Malé je krásné, svobodné krásnější

Michal Kašpárek, Knižní recenze, 02.09.2010

Pokud čtete Knižní čtvrtky pravidelně, asi jste už poznali, jak rád mám jednoduché věci, principy a myšlenky - takže jsem se třásl na to, že si konečně přečtu sbírku esejů Small Is Beautiful (Co je malé, to je krásné). Ernst Friedrich Schumacher v ní v roce 1973 jako jeden z prvních akademiků formuloval myšlenky udržitelné ekonomiky. A i pokud fandíte ekonomice bez přívlastků, musíte uznat, že nálepka „buddhistická“ má svůj půvab.

O to víc mě po přečtení poslední stránky zamrzelo, že jde o další jednoduchou kuchařku na dokonalý svět. Tentokrát si navíc vystačíme s pouhými třemi ingrediencemi. Jsou to láska k bližnímu, upuštění od moderních technologií a socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Asistovat nám bude Jiří Babica, ekonom a kuchař, původní profesí prodavač lyží.

Bejvávalo blaze: Pod drnem v pětadvaceti, ale v souladu s přírodou

Knihou se vine utkvělá představa, jak skvěle nám bylo před příchodem moderních technologií. Nám ale skvěle nebylo! Samozřejmě to neznamená, že technický pokrok jde ruku v ruce s pokrokem morálním, nebo že jakýmsi vyšším smyslem lidstva je samotná myšlenka pokroku - pokud se vám ale stýská po časech před moderní vědou, račte si v našem starším článku přečíst, jak se v sedmnáctém století chcípalo na kousnutí vzteklým psem, na prasečí neštovice nebo píštěle.

Samozřejmě se dá pochopit, že se lidé ohlížejí zpátky, že hledají romantiku v chalupách za městem a že do sebe místo coldrexu radši obrátí panák slivovice. Nechme promluvit dnešního hosta: "Já jsem uvažoval vo tom vůbec jak ten název sekaná mohl vzniknout, tak a vyudedukoval jsem si, že dřív ty mašiny, ty strojky neměli, takže prostě lidi to maso vzali a rozsekali ty zbytky, co měli, a vznikla jim vlastně takovádle jakoby mletina a z toho voni dělali si takový ruzný samozřejmě pochoutky." Jiří, díky, a zpátky k Schumacherovi.

Tomu nejde o pochoutky, ale o lepší svět - a mává při tom patentem na pravdu: "Vesmírný výzkum a moderní fyzika stojí spoustu peněz, ale jsou poněkud vzdálené od skutečných potřeb člověka." Pokaždé, když někdo tlumočí potřeby miliard lidí, bůh zabije jednoho keynesiána. Ale vážně: soupeření v dobývání kosmu byla sice drahá legrace, jenomže díky němu máme pohádkově levné a spolehlivé komunikační technologie, obstojně přesnou předpověď počasí a řadu dalších věcí. Jsou to právě tyhle technologie, co prodlužuje průměrnou délku lidského života ve třetím světě, který tolik leží autorovi na srdci - ne socialistické vlastnictví výrobních prostředků.

Mám v sobě dost tolerance, nebo aspoň politické korektnosti na to, abych pochopil, že se někdo technice skutečně chce vyhnout - i za cenu toho, že ho v polích zabije bouřka, před kterou všechny ostatní varovala televize. Schumacher se ale neotravuje s tím pozvat na cestu k jednoduchému životu jednotlivce, jako to dělal básník Gary Snyder anebo zde nedávno zmíněný Leo "Zen a Hotovo" Babuata. Rovnou láká k jakémusi globálnímu převratu - jak ho provést bez krveprolití, to se samozřejmě nedozvíte - a coby poctivý revolucionář se při tom dopouští výlevů hněvu: "Není náhoda, že úspěšní obchodníci jsou často úžasně primitivní." - "A navíc jsou to snobové, kteří si nechávají čerstvé ryby dopravovat letecky," dodává Babica a my si jen přejme, aby nám paušalizování nezakalilo rozum tak, jako těmhle dvěma. Ke světu stojícímu na lásce k bližnímu by se nám bez stereotypů kráčelo snáz.

Dobré otázky, naivní odpovědi

Musí se nechat, že se v těch dvou stovkách stran skrývá pár správně subverzivních otázek. Jak bychom se dívali na to, kdyby před pár generacemi Francie zabrala Belgii nebo Německo Dánsko? Smáli bychom se Bruselanům a Kodaňanům, že chtějí samostatný stát pro jakýsi bezvýznamný region, tak jako tomu je se separatisty z Baskicka nebo Severního Irska?

I desetiletí po vydání bychom se stále měli ptát, nakolik je od západních států férové postavit vlastní ekonomický boom na fosilních palivech, a třetí svět při tom nutit do alternativ, na které nemá peníze. V sedmdesátých letech reálně hrozilo, že ropa dojde, teď zase podvazujeme Asii a Latinskou Ameriku celosvětovou regulací emisí.

Schumacher potěší tím, čím většina levicových filozofů: schopností nabídnout pohled z jiného úhlu než z jakého se každý den utvrzujeme ve svých "pravdách" a ve svém pojetí osobní svobody. Jeho přímí či nepřímí následovníci (při čtení jsem si vzpomněl třeba na Václava Cílka nebo Milana Machovce) ale dokázali problémy, které nám technologie přinesly, popsat férověji a věcněji. A navíc nezneužili Buddhovo jméno pro svůdné pojmenování ideologie založené mimo jiné na závisti, na předsudcích a na touze donutit lidi žít své životy podle cizích not.

---

E. F. Schumacher: Small is Beautiful. Vydalo nakladatelství Blond & Briggs, 1973.

Foto: Isifa.cz