Předplatit časopis Finmag

Dusí firmy i celou ekonomiku, tak proč úřední šiml přežije všechno?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
18. 6. 2024
 5 729
komentář

Přívětivé podmínky pro podnikání nezatížené byrokracií jsou nezbytné pro vzestup ekonomiky. Shodují se na tom ekonomové, podnikatelé i politici. Tak proč, krucipísek, takové prostředí pro byznys v Česku nemáme?

Dusí firmy i celou ekonomiku, tak proč úřední šiml přežije všechno?
Byrokracie dusí české firmy. Kromě nového zákona by si s ní mohla poradit i umělá inteligence. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Regulace byznysu a s ní spojená administrativní zátěž patří k největším překážkám podnikání, upozorňuje už roky Hospodářská komora (HK). Na to, aby splnili vládou uložené povinnosti, vynakládají podnikatelé neproduktivní hodiny a peníze.

Nyní se komora chystá předložit vládě a parlamentu recept, jak se této byrokratické zátěže zbavit. Připravuje zákon, který má státní správě uložit, aby zjišťovala, přezkoumávala a odstraňovala zbytečnou administrativu ztrpčující podnikatelům byznys. Návrh normy také dává státu za úkol do tří měsíců odpovědět na podnět zástupců podnikatelů k přezkumu byrokratické zátěže.

Nasnadě je otázka, zda by takové věci neměla státní správa dělat bez toho, aby jí to přikazoval zákon. Prezident HK Zdeněk Zajíček však vychází z předpokladu, že úředník nemůže dělat něco, co mu zákon přímo nepřikazuje. V rozhovoru pro Hospodářské noviny dokonce upozorňuje, že samotný zákon nestačí. Vedení komory chce právo na ochranu před zbytečnou byrokracií zahrnout do ústavy.

Miliardy spláchnuté do kanálu

Jeden z Murphyho zákonů obsahuje myšlenku, že úřední šiml přežije všechno. Je míněn s nadsázkou, nahlíženo činností českých vlád ale odpovídá realitě.

Znáte snad vládu, jedno zda levicovou, nebo pravicovou, která by neslibovala, že sníží byrokracii, a to i pro podnikatele? Kabinet Petra Fialy už vydal tři antibyrokratické balíčky. Ruší dohromady sedm desítek povinností vůči úřadům, které (patrně s výjimkou některých byrokratů) nedávají nikomu smysl.

To je však jen příslovečná špička ledovce. Co víc, rušené povinnosti přebíjí úkoly vyplývající z nových nařízení.

Regulací je tak už tolik, že pro podnikatele je téměř nemožné získat přehled, jaké povinnosti mu zákon ukládá a kolik jich vlastně dohromady plnit musí. Hospodářská komora zmapovala 34 z desetitisíců právních předpisů, které podnikatelé používají nejčastěji. Nalezla v nich 2 147 povinností, s nimiž je často spojena nadměrná administrativa.

Z analýzy komory, která vycházela z dat centra ekonomických a tržních analýz CETA a Liberálního institutu, vyplývá, že administrativa pojící se s regulacemi stojí firmy ročně zhruba 72 miliard korun.

Hory povinností vůči státu firmy dusí, především ty malé. Liberální institut ve svém posledním Indexu byrokracie zjistil, že byrokratická zátěž malých podniků v roce 2021 dosáhla 272 hodin ročně. To znamená, že v takové firmě strávil zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka.  

Pravda, to bylo v roce covidové kalvárie, kdy nás vláda Andreje Babiše zasypávala chaotickými opatřeními. Jenže už výsledek za předcovidový rok stál z pohledu podnikatelů za houby. Tehdy se index zastavil na 226 hodinách. I to bylo příliš vysoké číslo.

Kdo to má kontrolovat?

Největší zátěž byla a je spojena s administrací provozu a daní. K tomu se v posledních letech přidávají úkoly související s reportováním dopadů podnikání na životní prostředí a lidská práva, tedy s procedurou označovanou zkratkou ESG (Environmental, social and corporate governance). Bruselská fabrika na regulace nás těmito směrnicemi zásobuje v míře vrchovaté.

Ze zmíněné analýzy komory vyplývá, že kdyby se administrativní zátěž snížila aspoň o čtvrtinu, podnikatelům by zůstalo ročně kolem 18 miliard korun. Tuto sumu by mohli investovat do rozvoje podnikání, třeba do inovací. Úspora by se podle odhadu komory promítla do růstu HDP ve výši minimálně 25 miliard.

A ulevit by se nakonec mohlo i státní správě. Vždyť hromada regulací je tak vysoká, že ztrácí smysl i z jejího pohledu. Úředníci nestačí kontrolovat, zda jsou předpisy dodržovány, natož jejich plnění vymáhat. Téměř polovina firem v Česku tak neplní ani základní povinnost, jakou je zveřejnění účetní závěrky. Nařizuje ji zákon, ale stát jednoduše postrádá administrativní kapacity na to, aby ho prosazoval.

Kromě toho erár leckdy vyžaduje údaje, se kterými si ani neví rady. Experti komory například upozornili, že státní správa dodnes nedokázala doložit, jak zpracovávala a využívala průběžná data o milionech hotovostních transakcí z elektronické evidence tržeb.

Chybí pohled do zpětného zrcátka

Nárůst administrativních povinností nezastavila ani procedura RIA (Regulatory Impact Assessment)., která se stala součástí české legislativy. Hodnotí dopady regulací, posuzuje, zda jsou přiměřené a zda nebují jako plevel v trávníku. Marná snaha, ukázalo se, že na úředního šimla je krátká.

Věříte, že by v boji s byrokracií mohla pomoci umělá inteligence?

Navíc chybí celkový pohled do zpětného zrcátka – na staré regulace. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který antibyrokratické balíčky připravuje, přiznává, že postupuje nahodile. „Dělat to systémově je práce na dvacet let, a na to nemáme čas. Prostě máme nějaké terče, které uvidíme, tak je pojďme sestřelit. A potom zkusme sestřelit ty, co jsou v zákrytu,“ líčí Šalomoun svůj postup v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Prezident HK Zajíček má za to, že systém by do likvidace nadbytečných regulací mohl vnést zákon. A nadlidský úkol, který Šalomoun odhaduje na dvě desítky let, může mnohem rychleji zvládnout umělá inteligence. Proč ne?

„Je to velká práce, ale my si myslíme, že v tuto chvíli máme v zádech neuvěřitelnou technologii, která se jmenuje umělá inteligence. Jsme přesvědčeni, že pokud zpracujeme prvních tisíc zákonů do přehledu povinností, tak by nám umělá inteligence velmi efektivně mohla pomoct se zmapováním zbytku,“ říká Zajíček.

Zajímavá myšlenka. Jen pozor, aby umělou inteligenci nepoužili ještě dřív úředníci proti podnikatelům nebo obecně proti obyvatelům této země, nezmapovali jejich povinnost a nevyžadovali do puntíku splnit všechny administrativní povinnosti. Mnoho z nás o některých patrně nemá ani páru.

Fakt jste si jistí, že jste nahlásili úřadům vše, co jste nahlásit měli a neudělali bez povolení něco, na co jste potřebovali úřední glejt?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
14
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byrokraciebyznysfinanční úřadfirmykomentářkontrolakontrolypodnikánípodnikatelské prostředíPodnikavé Českoumělá inteligencevláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo