Plastová bomba

Světlana Rysková, Peníze, 16.10.2009

Ve světě financí tiká další časovaná bomba − krize kreditních karet. Nejvíc děsí Spojené státy, ale slyšet už je i v Evropě.

Současná krize kreditních karet, která zmítá Spojenými státy, svým charakterem připomíná průšvih s hypotékami nízkopříjmových skupin obyvatel. Vykazuje totiž podobné rysy – banky a jiné společnosti vydaly příliš mnoho karet, povolily příliš mnoho úvěrů a teď mají problém půjčené peníze dostat zpět. Ekonomice se nedaří, nezaměstnanost roste a lidé nemohou splácet. Podobně jako u nesplácených hypoték i v tomto případě byly úvěry z kreditních karet zabaleny do úhledných investičních balíčků a poslány do světa. Teď se s hrůzou čeká, kde vyplavou. Prý je mají v portfoliu hlavně penzijní a podílové fondy. Američané se však obávají, že krize kreditních karet může zasáhnout i zdravotnictví, protože za péči se platí většinou právě kreditními kartami.

Jsme v Česku chytřejší?

Experti Mezinárodního měnového fondu varují: Američané letos nebudou schopni zaplatit 14 % z téměř 1162 miliard dolarů dluhů z kreditních karet. Problémy prý čekají i Evropu, kde může zůstat letos nesplaceno 7 % z půjčených 1497 miliard eur.

V Česku se „úvěrový zázrak v plastu“ šířil v minulých letech rychlostí blesku. Banky i splátkové společnosti ale tvrdí, že se žádné krize obávat nemusejí. Že by byly opatrnější a rozvážnější? Nebo jsou Češi o tolik chytřejší než Američané a nepropadli kouzlu plastového mámení?

Kreditka až do domu

Není to tak dávno, kdy bylo možné sehnat kreditní kartu na každém kroku. Nabídli vám ji v supermarketu, na letišti, po telefonu. Všichni vydavatelé kreditek lákali klienty k jejich používání, jak se dalo. Prodlužovali bezúročné období, nabízeli slevy ve smluvních obchodech, připisovali procenta z nákupů na účet penzijních fondů.

Nelze se proto divit, že počet bankovních kreditních karet v Česku vzrostl v posledních dvou letech na dvojnásobek. V současné době je jich v oběhu 1,24 milionu kusů. Kromě bank je vydávají i splátkové společnosti, ty ale jejich počty pečlivě tají. Sdílnější je jen společnost Cetelem, která je považována za největšího nebankovního vydavatele kreditních karet. Udává, že jich od roku 1997 vydala 1,37 milionu. Můžeme se tedy dohadovat, že i další dvě velké splátkové společnosti – GE Money Multiservis a Home Credit nezůstávají pozadu a rozdaly svým klientům jeden až dva miliony karet. Celkem jich Češi mohou mít tři až čtyři miliony.

Mnozí je dostali, ale ani po několika týdnech či měsících netušili, jak vlastně fungují. Ti chytřejší je strčili do šuplíku a zapomněli na ně. Teď je od nich banky stahují, protože takoví klienti se nevyplatí.

Jiní majitelé kreditek s nimi pouze vybírají hotovost z bankomatu, i když na inkaso hotovosti se u většiny bank nevztahuje bezúročně období. Jenom v prvním pololetí letošního roku bylo uskutečněno 1,44 milionu takových výběrů a průměrná inkasovaná částka představovala 3200 korun. Asi budete souhlasit, že není právě projevem přílišné finanční gramotnosti, když se někdo zadluží na 19 nebo až 26,4 % kvůli třem tisícovkám.

Chrání banky chamtivost?

Z čeho pramení jistota bank, že v Česku žádná krize kreditních karet nehrozí, když i u nás přibývá nezaměstnaných a platebně neschopných?

Možná se to bude zdát paradoxní, ale odpověď je možné najít v nenasytnosti tuzemských bank a splátkových společností. Většina z nich si účtuje řadu poplatků, nad nimiž by se v zahraničí jen pousmáli. Vydání plastového zázraku sice bývá zdarma, platí se ale za provozování karty, a to od 120 až do 3000 korun ročně, a někde k tomu přidávají i měsíční poplatek 20 či 30 korun za vedení úvěrového účtu. Také inkaso hotovosti z bankomatu či na přepážce je u kreditky mnohdy dražší než u běžné karty. Zpoplatňuje se i oznámení o překročení limitu čerpání a hotovou pohromou jsou upomínky – jedna přijde na 300 až 600 korun.

A úroky v Česku? Nedejte se mýlit tolik propagovaným bezúročným obdobím. Využít ho dokáže jen malá část klientů. V průměru jich není ani 30 %. Většina se neubrání lákadlu spotřeby, spadnou do úvěru, a ten je v českých krajích nadprůměrně drahý.

Američané by zírali

V USA považují za nepřiměřenou současnou průměrnou úrokovou sazbu, která v posledních měsících vyšplhala na 12,44 %. Americkou vládu to znepokojilo natolik, že chce začít regulovat podmínky poskytování a provozu kreditních karet novým zákonem, který by měl začít platit v příštím roce. Na úroky 19 až 26,4 % ročně, které jsou v Česku, by Američané jen zírali. Jen tak pro zajímavost, základní úroková sazba na finančním trhu je nyní jen 1,25 %.

Vypadá to, že banky v Česku škubou své klienty na kreditních kartách mnohem víc než ty americké. Možná si tím nafoukly už předem polštář, který je má uchránit před podobnými maléry, jako je krize kreditních karet.

Foto: Profimedia.cz