Claimer

Hledá se dobrý „spořák“

Přetrvávající nejistota na trzích způsobuje, že spořicí účty jsou stále atraktivní a v Čechách již není jediná banka, která by je nenabízela a neinzerovala.

Hledá se dobrý „spořák“

Zatímco v marketingových kampaních na spořicí produkty jsou finanční instituce, jak jsem psala na Finmagu nedávno, stále vynalézavější a mluví o úrokových sazbách „za dva roky“ nebo „až do…“, v praxi se jedná o jednoduchý produkt, kde hlavním kritériem zůstává úroková sazba, dostupnost prostředků a případné poplatky.

Největší banky jdou stále opatrnou cestou konzervativních úroků a celé řady omezení. S nejvyššími sazbami bez výraznějších překážek tak přichází na českém trhu méně zavedené finanční instituce: již tradičně ING, ale také LBBW Bank, UniCredit Bank nebo AXA. Poslední jmenovaná momentálně vede s účtem úročeným 2,5 procenty ročně plus případným půl procentním bonusem na konci roku při průměrném ročním zůstatku vyšším než 40 tisíc korun. Účet je navíc dostupný přes internet, zpoplatněna je až třetí odchozí platba a existuje i možnost výběru peněž kartou, ovšem za 29 Kč.

Patnáct minut slávy

Vždy je třeba mít na paměti, že atraktivní marketingové sazby tu nejsou na věčnost: ještě nedávno měla jedny z nejzajímavějších sazeb mBank. Na stránkách Finmagu se nad nimi před dvěma lety rozplýval i Patrik Nacher, který stojí za webem bankovnipoplatky.com. Ona tři procenta byla tehdy „opravdu zajímavá“. Jak zpívával Walda Matuška: „To všechno vodnééés čas!“ Dnes je realita úplně jiná. mBank ale není zdaleka jediná… Podobně rychle odezněla i nekolikaměsíční marketingová masáž v podání GE Money Bank, která také lákala na tři procenta.

Svých patnáct minut slávy si ale prožila i celá řada jiných spořicích produktů, které dnes již ze srovnání nevychází nejlépe. Je to ovlivněno jednak měnícími se podmínkami na trhu a také počáteční snahou bank přilákat nové klienty a prosadit se na trhu. Jakmile si banka svůj díl koláče ukousne, z kdysi lákavého úročení se stává úročení přinejlepším „solidní“, jak o tom svém „žádná celá osmidesetinovém“ hovoří sama mBank.

Nedávno s novým spořicím kontem ke svým účtům přišla i UniCredit Bank, která zvolila cestu pásmového úročení, podobně jako třeba mBank u eMAX Plus. I zde je ale třeba odhlédnout od billboardové sazby „až 3,5 %“ a soustředit se na takzvané efektivní úročení, které „zprůměruje“ úrok v jednotlivých pásmech pro zvolený zůstatek na účtu. Pásmové úročení totiž vypadá tak, že část zůstatku např. od 0 do 50 tisíc korun úročí jinou sazbou, než další část zůstatku od 50 tisíc třeba do sta. V určitém pásmu je potom sazba nejvyšší, a právě tu spatříte v reklamě.

Kdo je nej?

V tabulce (viz. níže) proto nabízíme srovnání efektivního úročení při zůstatku sto tisíc korun u vybraných produktů. Nejlépe nyní vychází účet u AXY, následován Partners Kontem a nestorem spořicích účtů ING Kontem.

Tabulka: Srovnání spořicích účtů podle efektivního úročení zůstatku 100 tisíc Kč 


(1) Sazba je 2,5 % ročně, bonus 0,5 % se vyplácí na konci roku, pokud průměrný roční zůstatek je vyšší než 40 000 Kč
*Pásmové úročení

Ať tečou

Kromě úrokové sazby je u spořicích účtů zásadní také likvidita prostředků, tedy jejich okamžitá a bezplatná dostupnost. Ta je většinou zajištěna převodem prostředků z a na běžný účet a jejich dalším použitím. Některé spořicí účty nabízejí i kartu, ze které je možné prostředky vybírat.

Často je také spořicí účet propojený s klasickým běžným účtem. Mít „vše“, tedy běžný i spořicí účet, pod jednou střechou má ale spíše praktické výhody: nemusíte se učit používat dvě různá internetová bankovnictví, zůstatky vidíte na jednom místě a převádíte je mezi oběma účty rychleji. V tomto mají navrch tradiční bankovní domy, u kterých má svůj běžný účet stále drtivé procento Čechů. Jen málokterý z nich ale dnes nabízí pořádný konkurenceschopný „spořák.“

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Lada Kičmerová

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. ...více

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. Od ledna roku 2009 pracuje ve společnosti Partners. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 22 z 22 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Miroslav Hnilička: Nejvíc mně znepokojuje, že se dostatečně nediskutuje potřebná ?? dlouhodobá konkurence Evropy k jiný... více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Jan Pozner: Problém je v tom, že to co vy označujete jako deflaci, je ve skutečnosti prasknutí cenové bubliny, c... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Argumentovat v ekonomických otázkách ve stylu "Zabetonujme veličinu x,..." následuje řetězec implika... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Čím dřív to přijde, tím dřív to bude za náma. více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Phoenix: Samozřejmě se není čemu divit, že za takové situace například existuje "koncenzus většiny vědců o gl... více
Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?