Ekonomie krásy: Šmucler a bíle zuby
Lukáš Kovanda, Peníze, 23.08.2010
Krásní lidé dostávají lépe úročené půjčky. Jsou i inteligentnější než ti oškliví. Majitelé sněhově bílých zubů mohou počítat s vyšší mzdou. A nejlepších výdělků se striptérky dočkají tehdy, procházejí-li zrovna „předovulační“ fází menstruačního cyklu - neberou-li ovšem antikoncepci.
Tento článek je volným pokračováním textu Lukáše Kovandy Ekonomie krásy, který byl na Finmagu publikován minulý týden.
"Při četbě studií a rozborů ekonomů krásy se skutečně zdá, že svět je vším, jen ne spravedlivým: oškliví mají nižší platy, tlustí zase větší dluhy a krásní... jsou inteligentnější," argumentují ve studii nazvané „Proč jsou krásní lidé inteligentnější" tak Satoshi Kanazawa z London School of Economics a Jody Kovar z Pensylvánské univerzity (viz článek).
Dvojice ekonomů vychází z kvarteta předpokladů, které podporují empirickými důkazy: inteligentnější muži spíše dosahují vyššího postavení; výše postavení muži mají větší šance, v porovnání s níže postavenými, „sbalit" krásnou ženu; inteligence je dědičná; krása je dědičná.
Nespravedlnost světa není nekonečná
Jestliže jsou tyto předpoklady platné, musí být logicky platný i závěr, že krásní jsou inteligentnější. Krása navíc funguje i jako signál dobrého zdraví protějšku (tedy i potomstva). Význam fyzické krásy totiž podle dvojice ekonomů stoupá se zamořeností životního prostředí parazity, toxiny či patogeny (jejich nadměrné působení na plod a během růstu dítěte například snižuje symetrii tváře, což je jeden ze zásadních atributů krásy). Zvláště v zamořeném prostředí je nutno „dobře vybírat", neboť tak lze jedině zabránit intoxikaci potomstva.
Řečená studie tak potvrzuje závěr jiného výzkumu, který provedli ekonomové Giam Pietro Cipriani a Angelo Zago z Veronské univerzity. Shledali, že krásní studenti jsou úspěšnější u zkoušek. Proč jsou krásnější zároveň v průměru i úspěšnější, to se ovšem u obou pohlaví liší: u mužů proto, že ošklivci si vedou opravdu velmi špatně; u žen ošklivky podobně postiženy nejsou, naopak se nadstandardně daří nad průměr vyčnívajícím krasavicím. A nikoli proto, že by svým vzhledem oslnily profesory - výsledky, a to je to nejdůležitější, totiž byly mnohem průkaznější u písemných než u ústních examinací.
Nešlo tedy o diskriminaci, leč o schopnosti! Nespravedlnost světa tedy není nekonečná. Navíc i s ní jde něco dělat. Třeba vydat byrokratický „befel", že se bude fluoridovat voda. tak jako v mnoha místech USA po druhé světové válce. Proč?
Ekonomická hodnota chrupu
Tři roky stará studie ekonomů Sherry Gliedové a Matthewa Neidella z Kolumbijské univerzity s názvem „Ekonomická hodnota chrupu" (viz článek) totiž uzavírá, že děti, které v USA vyrůstaly v lokalitách s fluoridovanou pitnou vodou, se v dospělosti dočkaly zhruba o čtyři procenta vyšších mezd. Fluoridace vody totiž přispěla k menší kazivosti chrupu, což pak vyústilo ve vyšší úspěšnost při pracovních pohovorech.
Efekt je nejvíce patrný u žen s nízkým socioekonomickým statutem: například zvýší-li černošská dívka během prvních pěti až sedmi let života (kdy je dobrá péče o chrup zásadní pro zdraví čtyř předních „dospěláckých" zubů - nejviditelnější komponenty úsměvu) konzumaci fluoridované vody o deset procent, může v dospělosti počítat s jedním dolarem navíc na každou odpracovanou hodinu.
Voda se fluoridovala i v Československu. Na sklonku roku 1988 se od ní upustilo. Možná z důvodu obav pohlavárů o zdraví obyvatelstva (fluor sice prospívá chrupu, v přemíře prý ale způsobuje rakovinu, deformace novorozeňat či snížení inteligence poškozením mozku dětí), spíše ale z důvodu ekonomických. Přece jenom to něco stálo.
O „renesanci" fluoridace dnes usilují někteří stomatologové, třeba bývalá ikona televizního pořadu Tabu Roman Šmucler. Ten argumentuje bělobou a zdravím dětského chrupu. Jelikož vstupujeme do éry globálních přesunů pracovních sil, lze - po přihlédnutí ke studii Gliedové a Neidella - argumentovat i lepšími vyhlídkami českých dětí na americkém, ba možná i globálním trhu práce.
Striptérky, žádné pilulky
Bílé zuby, libý vzhled, urostlost - to jsou dobře pozorovatelné atributy. Na výši výdělků má však vliv i krása, jež je takříkajíc skrytá, „chemická", a již lidé vnímají podprahově. V případě žen v tomto ohledu hraje důležitou roli menstruační cyklus. Ten akcentuje v každé své fázi odlišnou podobu ženskosti, jak ukazují vědecké výzkumy. Tak třeba s blížící se ovulací, když jsou nejnáchylnější k oplodnění, ženy přirozeně voní přitažlivěji (ukázal v roce 2006 tým kolem českého antropologa Jana Havlíčka v žurnálu Ethology), jsou atraktivnější ve tváři, vzrůstá symetrie jejich těl i verbální um. Ženy se navíc oblékají vyzývavěji. U mužských partnerů pak stoupá ochranářský půd, žárlivost a ostražitost vůči „kamarádům, co by také rádi".
Striptérky, tanečnice a jiné pracovnice lechtivého byznysu maximalizují v této fázi své výdělky. Alespoň to říká dva roky stará studie tria psychologů z Univerzity v Novém Mexiku (viz článek). Ti zkoumali vliv údobí menstruačního cyklu na výši výdělku - sumy, již jsou muži erotickým pracovnicím ochotni zastrčit za kalhotky. Mužští zákazníci jsou k nim, blíží-li se ovulace, podvědomě přitahováni více než k jejich konkurentkám ze stejného podniku. To však platí jen pro tanečnice, jež neužívají antikoncepci.
Pokud dotyčná pravidelně polyká pilulku, výdělek z „předovulační" (pokročile folikulární) fáze se rázem propadá na úroveň toho z fáze „poovulační" (luteální). Antikoncepce totiž způsobuje, že se žena nachází ve stavu hormonálního pseudotěhotenství. Nevyplácí se tak jen krása viditelná, ale i ta skrytá
Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden
Foto: profimedia.cz
