Claimer

Zase jeden konec světa

Svět zvedá hlavu skloněnou finanční krizí a už se na nás valí další katastrofa, zatím jen z pláten kin, ale kdo ví? Dnes má českou premiéru katastrofický snímek 2012.

Zase jeden konec světa

Jedna z prvních větších vlaštovek apokalyptické mánie, kterou můžeme v nejbližších letech očekávat, nese rok konce již v samotném názvu. Někdy od poloviny 90. let se stále častěji hovoří o tom, že mayský kalendář končí v roce 2012. Což může znamenat dvě věci: zvěstování o konci světa, nebo prostě dál mayské matematiky přestalo bavit počítat. Myšlenky o konci či alespoň radikální změně se chopili věrozvěsti new age. Před patnácti lety byl rok 2012 docela dobrý časový horizont na náležitou duchovní přípravu.

Přibývaly další „důkazy“. V onom roce se prý planety seřadí do jedné řady, což nemá v historii sluneční soustavy obdoby, leda snad v éře, kdy hromadně vyhynuli dinosauři. Věrozvěsty nakoplo také prohlášení NASA, že na rok 2012 je očekáváno vyvrcholení jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity, což může být spojeno s velkými erupcemi na Slunci. A tak dále.

Roland Emmerich se po natočení mrazivého Dne poté nechal slyšet, že s katastrofickými filmy končí. Pak mu ale kolega Harald Kloser předhodil koncept 2012 a Emmerich se odhodlal jít znovu do akce. Provedl si přes internet rešerši a byl ohromen tím, jak velké téma to je. Och. Velikost, ta nikdy nebyla Emmerichovi cizí. Kromě toho si tvůrci uvědomili, že ve scénáři je „řada filozofických a politických prvků, které dodávají katastrofickým prvkům hloubku,“ jak poznamenává Emmerich a pěkně tak na stříbrném podnosu servíruje novinářům, jak mají film chápat.

O co jde? V roce 2012 opravdu vzrostla solární aktivita natolik, že – nastojte – neutrina, tyto těžko polapitelné částice s téměř nulovou hmotností, zmutovala a začínají kolidovat s hmotou, kterou procházejí. Jelikož je Země vystavena značnému proudu neutrin ze Slunce, začne se chovat jako mikrovlnka. To vede k zahřívání zemského jádra a narušení zemské kůry.

Chytří vědci si to uvědomí a uvědomí si také, že s tím nic nenadělají. Jedinou nadějí lidstva je vybudovat několik gigantických arch, kde alespoň vybraní (rozuměj movití) jedinci přežijí. Spousta příležitostí jak si za velké peníze dělat legraci z těch, kteří mají velké peníze.  Hlavní hrdina ztělesněný Johnem Cusackem má však ještě náročnější úkol – stmelit rozpadající se vztah. Zkrátka filozofický a politický potenciál tu vystačí na dlouhé hodiny rozborů na hodinách občanské nauky škol základního stupně.

Pokud zabrousíte na webu hlouběji, najdete další, někdy velmi bizarní souvislosti s rokem 2012. „Ekonomikou 2012“ například autor jednoho amerického křesťanského webu nazývá svůj revoluční návrh, jak nastolit dobro na zemi. Autor si uvědomil, že stejně jako v duchovní oblasti se lidé snaží překonat svou oddělenost od celku, stejný úkol čeká na ekonomy. To, co nás rozděluje, jsou přece peníze. Pojďme je tedy nikoliv zrušit, ale zacházet s nimi jako dávní husité. Pojďme všechny bankovní účty sloučit do jednoho Univerzálního účtu, k němuž bude mít přístup každý! Bude to účet s neomezeným čerpáním, protože moje výdaje přinesou zisk mému bližnímu a peníze se vždy vrátí na stejné místo. Zkrátka naplní se Matoušova biblická slova „požádej a bude ti dáno“.

O zimním slunovratu 2012 Slunce přesně zakryje střed naší Galaxie, píše publicista Lawrence Joseph v knize Apokalypsa 2012. „Ať už k nám proudí z tohoto centra cokoliv,“ píše Joseph tajnosnubně, „v tu chvíli to bude naším Sluncem odstíněno, poprvé po 26 000 letech.“ Také se vám z té představy ježí vlasy na hlavě?

