Claimer

Klienti známkují svou banku (I)

Server www.bankovnipoplatky.com pravidelně připravuje různé průzkumy a ankety. Jedna z aktivit, která na serveru běží soustavně již od poloviny roku 2007 se soustředí na zmapování spokojenosti klientů s jednotlivými bankami působícími na českém trhu v devíti základních oblastech. Vytipovali jsme okruh otázek, které by měl pokrývat nejčastější potřeby klientů bank. Tyto otázky byly poté umístěny na tento web a odpovědi klientů byly průběžně sbírány a vyhodnocovány.

Klienti známkují svou banku (I)

Průzkum jsme nazvali „Kliente, oznámkuj svoji banku a pobočku“. Návštěvníci webu měli a mají možnost oznámkovat služby své pobočky jako ve škole (od 1 výborné do 5 nedostatečné). Průzkum se dělí na tři základní tematické části – prostředí poboček, služby a informace. V každé části jsou pak tři otázky, které se týkají daného tématu.

V části „prostředí pobočky“ mohou klienti vyjádřit svůj názor na dostupnost, otevírací dobu a celkový pocit z návštěvy. V části „služby“ klienti známkují čekací dobu, komplexnost služeb a přístup pracovníků banky. V části „informace“ pak respondenti hledají odpověď na otázky týkající se odborných znalostí pracovníků bank, přístupnosti k informačním materiálům a informací o produktech dceřiných společností.

Průzkum přinesl údaje o míře spokojenosti českých klientů s bankovními službami. Výsledky lze hodnotit podle úrovně služeb bank, jednotlivých poboček bank, tématických okruhů i jednotlivých otázek a to v rámci ČR, ale i jednotlivých krajů. Tentokrát váš seznámímese základními fakty o tomto průzkumu.

Jak již bylo uvedeno, průzkum běží na stránkách více než 18 měsíců. Zatím se ho účastnilo 16 088 respondentů a hodnoceno bylo celkem 18 bank, působících na českém trhu. Některé z nich už na bankovním trhu nepůsobí (fúze, změna názvu apod.). Hodnocené banky (seřazené podle abecedy) najdete v tabulce vpravo.

Z 16 088 respondentů bylo 69,6 % mužů a 30,4 % žen. Zatím se ukazuje, že banky a jejich služby hodnotí častěji muži než ženy. Takový poměr je celkem překvapující. Z hlediska věku bylo nejvíce zastoupeno věkové rozmezí 18 – 30 let (31,3 % mužů a 38,7 % žen). Nejmenší zastoupení bylo pak u mužů ve věkové hranici do 18 let (2,24 %) a u žen ve věku nad 65 let (1,21 %). To zcela odpovídá našemu očekávání, jak z hlediska možnosti přístupu na internet, tak z pohledu zájmu o bankovnictví jako takové.

Nejvíce mužů bylo v příjmové kategorii Kč 18 000 – 22 000 (15,3 %), nejvíce žen pak v příjmovém rozpětí 15 000 – 18 000 (18,5 %). Dle vzdělání se průzkumu nejvíce zúčastnili muži a ženy se středoškolským nebo odborným vyučením s maturitou (38,3 % respektive 52,3 %), nejméně pak se základním vzděláním (3,2 % a 3,0 %).

Pod ní najdete další tabulku z průzkumu. Uvádí celkové průměrné hodnocení ze všech otázek u jednotlivých bank. Aby byla vypovídací hodnota tabulky co nejvěrnější, jsou zde uvedeny jen banky, které hodnotilo alespoň sto respondentů. Ve druhém sloupci je pak celkový počet hodnotitelů a v závorce poměr k celkovému množství hodnocení.

Největší zastoupení respondentů mezi bankami měla dle očekávání Česká spořitelna (celkem 5 920, 36,8 %), což odpovídá i jejímu zastoupení na českém bankovním trhu. Nejlepší průměrnou známku získala dnes již neexistující Živnostenská banka (dnes UniCredit Bank) – 1,63, následovaná mBank (1,65).

Naopak na opačném konci najdeme právě Českou spořitelnu (2,38), ČSOB (2,24) a Komerční banku (2,2). Klienti jednoznačně hodnotili v průměru lépe menší a střední banky a naopak byli přísnější k tzv. velké trojce. To odpovídá i diskusi, která na webu běží od jeho vzniku.

Vyjdeme-li ovšem pouze ze srovnání banky, které ohodnotilo v devíti kategoriích více než 1000 návštěvníků, pak rozdíl mezi nejlépe hodnocenou bankou (Poštovní spořitelna, 2,07) a nejhůře (ČS, 2,38) je pouhé 0,31, což není tak mnoho. Celkový průměr za všechny otázky tedy neukázal tak velké rozpětí, které jsme očekávali. To najdeme u jednotlivých bank až u tří tématických okruhů a devíti otázek. O tom ale někdy příště.

(Autoři působí v redakci serveru www.bankovnipoplatky.com). Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 1 z 1 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Miroslav Hnilička: Nejvíc mně znepokojuje, že se dostatečně nediskutuje potřebná ?? dlouhodobá konkurence Evropy k jiný... více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Jan Pozner: Problém je v tom, že to co vy označujete jako deflaci, je ve skutečnosti prasknutí cenové bubliny, c... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Argumentovat v ekonomických otázkách ve stylu "Zabetonujme veličinu x,..." následuje řetězec implika... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Čím dřív to přijde, tím dřív to bude za náma. více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Phoenix: Samozřejmě se není čemu divit, že za takové situace například existuje "koncenzus většiny vědců o gl... více
Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?