Claimer

Přechod k jiné bance: Hledá se motiv!

Bankovní domy dobře vědí, že silná základna klientů – fyzických osob s průměrným výdělkem, pomáhá posilovat jejich dlouhodobou stabilitu. Každá instituce se proto usilovně snaží ukousnout si z retailového koláče co největší sousto. Jak ale přimět klienty, aby si vybrali právě vás?

Přechod k jiné bance: Hledá se motiv!

Ze všeho nejdříve si musí klient do banky převést svůj běžný účet. Tím to všechno začíná. Ostatní bankovní služby se pak již nabízejí podstatně snáze. Jsou ale „průměrní Češi“ ochotni měnit svůj účet? A pokud ano, tak proč? Přesvědčí je vtipná reklamní kampaň, dvacetikorunová úspora na poplatcích nebo něco úplně jiného?

mBank: Mám to zadarmo!

Jak se ukázalo na příkladu mBank, dlouhodobě úspěšná nemusí být ani cesta Bédy Trávníčka. Bezplatný účet a kdysi dobré spořicí konto sice zprvu přilákaly zástupy zájemců, ti si ale v mnoha případech účet zřídili jen jako doplněk ke svému „běžňáku“. Přesně podle filosofie „je to zadarmo, tak proč ne.“ Když však došlo na lámání chleba, vrátila se zase většina ke svému tradičnímu kontu. Čistě cenová válka navíc není pro banky ideálním řešením, protože klienti, které oslovuje, nejsou pro finanční instituci zrovna ti „vysnění“.

Unicredit: Poradci a frančízy

Další cestou za klienty může být přehodnocení distribučních kanálů a způsobů, jak klienty oslovit. S touto myšlenkou si u nás „hraje“ například UniCredit Bank, která se rozhodla podíl v retailu navýšit spoluprácí se sítí finančních poradců. Ti jsou s klientem v přímém kontaktu a dokážou mu výhody daného účtu či jiného bankovního produktu lépe podat. Unicredit navíc do budoucna plánuje i zakládání frančíz. Ty bance zase umožní levně expandovat do menších měst s mnohem nižšími náklady. Silná pobočková síť totiž neztrácí na významu ani dnes, v čase internetu a mobilních technologií. Navzdory digitálním prorokům, kteří ji předpovídali rychlý úpadek, a vysokým provozním nákladům. Osobní komunikace a „vztah“ s bankéřem je pro starší ročníky stále nenahraditelný.

Káva s cookies, káva s brownies…

Za zmínku stojí i nedávno spuštěná kampaň Poštovní spořitelny. Její produktová řada Era klade důraz na jednoduchost a filosofii „platíte jen za to, co skutečně chcete.“ Distancuje se tak od tradičních neflexibilních balíčků a láká klienty, kteří nemají rádi „komplikované“. Nevýhodou je ale nižší transparentnost z hlediska nákladů na účet a s ním spojené služby. Otazník visí i nad tím, zda tato myšlenka může zaujmout a přesvědčit opravdu hodně lidí.

Věrnostní bonus místo dvacky

Každá ze tří popsaných cest má svá pro a proti. Když se ale zamyslím, co by k převedení běžného účtu motivovalo mě, napadá mě ještě jedna alternativa – věrnostní bonusy.

Kdybych se rozhodovala mezi různými hypotékami a nějaká banka by mi zároveň s půjčkou na bydlení nabídla i převedení běžného účtu s tím, že bych dostala slevu ze sazby (což některé banky nabízejí), určitě bych o tom přemýšlela. V mém ideálním světě by to však byl teprve začátek. Další výhody by přicházely časem.

Jakmile by si banka ověřila, že si na účet nechávám posílat svůj příjem nebo že s pomocí daného bankovního domu investuji a využívám i další pro banku zajímavé finanční produkty, výhody by se kumulovaly. V ideálním případě tak, abych měla jako dobrý a zodpovědný klient od jistého okamžiku běžný účet zcela zdarma.

