. Vydáno v říjnu 2011
samonákladem, zdarma. - Scott Berkun Mindfire: Big Ideas for Curious Minds. Vydáno v listopadu
2011 samonákladem, třetina zdarma / komplet za 12 dolarů.
