Claimer

Plastová bomba

Ve světě financí tiká další časovaná bomba − krize kreditních karet. Nejvíc děsí Spojené státy, ale slyšet už je i v Evropě.

Plastová bomba

Současná krize kreditních karet, která zmítá Spojenými státy, svým charakterem připomíná průšvih s hypotékami nízkopříjmových skupin obyvatel. Vykazuje totiž podobné rysy – banky a jiné společnosti vydaly příliš mnoho karet, povolily příliš mnoho úvěrů a teď mají problém půjčené peníze dostat zpět. Ekonomice se nedaří, nezaměstnanost roste a lidé nemohou splácet. Podobně jako u nesplácených hypoték i v tomto případě byly úvěry z kreditních karet zabaleny do úhledných investičních balíčků a poslány do světa. Teď se s hrůzou čeká, kde vyplavou. Prý je mají v portfoliu hlavně penzijní a podílové fondy. Američané se však obávají, že krize kreditních karet může zasáhnout i zdravotnictví, protože za péči se platí většinou právě kreditními kartami.

Jsme v Česku chytřejší?

Experti Mezinárodního měnového fondu varují: Američané letos nebudou schopni zaplatit 14 % z téměř 1162 miliard dolarů dluhů z kreditních karet. Problémy prý čekají i Evropu, kde může zůstat letos nesplaceno 7 % z půjčených 1497 miliard eur.

V Česku se „úvěrový zázrak v plastu“ šířil v minulých letech rychlostí blesku. Banky i splátkové společnosti ale tvrdí, že se žádné krize obávat nemusejí. Že by byly opatrnější a rozvážnější? Nebo jsou Češi o tolik chytřejší než Američané a nepropadli kouzlu plastového mámení?

Kreditka až do domu

Není to tak dávno, kdy bylo možné sehnat kreditní kartu na každém kroku. Nabídli vám ji v supermarketu, na letišti, po telefonu. Všichni vydavatelé kreditek lákali klienty k jejich používání, jak se dalo. Prodlužovali bezúročné období, nabízeli slevy ve smluvních obchodech, připisovali procenta z nákupů na účet penzijních fondů.

Nelze se proto divit, že počet bankovních kreditních karet v Česku vzrostl v posledních dvou letech na dvojnásobek. V současné době je jich v oběhu 1,24 milionu kusů. Kromě bank je vydávají i splátkové společnosti, ty ale jejich počty pečlivě tají. Sdílnější je jen společnost Cetelem, která je považována za největšího nebankovního vydavatele kreditních karet. Udává, že jich od roku 1997 vydala 1,37 milionu. Můžeme se tedy dohadovat, že i další dvě velké splátkové společnosti – GE Money Multiservis a Home Credit nezůstávají pozadu a rozdaly svým klientům jeden až dva miliony karet. Celkem jich Češi mohou mít tři až čtyři miliony.

Mnozí je dostali, ale ani po několika týdnech či měsících netušili, jak vlastně fungují. Ti chytřejší je strčili do šuplíku a zapomněli na ně. Teď je od nich banky stahují, protože takoví klienti se nevyplatí.

Jiní majitelé kreditek s nimi pouze vybírají hotovost z bankomatu, i když na inkaso hotovosti se u většiny bank nevztahuje bezúročně období. Jenom v prvním pololetí letošního roku bylo uskutečněno 1,44 milionu takových výběrů a průměrná inkasovaná částka představovala 3200 korun. Asi budete souhlasit, že není právě projevem přílišné finanční gramotnosti, když se někdo zadluží na 19 nebo až 26,4 % kvůli třem tisícovkám.

Chrání banky chamtivost?

Z čeho pramení jistota bank, že v Česku žádná krize kreditních karet nehrozí, když i u nás přibývá nezaměstnaných a platebně neschopných?

Možná se to bude zdát paradoxní, ale odpověď je možné najít v nenasytnosti tuzemských bank a splátkových společností. Většina z nich si účtuje řadu poplatků, nad nimiž by se v zahraničí jen pousmáli. Vydání plastového zázraku sice bývá zdarma, platí se ale za provozování karty, a to od 120 až do 3000 korun ročně, a někde k tomu přidávají i měsíční poplatek 20 či 30 korun za vedení úvěrového účtu. Také inkaso hotovosti z bankomatu či na přepážce je u kreditky mnohdy dražší než u běžné karty. Zpoplatňuje se i oznámení o překročení limitu čerpání a hotovou pohromou jsou upomínky – jedna přijde na 300 až 600 korun.

A úroky v Česku? Nedejte se mýlit tolik propagovaným bezúročným obdobím. Využít ho dokáže jen malá část klientů. V průměru jich není ani 30 %. Většina se neubrání lákadlu spotřeby, spadnou do úvěru, a ten je v českých krajích nadprůměrně drahý.

Američané by zírali

V USA považují za nepřiměřenou současnou průměrnou úrokovou sazbu, která v posledních měsících vyšplhala na 12,44 %. Americkou vládu to znepokojilo natolik, že chce začít regulovat podmínky poskytování a provozu kreditních karet novým zákonem, který by měl začít platit v příštím roce. Na úroky 19 až 26,4 % ročně, které jsou v Česku, by Američané jen zírali. Jen tak pro zajímavost, základní úroková sazba na finančním trhu je nyní jen 1,25 %.