Tento způsob „přetažení“ klienta a následné odměny za jeho věrnost mi zkrátka připadá mnohem zajímavější než motivace dvacetikorunou nebo Holubovou.

Změnili jste svůj běžný účet? Co vás k tomu motivovalo? Jaká je ideální bankovní strategie podle vás?

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Lada Kičmerová

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. ...více

Je absolventkou žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako redaktorka do finanční rubriky Lidových novin, kde publikovala články o finančních produktech, osobních financích, daních a legislativních změnách. Od ledna roku 2009 pracuje ve společnosti Partners. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 16 z 16 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Pavel Kohout: Stavební omerta

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

Nová pravidla spotřebitelských úvěrů: Zákon proti nevzdělanosti

Po mnoha letech nečinnosti by nová právní úprava mohla omezit největší zvěrstva úvěrových žraloků – a také uchránit některé lidi před jejich vlastní nevzdělaností.

eGovernment za miliardy: šikana, ponižování, svévole. Rozhovor s Petrem Říhou

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGov...

Letos bez konzerv. Mazané triky, jak si na dovolené levně žít jako králové

Cestujte jako geekové: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně. Varujeme: čtení článku může způsobit chuť na všechno se vykašlat a okamžitě vyrazit do světa.

Petr Říha: Štíhlá administrativa? Toho bohdá nebude!

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jso...

Svátek práce 2.0: Udělejte něco drzého nebo aspoň nechejte dýško

Jak vrátit smysl dělnickému svátku, když dnes lidé většinu peněz vysedí před počítačem?

Jak utrápit stavební spoření k smrti

Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má – padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Karel Janeček: Na ministerstvu sociálních věcí si myslí, že jsou všemocní a nemusí se ničeho bát

„To samé, co se má naprogramovat za dvě miliardy, je možné vytvořit za dvacet až čtyřicet milionů v rámci již existujícího systému. K vytváření nové platformy není nejmenší důvod,“ říká Karel Janeček o nechvalně proslulém novém systému na vyplácení d...

Karel Janeček: Zakládám další fond. Bude pomáhat obětem korupčníků

„Standardní česká politická strana dnes funguje tak, že si na první místo vrazí nějakou pro veřejnost přijatelnou figurku, která naláká voliče, za ní se pak seřadí zjedi a zločinci, kteří si jdou nakrást, a pak, zase aby se neřeklo, se na poslední mí...

Flattr: posílejte peníze místo lajků. Stejně snadno

Stačí jednou klepnout – a autorovi chytrého článku, vtipného videa nebo chytlavé písničky pošlete malou odměnu. Služba Flattr se pomalu prosazuje i v Česku.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Miroslav Hnilička: Nejvíc mně znepokojuje, že se dostatečně nediskutuje potřebná ?? dlouhodobá konkurence Evropy k jiný... více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Jan Pozner: Problém je v tom, že to co vy označujete jako deflaci, je ve skutečnosti prasknutí cenové bubliny, c... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Argumentovat v ekonomických otázkách ve stylu "Zabetonujme veličinu x,..." následuje řetězec implika... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Jan Pozner: Čím dřív to přijde, tím dřív to bude za náma. více
Nový finanční systém: Katalyzátory

Michal Jeřábek: Jistě, ČNB si to nemůže dovolit. Měnová reforma musí být nejspíš celosvětová (nebo se týkat minimáln... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Byl bych zvědav, jak by se s volně dostupnými měnami poprala část starších ročníků a nízkopříjmových... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Filip Mezera: Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ČNB cílila na deflaci a ne na inflační 2 % ? Pravděpodobně by... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Mimochodem, stejně jako jsme si zvykli počítat s mírnou inflací, stejně tak si zvykneme počítat i s ... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Phoenix: Samozřejmě se není čemu divit, že za takové situace například existuje "koncenzus většiny vědců o gl... více
Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?