Claimer

A jak byste si to představoval, pane kliente?

Banka: přítel, či nepřítel? Na tuto otázku má většina lidí zřejmě jasnou odpověď, totiž že b) je správně. A není se čemu divit. Nutno dodat, že proti tomu banky mnoho nedělají. Proč také, když jim nepřátelské chování tolerujeme a vědomě či nevědomě je v něm podporujeme.

A jak byste si to představoval, pane kliente?

Ano, banky mezi lidmi nemají příliš dobrou pověst, ale vypadá to, že si z toho hlavu nedělají. Proč také? Vždyť běžný účet dnes přece musíme mít všichni. Stejně jako důstojné bydlení. A pak je tu ještě milion menších „nezbytností“, bez nichž dnes přece nemůžeme vést plnohodnotný život. „Nebojte se, i na ně vám půjčíme,“ vtloukají nám do hlav bankovní domy v televizi, cestou do práce na billboardech, v rádiu i na oblíbených internetových stránkách. A my, pohodlní až běda, jdeme a půjčujeme si. Procenta neprocenta, poplatky nepoplatky. Že bychom se předtím alespoň podívali na internet, zda to jinde nejde levněji, to nás ani nenapadne…

Můžeme se ale pak divit bankám, že v tomhle prostředí nezlevňují a neusilují o blaho klientů jinak než reklamní masáží a novou kreditkou ve schránce? Proč by měly? Nakonec by na tom tratily jen bankovní domy samy. Bylo by méně peněz na reklamu – na přesvědčování stáda, méně na výzdobu poboček a možná by dokonce nebylo dost ani na zarámování diplomů „Banka roku“ nebo „Klienti si nás zvolili jako nepřátelštější“. Strašná představa…

Na první pohled to vypadá jako začarovaný kruh. Tentokrát je ale cesta ven překvapivě snadná!

Přestaňme být líní!

Dlouhodobě razím názor, že jediný, kdo s tím může něco udělat, jsme my, „obyčejní spotřebitelé“. Dnes a denně se setkávám s lidmi, kteří si stěžují na nehorázné poplatky. V téhle situaci vždy následuje má oblíbená otázka: „A jak byste si to tedy představoval vy, pane kliente?“ Odpovědi jsou všechny stejné: „Chtěl bych účet bez poplatků nebo alespoň s přijatelnou poplatkovou strukturou, kvalitní internetbanking, dostupné bankomaty a komplexní a rychlý servis, pokud se stane něco nenadálého.“ Žádné překvapení se nekoná. To přijde až nyní. Když se totiž klientů následně zeptám, zda si myslí, že něco takového, o čem sní, už dnes na českém trhu existuje, odpoví mi většinou bez váhání ANO.

V čem je tedy problém? Proč již nejste u takové banky, která vám tyhle služby nabízí?“ ptám se jich konsternována vzápětí. „No víte, mně se kvůli tomu nechce lítat do banky. S tím bude určitě spousta papírování, a než bych přenastavil všechny příkazy... pak si ještě pamatovat nový PIN...“ vykrucují se klienti. A právě tady je kámen úrazu.

Problém totiž ve skutečnosti není v „drahých“ bankách, ale v lenosti nás uživatelů. Ano, určitě se změnou účtu nějaká ta administrativa spojená bude, nicméně žijeme v 21. století a například trvalé příkazy dnes od sebe banky už umějí převzít na základě jediného formuláře. I PIN si již můžete změnit prakticky v každém bankomatu. Ve finále je to jen o tom se rozhodnout. Zvednout se ze židle. Vystoupit na chvíli ze stereotypu. A je to! Pokud budeme jen nadávat a nic s tím nedělat, nikdy se nic nezmění.

Tolik práce a tak málo muziky?

Existuje ale ještě jedna skupina lidí. Lidé, kteří vám na otázku, proč jste ještě nezměnili svou banku, bez milosti odpoví: „Tolik práce kvůli mizerným dvěma stovkám měsíčně? “ Jakmile slyším něco podobného, vstávají mi vlasy na hlavě. Kdo z nás si může v době krize dovolit podobný luxus? Nikdo. Ještě zvláštnější je ale to, že tenhle argument jentak neuslyšíte od člověka bohatého. Setkávám se s ním většinou u lidí, kteří peněz na zbyt rozhodně nemají. Není to ale právě proto, že myslí tímhle způsobem?

Jak již naznačil článek Jak ušetřit stovku?, bankou to vše jen začíná. Zbytečných poplatků jsou kolem nás bohužel desítky a stovky. Přitom stačí měsíčně ušetřit 300 korun a za tři roky máte, kromě dobrého pocitu, že nevyhazujete peníze oknem, našetřeno na slušnou dovolenou…

Zkrátka a jasně. Pokud někomu nevadí platit 200 až 300 korun měsíčně za používání běžného účtu, je to jeho volba. Pak si ale nestěžujme na banky, že mají vysoké poplatky. Proč by je také vysoké neměly, když jim je vesele platíme dál, přestože zajímavější možnosti tu rozhodně jsou?

Tak s tím pojďme něco udělat! Poplatkovou strukturu bankovních účtů je možné porovnat např. zde.

Autorka je finanční poradkyní společnosti Partners. Působí v Praze, Kolíně a Čáslavi.

Kontaktovat ji můžete na telefonním čísle +420 724 241 722.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Petra Dusová

Vystudovala Obchodní akademii, poté management a personalistiku na VOŠ. Po studiích v roce 2007 nastoupila do společnosti Partners a začala se naplno věnovat finančnímu poradenství. Dnes působí zejména v Praze, Kolíně a Čáslavi.

Vystudovala Obchodní akademii, poté management a personalistiku na VOŠ. Po studiích v roce 2007 nastoupila do společnosti Partners a začala se naplno věnovat finančnímu poradenství. Dnes působí zejména v Praze, Kolíně a Čáslavi.

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 12 z 12 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Adam Čabla: Puvodni cena: 500 000,- Kc Nova cena: 1 450 000,- Kc Koeficient rustu ceny: 1 450 000/500 000 = 2,... více
Svéráz románské ekonomiky

Jan Altman: Přesně jak píší někteří níže: soudným a svobodu vyznávajícím lidem rozhodně nejde o nějaké centrálně... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

viglib: A Vy jste dosel k cemu? O to byste se zase mohl podelit Vy s nami...at se pobavime :D více
Svéráz románské ekonomiky

viglib: Procento samotne nic neznamena. U nas byl zkratka nizky zaklad. Ve Spanelsku je ale pomer mezi prume... více
Svéráz románské ekonomiky

Aleš Valesek: Dobrý den Roberte, mohl byste nám zde sdělit výpočet, jakým jste dospěl k těm 190%? Rád bych se pou... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Jeřábek: Jak může deflace způsobit neschopnost dlužníků splatit závazky, když platí za zboží nižší ceny a tud... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Weinfurtner: Máte pravdu, nárůst o - to jsem si neuvědomil. Přesto je to více než ve Španělsku a o nějakém po... více
Svéráz románské ekonomiky

jm09: hovorite o trzni cene? Nebo byl nakup/privatizace v roce 2000 od mesta a prodej na trhu? více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: To jsou opravdu ty banky a jini pujcovatele tak hloupi, ze sazby neprizpusobi inflaci? Mam pocit, ze... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Raputa: Sice to není přímo o zlatu, ale budiž: Deflace zpravidla vyústí v neschopnost dlužníků splatit záva... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?