Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

• První díl rozhovoru s Karlem Janečkem

Ministr Drábek a předražený systém pro výplaty sociálních dávek, Hulinského dary spastikům, které končily u kamarádíčků, pražský dopravní podnik prožraný až na kost – bezpečnostní systémy, haléře Rittigovi. To všechno jsou kauzy, kterým se Nadační fond proti korupci věnoval či věnuje. Co vás momentálně pálí nejvíc?

Jednoznačně systém pro výplatu sociálních dávek. To je korupce non plus ultra. V jistém smyslu je dokonce možné říci, že korupce dosáhla tisíce procent reálné ceny zakázky.

Jak to myslíte?

To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je podle našich analýz možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření jakékoliv nové platformy není nejmenší důvod. Proto jde o nejhorší možnou korupci, jejímž průvodním znakem je neefektivní alokace kapitálu.

Co si pod tím představit?

Zjednodušeně řečeno situaci, kdy stát investuje korunu, z níž jde polovina korupčníkům a druhá část vyletí komínem, protože se utratí za projekt, který je absolutně zbytečný a nikomu nijak nepomůže. Pokud se jedna koruna utratí za smysluplnou věc s výnosem pět až deset procent a tenhle výnos se ukradne, je to samozřejmě také špatně, ale po takové investici alespoň zůstane něco smysluplného. Nejhorší formy korupce jsou takové, kdy se z investované koruny ukradne pětadvacet haléřů a dalších pětadavacet se ztratí z důvodu nesmyslnosti investice. V případě Drábkova systému jde o první mně známý příklad, kdy má stát investovat hypotetickou korunu a ztratí se skoro všechno téměř do posledního haléře.

Je v tom namočený přímo ministr Drábek?

Podle mých informací je v tom namočený především jeho náměstek Vladimír Šiška, který je zřejmě autorem celého tunelu, a ministr Drábek není s to Šišku odvolat. Možná ho jeho náměstek zmanipuloval tak, že ministr není schopný podívat se na věc kritickýma očima a neustále mluví o tom, jak je na ministerstvu všechno v pořádku. Přitom není vůbec co řešit. Ministerstvo jednoznačně obešlo systém zadávání veřejných zakázek, porušilo snad všechny předpisy, které státní tendry regulují… Na ministerstvu sociálních věcí si asi opravdu myslí, že jsou všemocní a že se nemusejí ničeho bát.

Co s tím? Budete žalovat přímo ministra Drábka nebo celé ministerstvo?

My jsme podali žalobu na ministra Drábka a jeho náměstka Šišku. Teď je na policii, aby celou věc vyšetřila. Zároveň jsme podali na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže návrh na zrušení celé té nanejvýš problematické zakázky. Nadační fond proti korupci už o moc víc udělat nemůže. Snažíme se jen o to, aby zbývajících 700 milionů korun, které ještě ministerstvo nestihlo za nový informační systém pro výplatu sociálních dávek utratit, neskončilo v kapsách korupčníků. Věřím, že se nám to podaří.

Jak se vyvíjí kauza bývalého šéfa pražské ČSSD Petra Hulinského, který je podezřelý z podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli tomu, že finanční dary městských firem spastikům, tedy lidem s ochrnutým svalstvem, údajně směřovaly některým Hulinského známým?

My jsme pouze podali trestní oznámení, protože to je něco neuvěřitelného. Celou věc opět šetří policie. Podobně na tom jsou i kauzy kolem dopravního podniku…

Mimochodem neviděl jste show bývalého ředitele dopravního podniku Martina Dvořáka v Otázkách Václava Moravce?

Neviděl, ale muselo to být dojemné. (smích) Tahle nejhorší sorta zjedů se pozná právě podle schopnosti dokonalé přetvářky. Každý, kdo má v sobě alespoň trochu slušnosti, se přece musí alespoň trochu stydět a netroufne si hrát takovou komedii. Dvořák už je asi nevyléčitelný případ.

V téhle souvislosti mě napadá otázka, zdá máte pocit, že se s novým vedením Prahy zlepšilo pražské klima?

Ano, mám. Primátora Svobodu považuji za člověka, který se vydal správným směrem a má chuť a vůli změnit věci k lepšímu.

Teď ruku na srdce, myslíte si, že lidé jako Dvořák, Drábek nebo Hulinský jednou opravdu skončí na Pankráci za zamřížovaným oknem?

(Karel Janeček dlouze přemýšlí.) Já si myslím, že ano.

