Claimer

Anketa: Spotřební daň na víno? Co radši zrušit ministerstvo školství?

Ministr financí Miroslav Kalousek se očividně vyžívá ve zvyšování a zavádění nejrůznějších daní. Jedním z jeho posledních nápadů je zavedení spotřební daně na víno. Co si o tomto kroku myslí Aleš Michl, Tomáš Prouza, Petr Mach a další oslovení ekonomové?

Anketa: Spotřební daň na víno? Co radši zrušit ministerstvo školství?

Miroslav Kalousek si našel nový koníček. Každou chvíli přichází s nejrůznějšími návrhy, jak získat peníze do státní pokladny, ve které to zeje prázdnotou občas s pavučinou. Nejjednodušším způsobem, jak získat nějaké ty miliardy k dobru, je zvyšování daní. Na pozoru tak musí být každý, před daňovými šrapnely vrchního finance není úniku. Obyvatele České republiky asi nejvíce straší případné sjednocení daně z přidané hodnoty na devatenácti procentech, o kterém začalo ministerstvo financí začátkem tohoto roku také mluvit. To by opět zahýbalo s cenami základního zboží a služeb, které jsou pro většinu domácností nepostradatelné. Rozhodně se však nejedná o jedinou daňovou taškařici, o kterou by se ministr financí mohl letos pokusit. Zajímavé je, že právě Kalouskova (nebo Schwarzenbergova?) TOP 09 před volbami slibovala, že pokud v boji o poslanecká křesla uspěje, nebude daně zásadně zvyšovat. Sám Miroslav Kalousek se 28. dubna 2010 vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 6 Zaostřeno na finance takto: „Jsem přesvědčen, že zvyšovat daně znamená v době při krizi i po krizi, v našem případě, jenom další cestu do recese. To znamená, nic takového nenavrhujeme a řešíme strukturální deficit pouze na výdajové straně.“ Nemůžeme se proto divit, že jsou nyní jeho voliči (a nejen oni) přinejmenším zaskočeni.

Spotřební daň na víno? Jen špička ledovce

Koncem letošního ledna Miroslav Kalousek v rozhovoru pro server Týden.cz řekl, že by chtěl od roku 2013 zavést spotřební daň na víno. Konkrétně by se mělo jednat o částku deset korun za jeden litr tohoto alkoholického nápoje. Mnoho vinařů protestuje, že by pro ně mohl mít tento krok velmi nepříjemné důsledky. Svaz vinařů České republiky navíc připomíná, že v ostatních zemích, kde se víno vyrábí, podobným způsobem zdaněno není. Někteří ekonomové ale namítají, že se tato změna sektoru vinařství až tak citelně nedotkne.

Zavedení spotřební daně na víno by sice neznamenalo nijak zásadní zlom pro naše hospodářství ani by nezdrancovalo peněženky českých spotřebitelů, jde však o typický příklad současných snah Miroslava Kalouska. Kde jde ještě něco vybrat, tam se zvýší daně. Nevadí, že to není zas tak moc, stačí, když z toho kápne alespoň něco. Opět se však dostáváme k tomu, že podobné kroky jsou pro domácnosti silně demotivující a pro firmy ještě víc. Stát vyhodí každoročně z okna desítky miliard kvůli špatně zadaným zakázkám, korupci a neefektivní státní správě. Ministerstvo financí by se tak mělo podrobněji zaměřit na tyto oblasti. 

Co si o této problematice myslí odborníci, které jsme oslovili? Jak se dívají na návrh zdanit víno spotřební daní?

Aleš MichlALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Navrhuji zdanit každého, kdo navrhne nové nebo vyšší daně. S jedinou výjimkou a tou je zdanění autora za tuto myšlenku.

Tomáš ProuzaTOMÁŠ PROUZA

ekonom

Ač víno osobně preferuji, nevidím důvod, proč by nemělo být daněno. Pokud je stanovena spotřební daň na jiné druhy alkoholických nápojů, měla by být stanovena i na víno. Navíc nevěřím tomu, že by kvůli zvýšení ceny o několik korun nějak zásadně klesla spotřeba, takže poškození našich vinařů nehrozí.

Petr MachPETR MACH

ekonom

Pokud vláda zavede novou daň na víno ve výši deset korun na litr, určitě tím pan Kalousek nevybere navíc dvě miliardy ročně, jak plánuje. Daně nejsou násobilka. Pokud je u nás roční spotřeba vína 200 milionů litrů, neznamená to, že se při desetikorunové dani vyberou dvě miliardy korun. Jednak bude více lidí nakupovat od vinařů víno načerno – bez daně, a jednak část zákazníků s nízkými příjmy nahradí spotřebu vína pivem, kde bude daň v přepočtu na objem alkoholu nižší. Pravdou je, že dnes, kdy na víno spotřební daň uvalena není, je řada spotřebitelů uměle směřována ke konzumaci vína na úkor piva. Uvalení daně deset korun by ale znamenalo opačný extrém.

Aleš TůmaALEŠ TŮMA

ekonom, analytik společnosti Partners

Snaha vyrovnat státní rozpočet je naprosto chvályhodná a všechna čest panu ministrovi, že se nebojí dělat nepopulární kroky. Ale co kdyby stát místo zavádění nových daní konečně přestal plýtvat? Teoretický příjem z nové daně má být do dvou miliard ročně. To jsou drobné. Na různé nesmysly stát rozhází víc peněz pravděpodobně každý týden. 

