Nenápadný nepůvab ajťáků
Ivan Adamovič, Knižní recenze, 17.12.2009
Čtení nejen pro ženy: Mýtus číslo 1: Vyznat se v počítačích je sexy a dají se na to balit kočky. Mýtus číslo 2: Lidi od počítačů zaujímají spodní příčku firemního žebříčku, to už radši na rande s poslíčkem. Jak se v tom vyznat? Možná jde o rozdíl mezi „geekem“ a „ajťákem“.
Jenže v čem ten rozdíl spočívá? Jak to, že někdo má s nenápadnými hláškami o tom, jak si vytunil počítač a hacknul facebookovou stránku svého šéfa úspěch, zatímco firemní ajťák je dobrý leda k tomu, aby vám čas od času a po deseti urgencích vyměnil toner?
Ten rozdíl je ve znalosti prostředí. Počítačový „geek“, „mág“, „cvok“, který s vámi popíjí na večírku, vás na rozdíl od firemního ajťáka neznechutí pohledem na své pracoviště... dokud si s ním nedáte rande v jeho temné noře v suterénu firmy, případně v jeho vyzdobeném pokojíčku v bytě u rodičů.
Čerstvá studie uveřejněná v americkém časopisu Journal of Personality and Social Psychology se snažila přijít na to, proč jsou právě IT obory ignorovány studentkami, zatímco zájem žen o jiné, dříve typicky mužské odborné profese, jako je matematika či chemie, roste. Výsledky průzkumu ukázaly, že ženy odrazuje „mužsky stereotypní“ prostředí, jímž se většina počítačových učeben a laboratoří vyznačuje.
Mezi příznaky mužsky stereotypního prostředí v tomto smyslu patří: prázdné plechovky od koly či piva, plakáty z filmů na zdech, zamaštěné papíry z KFC, poličky se sci-fi romány, krabičky od akčních počítačových her... Když si v rámci experimentu mohly dívky vybrat, v jakém prostředí by se cítily lépe (v jaké firmě by například pracovaly raději), 82 procent žen volilo prostředí geekově-neutrální, bez vyjmenovaných poznávacích znaků.
Je to tedy často prostředí, nikoliv obor, co rozhoduje. Mužsky vyhraněný prostor vyvolává v ženách obavu, zda na toto pracoviště „zapadnou“ a nebudou v něm nežádoucím prvkem. „Velkou úlohu v budování image IT hrají také média,“ komentuje Sapna Cheyanová, jedna z autorek výzkumu. „Bylo by příjemné, kdyby byli lidi od počítačů v televizi a ve filmu zobrazováni jako normální lidé a ne jako počítačoví mutanti.“