Opravdu?

Reálné to je. Jiná otázka je, jaká je pravděpodobnost, že to tak dopadne.

Věříte v nezávislé soudy a prokuraturu?

V současné době nikoliv. Na druhou stranu i mezi soudci, a dokonce i mezi státními zástupci jsou někteří slušní lidé, například Pavel Zeman. Máme velké štěstí, že se ho do téhle pozice podařilo ministru Pospíšilovi protlačit. Bohužel se tam ale pohybují také lidé jako Vlastimil Rampula nebo Libor Grygárek. Ti ztělesňují pravý opak. Je to zkrátka boj. Jako všude… Klíčové je, aby se ti slušní nebáli a nakonec převážili a vyhráli. Právě strach je hlavním problémem dnešní české společnosti. Slušných lidí je většina, jenže se bojí, a proto se chovají obranářsky. Špatnost udělají, například pokud jsou zahnaní do kouta nebo se bojí, v horším případě pokud jsou duševně nezralí.

Platí tohle rozložení sil i pro politiku a politiky? Nemyslíte si, že právě politika přitahuje lidi s černým svědomím víc než jakákoliv jiná sféra?

V tom máte pravdu. Proto musíme změnit volební systém a rozetnout začarovaný kruh. Zároveň je nutné politickým stranám zakázat jakoukoli placenou reklamu, která se pouze zneužívá pro manipulaci voličů. Tím se z velké části přibrzdí i motor korupce, kterým je netransparentní financování politických stran.

Jenže jak na to? Ke změně volebního systému je potřeba změna ústavy a k té zase ústavní většina poslanců ochotných vzdát se svých trafik. Kde ji vezmete?

K některým změnám nemusí být ústavní většina nutná. Pokud to nepůjde standardně, společnost se musí aktivizovat. 

Jak vlastně získáváte důkazy, na základě nichž pak podáváte trestní oznámení, a co předchází tomu, než kauzu otevřete?

Všechny informace pocházejí buďto z veřejných zdrojů, nebo od lidí, kteří se odvážili postavit zjedům. A podkladů máme opravdu obrovské množství. Je vidět, že v nás mají lidé důvěru. Rozhodně větší důvěru než v policii. Naším hlavním problémem je, že nemáme dost lidí na to, abychom všechny podněty zpracovali. Proto si vybíráme jen ty nejzajímavější velké případy. V budoucnu bych to ale rád změnil, a rozšířil naši působnost i do dalších částí České republiky.

Jakou roli v celém procesu hraje Karel Randák?

Karel především vyhodnocuje informace. Předkládá správní radě nadačního fondu varianty budoucího zaměření a pak radou vybrané kauzy společně s dalšími analytiky analyzuje a dohlíží na ně. Samozřejmě si musíme dávat obrovský pozor, aby nás nějaký zjed nenapálil a nezkompromitoval. Pečlivé ověřování zdrojů je zcela klíčové.

Už to někdy někdo zkusil?

Pokud vím, tak ne. Ale máme indicie, že se k nám pokoušeli nasadit svého člověka. Naše informace mají pro řadu lidí cenu zlata.

Co říkáte na názor, že Karel Randák, není jen analytikem, ale dokáže informace efektivně a účelně propojit tak, aby vyzněly, jak je právě třeba?

Lež, blábol, nesmysl. Naprostý blud. Je úsměvné, že tyhle fámy pouští do světa právníci z bývalé Šachta nad Partners David Michal a Karolína Babáková. Jedni z největších šmejdů v českém právu. Proč by to Karel dělal? Naše republika je prolezlá takovým morem, že nevíme, kam dřív skočit, a my si ještě budeme vymýšlet nějaké nesmysly? Vždyť to nemá logiku.

Díky za rozhovor.

Karel Janeček

Zakladatel společnosti RSJ Algorithmic Trading, absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde v současnosti též přednáší. Doktorát získal na Carnegie Mellon University v Pittsburghu. V letech 2004 až 2005 působil jako vědecko-výzkumný pracovník v Rakouské akademii věd. Založil Nadační fond na podporu vědy a výzkumu a Nadační fond proti korupci. Jeho prvním oceněným byl Libor Michálek, ústřední postava nedávné korupční kauzy kolem Státního fondu životního prostředí.

Janeček je ženatý, má dvě děti. Rád si zasportuje, miluje hlavně tenis. Sport bere jako duševní hygienu a hrazdu má i v kanceláři.