Jurečkova novinka: seznam hanby firem. Bude to fungovat?
Nelegálně zaměstnávající podnikatelé a firmy se mají od nového roku ocitnout na „seznamu hanby“. Podle ministerstva práce a sociálních věcí to má mít odrazující efekt, protože s těmito porušovateli zákona nebudou pak chtít další firmy spolupracovat. Hezká myšlenka, v praxi to ale zřejmě dopadne jinak. Tady je pár argumentů proč.

Na tažení proti nelegálnímu zaměstnávání – zejména cizinců – se dají nahrát politické body, to ví každý politik. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) samozřejmě také. A jeho lidovci se teď snaží co nejvíc zviditelnit, když jim klesly preference na hranici vstupu do parlamentu.
Jurečka i proto přichází s novelou zákona o zaměstnanosti, kterou už schválila vláda a čeká na projednání v parlamentu. Měla by začít platit od příštího roku a má znesnadnit nelegální zaměstnávání.
Jedním z nástrojů, jak toho docílit, je zveřejňování jmen podnikatelů a firem, které dostanou pokutu za nelegální zaměstnávání či zastřené zprostředkování zaměstnání. Zveřejňovat by je měl Státní úřad inspekce práce, ne ale automaticky. Pouze v případech, kdy to uzná za vhodné.
Vznikne tak jakýsi seznam hanby, což má podle Jurečkova ministerstva vést k tomu, že u hříšníků nebude chtít nikdo pracovat, ostatní firmy s nimi nebudou obchodovat a možná od nich zhnuseně odejdou i zákazníci.
Chudáci, co měli smůlu
Myšlenka je to zajímavá, fungovat to ale nejspíš nebude. To by totiž společnost a firmy musely nelegální zaměstnání nebo jeho zprostředkování chápat jako zločin nebo přinejmenším nemorálnost, ne jako normu nebo něco, nad čím se mávne rukou. A ono u nás do značné míry nelegální zaměstnávání normou je, nebo je vnímáno jako tolerovatelný prohřešek. Je to dáno dvěma věcmi.
Zaprvé je v Česku velký hlad po pracovní síle. I když k nám přišla spousta uprchlíků z Ukrajiny – jde o více než milion lidí, z nichž většina pracuje – pořád „nejsou lidi“. Když se pak naskytne někdo, kdo nemá v pořádku povolení k pobytu nebo třeba nechce platit alimenty nebo daně, podnikatel či firma po něm ještě rádi sáhnou a zaměstnají ho načerno. Je to přirozené, protože tresty udělované za nelegální zaměstnávání nejsou nijak drakonické a často se to vyplatí (maximální pokuta je sice deset milionů, ale průměrná vychází z loňských čísel na něco přes 220 tisíc). Proti diktátu poptávky a nabídky těžko něco dělat.
Zároveň všichni vědí, že minimálně na hraně zaměstnávají své asistenty třeba poslanci – asistenti nemívají pracovní smlouvy, ale IČO a formálně podnikají. Inspekce práce sice před dvanácti lety shledala, že nejde o švarcsystém – jenže výsledky šetření ze všeho nejvíc ukazovaly na tradiční neschopnost inspektorů švarcsystém prokázat. A tak je každému jasné, že nelegální zaměstnávání rozhodně „nesmrdí“. Nějaký seznam hříšníků pak vlastně nic nezmění, každý si jen řekne, že jsou na něm chudáci, co měli smůlu s kontrolou.
Když se podíváme do ciziny, můžeme tam najít analogický příklad. Zveřejnění daňových záznamů australských společností nepřineslo těm, které se snažily placení daní vyhnout, žádné problémy. Neodešli jim zákazníci, hodnota jejich akcií dlouhodobě neklesla, prostě nestalo se téměř nic. Všichni si mysleli, že na pranýři skončilo několik firem, ale dělají to skoro všichni, takže proč se tvářit zle právě jen na chudáky přistižené?
Na druhou stranu, jinde „pohanění“ firem, které jednají proti zákonům nebo etice, výsldky má. Tahle ekonomická studie například ukazuje, že když před pár lety zavedla Evropská unie „seznam hanby“ pro společnosti, které před evropskými daněmi utíkají do daňových rájů, mělo to slušný efekt. Akcie firem, které byly na seznamu, rychle klesla v průměru o 2,5 procenta, a pokud takové společnosti měly propracovaný skutečně velký systém, jak unikat zdanění, hodnota jejich akcií klesla dokonce o 3,7 procenta.
Ocitnout se na seznamu problematických firem vydaném EU pro firmy s poměrně slušnou pravděpodobností znamená, že se na ně budou zaměřovat kontroly a že zákonodárci a instituce budou vymýšlet, jakými zákony a dalšími předpisy je zasáhnou a omezí. Protože s některými evropskými orgány není radno si zahrávat. Stejně jako s aktivisty, kteří dokážou zorganizovat bojkot produktů.
Hra o voličské hlasy
U nás je to jiné. Všichni tak nějak tuší, že v tažení proti nelegálnímu zaměstnávání jde o předvolební výkřik a dál nebude následovat nejspíš nic. Vždyť ani vláda, ani ministr Jurečka nechtějí zasahovat proti podnikatelům, protože se to před volbami nehodí. A jak lidovci, tak hlavní vládní strana ODS se domnívají, že zejména menší podnikatelé jsou jejich voliči. I když si zřejmě zároveň myslí, že téměř každý podnikatel je aspoň trochu podvodník. Což je vražedná kombinace názorů neodpovídajících skutečnosti.
Navíc tím, že nelegálně zaměstnávající firmy dostanou pokut, než se dostanou na seznam, se míra státních sankcí vypotřebovala a dál je i právně obtížné či spíš nemožné snažit se potrestat jednou potrestané hříšníky „navíc“. Neexistuje tedy motivace investorů dávat od takové firmy ruce pryč.
Zároveň u nás není tradice, že by se zákazníci odvrátili od „neetické firmy“, a stejně tak ani aktivismu, který by si vzal takové firmy na mušku. Nehrozí tak odliv zákazníků či nějaké veřejné problémy.
Zkrátka, bez jiného společenského klimatu, bez změny situace na trhu práce a bez snahy státu zpřísňovat tresty za nelegální zaměstnávání žádný takový seznam nebude fungovat a stane se jen další zbytečnou formalitou. A ministru Jurečkovi a jeho lidovcům navíc možná ani nepřinese kýžené politické body, aby se udrželi v parlamentu.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Dusí firmy i celou ekonomiku, tak proč úřední šiml přežije všechno?
Chapadla byrokracie jsou všude. Víte, co dusí podnikání v Česku? Otestujte se
Digitální zoufalství nad portálem stavebníka. Chodí to výborně, ale „neseje“ to
Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu
Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.
FILANTROPIE JE UMĚNÍ
Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?
BYZNYS JE HRA
Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?
Související témata
Související články
Nejčtenější články