Claimer

Jde to i bez poplatků

O bankovních poplatcích se u nás intenzivně diskutuje několik let. Koneckonců mBank na nulových poplatcích postavila svou politiku a po dvou letech má více než 250 tisíc klientů. Další banky na poplatcích stavějí svoje reklamní kampaně, aktuálně například Raiffeisenbank. Finanční krize může pohled na bankovní poplatky změnit.

Jde to i bez poplatků

Nekritičtí obhájci poplatků v zásadě říkají, že je dobře, že banky u nás tvořily z velké části zisk právě díky poplatkům, protože se tak vyhnuly rizikovým obchodům, a tudíž i samotné krizi. To je ale omyl. Naše banky se vyhnuly finanční krizi jednoduše proto, že v ČR fungují tradiční univerzální komerční banky, které poskytují úvěry a přijímají vklady. Vydělávají nejen na poplatcích, ale zejména na úrokové marži. U nás prostě nenajdeme investiční banky, jež se živí, jak se ukázalo, riskantními nákupy derivátů či strukturovaných dluhopisů. Navíc je zapotřebí vzít do úvahy, že český bankovní sektor byl už jednou v devadesátých letech očištěn a daňové poplatníky to stálo stovky miliard korun. Snad se shodneme na tom, že by to alespoň pro několik nejbližších let mělo stačit.

Krize ale vrhla na bankovní poplatky i jiný pohled. Banky by mohly více slyšet na hlasy volající po rušení poplatků a vstřícněji reagovat na kritiku klientů, jestliže zároveň po státu, a tedy po daňových poplatnících, chtějí (to se ČR netýká) finanční injekce, záruky či odkupy nekvalitních aktiv. Není přece možné podnikat na principu, kde „zisky jsou soukromé a ztráty veřejné“. Špatných aktiv by se zajisté rád zbavil kdekdo. Bankéři někde chlup pustit musejí a lepší je se vzdát některých poplatků než vlastních bonusů. Ale uvidíme, třeba se nebudou muset vzdát ničeho. Vinou zásahů politiků totiž bohužel nedošlo k očistnému procesu.

Nemohu také souhlasit s tvrzením, že banka s poplatky je automaticky stabilnější a vyplatí se do ní ukládat peníze, jak ve svém článku píše Aleš Müller. Na první pohled komfortní teorie se může zkomplikovat. A nemusíme chodit do sofistikovaných detailů – reálně hrozí, že vám úročené částky poplatky doslova sežerou. A na druhé straně, při relativně vysoké hranici pojištění vkladů (50 tisíc eur) se nemá smysl pro drtivou většinu vkladatelů bavit o rizicích při uložení peněz do bank s nulovými poplatky. A to i v době kolísání ekonomiky. Je to zbytečné strašení klientů.

Jednou jsem to nazval, že se banky chovají v zásadě jako skladníci. Také ti za svou službu – úschovu věci – dostávají odměnu (tzv. skladné). Banka by pak měla kromě této stránky věci přijmout ve své nové roli i tu pro ni méně výhodnou, že totiž skladovatel s takto uschovanými věcmi (v případě bank s penězi) nesmí dále nijak nakládat. Výdělek zde totiž představuje právě skladné (pro banky poplatky). Obojí najednou – tedy vybírat poplatky i za základní bankovní služby a zároveň s věcí samou (penězi) podnikat – je jednostranně výhodné pro banky.

Ano, každý podnikatelský subjekt chce vytvářet zisk, zejména z tohoto důvodu podniká. Důležité je ale vědět, jaké položky takový zisk tvoří. Minimálně proto, že to něco symbolizuje. Pokud značnou část zisku bank reprezentuje úroková marže či obchodování na finančních trzích, je to jiné, než pokud plnou třetinu výnosů a často více než polovinu zisku tvoří bankovní poplatky. Problémem poplatků je pak totiž fakt, že v případě, kdy tvoří velkou část zisku, demotivují banky k původnímu účelu svého podnikání – přijímat vklady a poskytovat půjčky.

Proč někomu poskytnout úvěr s určitým rizikem, když poplatky lze strhávat automaticky a naprosto bez rizika? Čistě teoreticky, kdyby byly poplatky ještě vyšší, banky by mohly omezit poskytování úvěrů natolik, že by to mohlo ohrozit chod ekonomiky. Přitom by byly stále ziskové.

Zároveň jsem ale proti tomu, aby se bankovní poplatky rušily zákonem. To také nedává smysl, klienti to zaplatí jinde nebo jinak. Například nový zákon o platebním styku měl mimo jiné ambici zrušit některé poplatky. Na první pohled to vypadá jako ochrana spotřebitele. Když se ale dnes podíváte do sazebníků bank, zjistíte, že sice neexistuje poplatek za blokaci karty, ale leckde se zvýšil roční poplatek za vedení karty. Nenajdete sice poplatek za měsíční výpis, najdete ale poplatek za poštovné.

Ilustrace: Nikkarinin

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 8 z 8 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Miroslav Hnilička: Nejvíc mně znepokojuje, že se dostatečně nediskutuje potřebná ?? dlouhodobá konkurence Evropy k jiný... více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Jan Pozner: Problém je v tom, že to co vy označujete jako deflaci, je ve skutečnosti prasknutí cenové bubliny, c... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Argumentovat v ekonomických otázkách ve stylu "Zabetonujme veličinu x,..." následuje řetězec implika... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Čím dřív to přijde, tím dřív to bude za náma. více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Phoenix: Samozřejmě se není čemu divit, že za takové situace například existuje "koncenzus většiny vědců o gl... více
Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?