Když jsme u vína, zrušit by se mohl třeba vinařský fond, který jen dotuje jedny vinaře na úkor jiných. Nebo co takhle zrušit bez náhrady ministerstvo školství, jehož hlavní náplní práce je zatěžování učitelů byrokracií a vymýšlení projektů na rozházení miliard z „evropských“ peněz? Vzdělanosti národa by zrušení ministerstva jedině prospělo. A pak bychom si na to všichni mohli připít vínem. Mimochodem při odhadu čistého efektu nové daně by pan ministr měl vzít v úvahu i náklady na léčbu těch, kteří po zdražení vína přejdou na Okenu.

Patrik NacherPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Jako abstinent jsem zcela nezaujatý, ale návrhy páně ministrovy z poslední doby mi přijdou dosti nevyvážené (nechtěl jsem napsat ujeté). Na straně jedné je Miroslav Kalousek štědrý až běda – půjčka MMF, rádoby církevní restituce, předražená ekozakázka apod. O korupci se stále jen žvaní, ale nic se s ní nedělá. Proto je potřeba někde ty peníze vzít, a tak na straně druhé vymýšlí pan ministr, jak a komu co zdanit – zvýšení sazby DPH, snížení daňových paušálů pro OSVČ a nyní ona spotřební daň na víno. Když už nic jiného, tak každý podobný nápad jen zvyšuje příklon k daňovým únikům.

Jan TraxlerJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Prostě chudák hledá, kde se dá. Ale jinak je přece nesmysl, abychom ze svých již značně zdaněných příjmů kupovali zboží, které má v ceně přirážku daně z přidané hodnoty a spotřební daně. A ještě by to chtělo přihodit zase nějakou ekologickou daň. Celý daňový systém je zbytečně složitá pavučina, která akorát svádí k podvodům. Kde jsou ty časy, kdy se vybíral jen desátek a ještě si pro něj výběrčí daní sám přijel na koni.

Lukáš Kovanda

LUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Jsem proti. Každá daň deformuje trh, a tak pro mě není argumentem, že z piva a tvrdého alkoholu se daň už přece také platí. Hovoří-li ministr financí lišácky o tom, že zavedením spotřební daně na víno, by se podmínky na trhu s alkoholickými nápoji „narovnaly“, mýlí se – došlo by jen k jejich dalšímu pokřivení. A představuje-li si ministr financí, že by vybral na dani z vína dvě miliardy korun, mýlí se taktéž. V souladu s tím, co praví prověřená ekonomická teorie, konkrétně takzvaná Lafferova křivka, budou vinaři prostě víc vína prodávat pod rukou a to, co dosud danili, zapřou (leda že by stát namontoval na vinice kamery, aby monitoroval, zda produkce moku odpovídá objemu sklizně – to by ale byla hodně nákladná buzerace). V konečném důsledku tak bude daňový výběr mnohem nižší, než si ministr slibuje. Nemluvě o tom, že nejvyšší obsah alkoholu mají spíš levnější vína, zatímco dražší – třeba slámová či ledová – jej mají nižší. Zdaněním by tak byla disproporčně zasažena levnější vína (a jejich výrobci). Proč raději stát neoptimalizuje svůj boj proti těm, co často zcela nemístně „optimalizují“ odvody již existujících daní? Místo zefektivnění výběru stávajících daní se hledají další a další „oběti“, jež by bylo možno ještě zdanit. To však není dlouhodobě udržitelná strategie – jednou prostě tyhle oběti, vinaři, pivaři a kdo ví kdo dál, dojdou a stát bude muset chtě nechtě daňový výběr prostě zefektivnit – i za cenu toho, že tak ochudí mnohé parazitující „podnikatele“, kamarádíčky, kteří nyní tyjí právě z nemístných „optimalizací“, podivných daňových úlev, výjimek či dokonce obřích daňových odpustků. 

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Ondřej Tůma

Vystudoval bakalářský program na Fakultě humanitních studií UK v Praze. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a integrací přistěhovalců. Nyní je studentem posledního ročníku magisterského oboru ...více

Vystudoval bakalářský program na Fakultě humanitních studií UK v Praze. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a integrací přistěhovalců. Nyní je studentem posledního ročníku magisterského oboru Žurnalistika na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Od roku 2007 se podílí na mediálních projektech společnosti CMC Online. Nyní rovněž píše pro ekonomické servery www.Penize.cz a www.Finmag.cz. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 5 z 5 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Miroslav Hnilička: Nejvíc mně znepokojuje, že se dostatečně nediskutuje potřebná ?? dlouhodobá konkurence Evropy k jiný... více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Jan Pozner: Problém je v tom, že to co vy označujete jako deflaci, je ve skutečnosti prasknutí cenové bubliny, c... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Argumentovat v ekonomických otázkách ve stylu "Zabetonujme veličinu x,..." následuje řetězec implika... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Čím dřív to přijde, tím dřív to bude za náma. více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Phoenix: Samozřejmě se není čemu divit, že za takové situace například existuje "koncenzus většiny vědců o gl... více
Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?