Vypadá to, že banky v Česku škubou své klienty na kreditních kartách mnohem víc než ty americké. Možná si tím nafoukly už předem polštář, který je má uchránit před podobnými maléry, jako je krize kreditních karet.

Foto: Profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Světlana Rysková

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Věnuje se jako ekonomická redaktorka již 13 let osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů Českého rozhlasu. Kmenově působila v týdeníku Profit a později Ekonom, kde vedla finanční rubriku.

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 13 z 13 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Drobní akcionáři, neplačte a probuďte se!

Ještě 17 let po druhé vlně kuponové privatizace v českých šuplících, slamnících, skříních a kredencích dlí stovky a tisíce kuponových knížek. Zdaleka ne všechny jsou bezcenné, peníze se ale kvapem vypařují.

Meze poznání: kdo zná všechno, rozhoduje špatně

John Kay podrobuje tvrdé kritice rozhodovací mechanismy. Ve veřejném sektoru, v soukromém sektoru. Až příliš často jsou totiž podklady pro rozhodování ovlivňovány – vědomě i nevědomě – tím, jakých výsledků si přejeme dosáhnout. O to propracovaněji mu...

Beztrestnost úvěrových pirátů

Roste počet předlužených, roste počet bankrotů, roste počet rozsudků proti těm, kteří cizopasí na lidech v dluhové pasti nebo na jejím okraji. Zajímá to skutečně někoho?

Patrik Nacher: Jak se do toho začne plést stát, žádná banka nevyjde klientům vstříc

Server, který provozuje, proslavila anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Velké banky ji bagatelizovaly, ukázala však, že i drobní střadatelé můžou být slyšet. PATRIK NACHER v exkluzivním rozhovoru popisuje, jak se mění postavení českých bankovn...

Snižte mi paušály a zvyšte daně. Ale ušetřete mě těch muk s razítky!

Srdceryvný dopis malého podnikatele velkým pánům. Koho nedojmou statistiky české byrokracie, na toho uvnitř čeká roztomilé video malých lenochodů.

Rána pod pás z ministerstva financí: Sjednocení DPH na 19 procentech! Už od půlky roku

Od navýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty uběhlo jen několik dní a už se otevřeně mluví o tom, že pro letošek nebude konečné! Voliče je totiž uprostřed volebního období třeba sedřít z kůže – možná do příštích voleb zapomenou, jaké kejkle „prav...

Chcete prodat? Nevysvětlujte, hlavou lidé nekupují!

Při rozhodování – včetně rozhodování o tom, co koupíte či nekoupíte a u koho to případně koupíte, hrají významnou roli emoce. Vlastně hrajou významnější roli než racionalita a rozumové argumenty. Jak a proč na emoce nejlíp zacílit?

Brněnští (a)sociální demokraté šetří: třicet korun u doktora ne, šest tisíc za jesle ano

O solidaritě s nejslabšími se to hezky mluví při sněmovních obstrukcích. Když dojde na činy, regionální politici ČSSD umí s potřebnými vytřít stejně efektně jako pravicová vláda.

Šéf Transparency International: V parlamentu se strhly lobbistické orgie

Za lobbistické orgie označil David Ondráčka, šéf české pobočky Transparency International, schvalování zákona o veřejných zakázkách. O frustraci, která vládne Česku, i o naději, že jednou korupční hydra přece jen nějaké hlavy ztratí, čtěte v druhém d...

Videohry, ve kterých to děti musí s penězi umět líp než s laserovou puškou

Škola hrou? Ve finančním vzdělávání to platí teprve krátce. Podveďte své děti! Dávejte jim lekce v zacházení s penězi, zatímco si budou myslet, že paří.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Petr Hampl: Reakce na pana Della: Obávám se, že si nerozumíme. Tvrdíte, že pokud je člověk dost pracovitý a s... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Adam Čabla: Děkuji za článek, víceméně se s ním ztotožňuji. více
Meze poznání: kdo zná všechno, rozhoduje špatně

Stanislav Dvořák: Nevidím v tomto případě větší rizika z centralizace a koncentrace moci když ČNB dlouhodobě reaguje t... více
Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

Roman Řípa: Ad "Může ale fungovat i jako poučka pro hospodářskou politiku vlády: jen podpora odvětví s vysokými ... více
Poučení z iPadu

Pat Bateman: Ano, ta první varianta je definice levice, ta druhá je definicí pravice. Chudí voliči (průměrní) tot... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Pat Bateman: Tady někdo nepřečetl ten článek (tedy i jeho první díl) pořádně - oba dva totiž v naprostém klidu za... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Radovan Dell: V oficiální biografii Steva Jobse je popsáno, jak Jobs vysvětluje Obamovi, proč nemůže vyrábět v USA... více
Poučení z iPadu

Pavel L: Výborně, po dlouhé době někdo, kdo svoje poznání dostal až na takovou úroveň a nepapouškuje jen mant... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Antonín Suchan: Pane Dvořáku, ozývám se, i když jste mě neoslovil, obávám se, že se přímé odpovědi nedočkáte, proto... více
Dohoda pro kočku

Petr Nowak: Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".... více
Peněženku byste neukradli, ale film ano?