Kiyosakiho „pokakaný“ štěstíčko
Michal Kašpárek, Knižní recenze, 14.01.2010
Proč je ve světě, kde se tolik prodávají knihy jako Bohatý táta, chudý táta, pořád tak málo milionářů? Proč tolik lidí, kteří každé ráno v televizi nebo rádiu slyší, kam investovat a jak víc vydělávat, pořád padají na ústa? Proč ani sebechytřejší ekonom nemůže předpovědět, kdy skončí krize?
Devětačtyřicetiletý americký ekonom a filozof libanonského původu Nassim Nicholas Taleb tvrdí: děje se kolem nás tolik náhod, že se v tom nevyzná ani čert. Ve svém bestselleru z roku 2004 Fooled by randomness („Oblbnutí nahodilostmi“) s obrovským rozhledem a vtipem ukazuje, jak nesrozumitelné dění v globálním světě mate obyčejné malé podnikatele a investory, úspěšné byznysmeny i média.
Kiyosakiho "pokakaný" štěstíčko
Pokud jste v životě dosáhli nějakého úspěchu, zřejmě jste na to pyšní a přičítáte to své inteligenci, houževnatosti a možná troše „pokakanýho štěstíčka“. Taleb vás poměrně přesvědčivě vyvede z omylu. Lidská mysl zkrátka nedokáže dění okolo sledovat jako zástup nahodilých událostí. Vidíme souvislosti tam, kde ve skutečnosti nejsou. Když se úspěšný člověk ohlédne za svým životem, sleduje tam falešné vzorce - jako dítě, které se dívá na oblohu a v náhodně formovaných mracích vidí přesné tvary zvířat.
Problém je v tom, že relativně úspěšní lidé dostávají příliš prostoru pro chlubení se svými zaručenými recepty, jak zbohatnout. Kdo by neznal Kiyosakiho Bohatého tátu a chudého tátu? Všechny publikace o zázračných investicích, stejně jako rady expertů v médiích, mají podle Taleba několik věcí společných: banalizují překonaná rizika, pomíjejí roli náhody a pracují s hloupým předsudkem, že ti nejbohatší jsou zároveň nejchytřejší.
Házení mincí, nebo ruská ruleta?
„Lidé, kteří se živí prodejem svých názorů, zobají jako kuřata, ale na záchodě kálejí jako sloni,“ ušklebuje se Taleb. Čím méně je špatný výsledek investice pravděpodobný, tím více je nám jedno, jak devastující může neúspěch být. Investování do cenných papírů může zhodnotit vaše úspory o desítky procent ročně, banky ale rády zamlčují, že můžete během týdne přijít o vše. Nákup nemovitostí se jeví jako konzervativní investice - v realitce vám ale nepřipomenou, že se v Česku za posledních sto let několikrát zabavoval majetek a desetitisícům lidí vše vzaly povodně.
Podle Taleba nám dělá dobře, když si můžeme myslet, že se všechny pravděpodobnosti dají snadno vyčíslit a rizika dopředu odhadnout. Svět tak ale nefunguje. I když to zní banálně, je nutné připomínat si, že nikdy nevíme, co všechno nevíme - krocan nemá před Díkuvzdáním důvod myslet si, že se mu stane něco špatného, protože byl celý rok opečováván a vykrmován. Takto „hloupě“ ale fungují masmédia - vytahují z informačního šumu to, co se jim hodí, skládají z toho příběhy a snaží se dopředu nalézt jejich konec, přestože to z principu nejde.
Odpor k vytváření příběhů v nahodilém a turbulentním světě současné ekonomiky ilustruje Taleb v předmluvě k poslednímu vydání vtipnou historkou. Když byl pozván k rozhovoru do zpravodajské televize, postěžoval si, že lidé vidí příběhy tam, kde žádné nejsou. „Bystrý“ moderátor zareagoval: „Dnes ráno jsme se dozvěděli o pokračování příběhu společnosti Cisco. Mohl byste to okomentovat?“ Nepřekvapí, že si autor Fooled by Randomness dává až do léta 2010 přestávku od vystupování v médiích.
Tanec s náhodami
Jak se nenechat náhodami semlít? To Taleb ukazuje na skoro románovém příkladu dvou obchodníků-sousedů. Jeden dře do úmoru a dělá to, co mu říkají úspěšní známí a média - ať už v práci, nebo v soukromém životě, kde vydělané peníze proměňuje na krásná nová auta a další paví peří. Protože je přesvědčený, že odhalil tajemství obchodování (doteď to vždy vycházelo, zdá se tedy, že to tak bude vycházet už pořád), nebojí se vzít si riskatní půjčky atd.
Druhý obchodník si s ničím moc nedělá hlavu, žije pro okamžik, namísto aut utrácí za kulturní zážitky a hlavně počítá s tím, že neví vše a že se nemůže ubránit všem rizikům.
V okamžiku, kdy přichází nečekaná, náhodná rána (ať už to je krach odvětví nebo třeba smrtelná nemoc - nějaký průšvih přijde vždy), střídmý a smířený obchodník nepadá z takové výšky a nerozbije se tak ošklivě, jako ten, který si na sebe nevědomě bral obrovská rizika, protože byl naivně (ačkoliv ne nepochopitelně) přesvědčený, že prokoukl všechna pravidla světa a že se jej nebezpečí, která číhají na ostatní, vůbec netýkají.
Talebův styl nesedne každému - přesah do filozofie, trochu samolibé předvádění svého „sexy mozku“, květnatá mluva a hlavně suchý humor, který se posmívá lidem ošáleným náhodami, to může od čtení odradit nejednoho člověka. Přitom jde o knihu, která může zcela proměnit pohled na svět, sundat čtenáři růžové brýle a přinutit ho brát svět kolem sebe s nutným odstupem. Taková kniha nevychází každý rok, dokonce občas ani celé desetiletí - přejme si proto, aby brzo vyšla v češtině.
Foto: nrkbeta
Titulní fotografie podléhá licenci Creative Commons