Fanoušci new age věří, že rok 2012 bude spíše rokem duchovní obrody. A když ne duchovní, tak ekonomické, dodává ekonom Christopher Thornberg, který přináší radostnou zvěst, že od roku 2012 půjde ekonomika nezadržitelně nahoru. Věrohodnost tvrzení mírně kalí fakt, že slova padla na každoroční konferenci amerických developerů.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Ivan Adamovič

Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem webového deníku InZine.cz. Později vedoucí kulturní rubriky v Hospodářských novinách a Pražském Deníku.

Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem webového deníku InZine.cz. Později vedoucí kulturní rubriky v Hospodářských novinách a Pražském Deníku.

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 20 z 20 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Mediální dieta? Já vím

Chcete se ubránit „informační obezitě“? Mediální půst nepomůže, důležitá je pestrá strava a ověřování informací přímo u zdrojů, píše Clay A. Johnson.

Jak opravit rozbitou republiku

Lawrence Lessig tvrdí, že našel způsob, jak odříznout od vlivu lobbisty. To sice není úplně pravda, zato ale bystře popsal vlnu občanských protestů z nezvyklého úhlu pohledu – očima chlapíka od počítačů.

Mgr. Radovan Kaluža aneb Kurvasyncizdarjakcyp

Filmový dokument o slavném ostravském novozbohatlíkovi promarnil šanci podat generační výpověď. Místo toho nabídl mediální lynč, virtuální házení buráků po prosťáčkovi s placatým autem.

Mít vše sbaleno

Zdánlivě banální kniha o svádění nám toho o znalostní ekonomice a současné společnosti poví víc než některé ekonomické publikace.

Pojednání o podstatě a původu šmeliny národů

Jak vypadá svět, ve kterém stát škrtí oficiální podnikání, a zároveň nezvládá poskytovat základní služby? Ne tak bezútěšně, jak by se mohlo zdát.

Ekonomové zjistili, že… popularizovat ekonomii je těžší, než se zdá

„Popekonomie“ nevznikne smícháním vážné vědy a zlehčujících skopičinek. Troskotá na tom další česká kniha, která měla na víc.

Cešky tůchotce, toprá tůchotce. Takhle by kniha o marketingu vypadat neměla

Jaký je smysl knihy Senior – zákazník budoucnosti? Nejspíš ukázat mladým marketérům, jaké to bude, až jim začne odcházet rozum i zrak.

Osobní finance stravitelnější než indické placky

Vrtá vám nad daňovým přiznáním hlavou, kam se všechny ty peníze poděly, že jste je neuspořili nebo si jich aspoň pořádně neužili? Potřebujete indickou terapii.

Finanční krize aneb tentokrát je všechno jinak

V souvislosti s poslední krizí se mluví o tom, jak je bezprecedentní, odlišná od všech dosavadních. Kniha Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa říká: Nikoli, všechno tu už opravdu bylo.

Rychlé a pomalé myšlení. Nobelista napsal návod k použití hlavy

Daniel Kahneman se dělí o vše podstatné, co zjistil při padesátiletém zkoumání chybující lidské mysli. I té vaší.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Tomáš Kocourek: Na téma zlata a jeho budoucího vývoje je na investičním webu zajímavý článek: http://www.investicniw... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Aleš Müller: V podnikatelské sféře by "neplatíš fakturu => přijdeš o řidíčák", bylo asi dost účinný způsob vymáhá... více
Brát neplatičům alimentů řidičáky? Slovenská zkušenost: tohle na dlužníky neplatí

Michal Jeřábek: Jinak samozřejmě, že centrální banka sabilizovala nezaměstnanost, protože nenechá banky zkrachovat. ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Otakar Hokynář: Díky za pečlivě podloženou reakci. Moc pěkné a podstatně lepší než původní článek. V podstatě jste... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Petr Salomoun: jen jestli u Vas neni stejny 'confirmation bias' jako u tech zastancu zlata proti kterym se profiluj... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Otakar Hokynář: Podobným způsobem jsem se rozčiloval, když pan Palata psal o protestech lékařů- a nebylo to vůbec te... více
Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Michal Jeřábek: Nejsem sice odborník na slovo vzaté (však počkejme na pana Altmana), ale: Když centrální banka ní... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Miroslav Hnilička: Nejsem od fochu, tedy jen tak laicky: oné deflace bych se tak moc neděsil. Jsou-li k ní důvody, ať ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jaroslav A. Polák: Jako životní zkušenost a experiment to je určitě super, ale jako řešení pro společnost samozřejmě ne... více
Rok bez peněz: Kdo z vás to má, že nic nemá?

Jan laifr: Priznam se, ze mne jako dlouholeteho projektanta zvedla ze zidle veta: "kde může jít o vadu projektu... více
Pavel Kohout: Stavební omerta